Sazebník minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy do letošního roku počítal s možností vyplácet vybraným skupinám pracovníků menší částky. Například 90 procent mohli dostávat mladí lidé ve věku 18 až 21 procent, kteří jsou první půlrok ve své první práci. Mladiství mohli měsíčně dostávat jen 80 procent stanovené minimální částky.

Poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně měli nárok jen na 75 procent základní částky, u invalidity třetího nebo čtvrtého stupně mohla být minimální nebo nejnižší zaručená mzda pouze poloviční.

"Zrušením dalších sazeb minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy má být upřednostněn princip rovnosti v odměňování všech skupin zaměstnanců v pracovněprávních vztazích před principem podpory zaměstnatelnosti mladistvých, mladých a invalidních zaměstnanců," uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí v předkládací zprávě návrhu. Rezort tak zároveň plní opatření, podle kterého má osobám se zdravotním postižením pomoci vytvořit rovné příležitosti.

"Pokud minimální mzda je oceněním za základní, nekvalifikovanou, jednoduchou, nenáročnou práci, tak není důležité, jestli takovou práci vykonává člověk, kterému je 17 let, nebo člověk, kterému je 20 let a je to jeho první zaměstnání, nebo člověk, kterému je 22 let. To si myslím, že je naprosto pochopitelné," zmínil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

"Co se týká kategorie osob se zdravotním postižením, tak naopak existuje systém dotací na chráněné pracovní místo. Tento systém dorovnává zaměstnavateli ten rozdíl, který je způsoben tím, že osoba se zdravotním postižením má nižší výkonnost než osoba bez zdravotního postižení," uvedl Drábek. Podle něj proto není vhodné ani nutné snižovat ještě minimální mzdu.