Konferenci „Budoucnost penzijní reformy“ pořádalo sdružení Czech Top 100 v prostorách České národní banky. Navzdory neúčasti premiéra Petra Nečase osazenstvo skutečně stálo za poslech. Se svými názory vystoupil bývalý premiér Miloš Zeman, současný předseda senátu Milan Štěch, autor alternativního návrhu penzijní reformy Vít Samek z ČMKOS a řada zástupců ministerstev i penzijních fondů.

S překvapivým názorem vystoupil především bývalý premiér Miloš Zeman. Podle jeho názoru není třeba zvyšovat životní úroveň penzistů. K tomu dochází díky valorizačnímu mechanismu, v rámci něhož je penze zvyšována o úroveň inflace a jednu třetinu růstu reálných mezd. Stačilo by pouhé nahrazení inflace. I to má v současnosti ze zákona garantována jediná skupina obyvatel – penzisté.

Ještě vhodnějším řešením by podle Miloše Zemana bylo valorizovat penze fixní částkou, nikoli procentem z penzí. Tím se zvyšují rozdíly mezi příjmy penzistů.

K návrhu valorizace penzí pouze na základě inflace se kloní též Jiří Rusnok.

Důchodová kalkulačka: Jaká bude skutečná výše vašeho důchodu?

Politika, politika, politika…

Penze jsou velkým politickým tématem. Počet penzistů roste – a s nimi roste i počet voličů příjmově téměř 100% závislých na rozhodnutí politické reprezentace. Své voliče přitom žádná politická strana nechce ztratit. Nit politiky se prolínala celou konferencí.

Není divu, že předseda senátu Milan Štěch z ČSSD prosazuje demisi vlády. O tom představitelé nejsilnější opozice otevřeně hovoří již delší dobu. Kriticky vnímá současné vládní reformy také Miloš Zeman. „Vláda musí mít odvahu prosazovat reformy takovým způsobem, aby nepůsobila dojmem, že neví, co chce,“ uvedl Miloš Zeman na konto současné vlády s odkazem na šarádu s DPH v rámci penzijní reformy.

Vláda působí při neustálých změnách záměru v penzijní reformě nejednotně a především nerozhodně. Od úterní konference ovšem naštěstí ke změnám v záměrech v penzích nedošlo – a to navzdory k vyhrocení obecné politické situace.

Penzijní společnosti, nepenzijní společnosti…

Účastníci reprezentující penzijní fondy a zástupci opoziční ČSSD či odborových svazů se zcela pochopitelně neshodli v základní myšlence: Je potřeba zavádět druhý penzijní pilíř?

Předseda Senátu ČR Milan Štěch (ČSSD) se shoduje s Jiřím Rusnokem, že je potřeba posílit úspory na stáří. Reformu nelze udělat bez zdrojů, které úspory na stáří posílí. Ovšem nikoli založením nákladného druhého pilíře a vyváděním části sociálního pojištění. Jeho náhradu daní z přidané hodnoty nevidí jako adekvátní – přinese pouze inflaci, kterou získáme i bez toho díky růstu cen surovin.

Dokonce zvýšení sociálního pojištění ke krytí deficitu důchodového účtu navrhuje Miloš Zeman. „Pokud zvýšíme sociální pojištění o 2 procentní body, zahraniční investoři, pokud budou jednat racionálně, Českou republiku neopustí,“ uvádí stran obav ze snížení konkurenceschopnosti České republiky s odkazem na výrazně nižší náklady práce v Česku, než jaký je průměr Evropské unie.

Vít Samek z ČMKOS je rezolutně proti zavedení druhého fondového pilíře. „Napadá mě jediný důvod, proč se fondový systém zavádí: 2 % za správu aktiv,“ prohlásil Vít Samek. Takto vysoké poplatky za správu odmítá Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů ČR.

Bouřlivá výměna názorů se rozpoutala po připomenutí Maďarska a pádu Lehman Brothers jako příkladů nespolehlivé správy aktiv soukromými společnostmi a ohrožení finanční stability veřejných financí opt-outem.

Pan Homolka z Generali PF v souvislosti s náklady za správu v soukromých společnostech poukázal na efektivitu správy veřejných rozpočt. Stačí vzpomenout na způsob hospodaření politiků s výnosy z privatizace, kdy např. Bohuslav Sobotka rozdal 40 mld. Kč ze 140 mld. Kč získaných z privatizace Transgasu na pastelkách.

Jan Mládek, stínový ministr financí za ČSSD, s názorem p. Homolky rezolutně nesouhlasil. Odvolal se na pád investiční banky Lehman Brothers, který připravil investory o jejich prostředky.

Maďarsko se podle Víta Samka do fiskálních potíží dostalo díky opt-outu. S tím nesouhlasí Jiří Rusnok: „Maďarsko nezkrachovalo kvůli experimentu v penzijní oblasti.“ Důvod krachu Maďarska vidí ve voluntarismu extrémního rozsahu, kdy politici před volbami bez ohledu na barvu přidávali desítky procent platů státních úředníků a důchodcům.

Spočítejte si: Starobní důchod , Penzijní připojištění (podle současných pravidel)

Schůdný konsensus?

Shoda mezi opoziční ČSSD, koalicí a penzijními fondy se zdá být nerealistická. Levice chce, když už musí být 2. pilíř, aby byl zcela dobrovolný, toho se obávají zástupci penzijních fondů, protože nepřesvědčí do vstupu kritické množství lidí, aby se systém vyplatilo zavádět.

Jedno z možných řešení by bylo převedení všech „kvazipovinně“ s tím, že by se lidé mohli aktivně z fondového pilíře odhlásit. „Pojďme nastavit systém tak, aby byl pseudodobrovolný,“ uvádí kupříkladu p. Homolka z Generali PF a kloní se k automatickému přesunutí všech do 2. pilíře s tím, že každý může vystoupit.

Kompletní „online“ reportáže z konference na ČeskéReformy.cz:

• Milan Štěch: Jediným východiskem jsou předčasné volby
• Pavel Jirák: Švédský model pro Česko není použitelný
  
• Vít Samek: Penzijní fondy v 2. pilíři nemohou překonat průběžný systém
• Tomáš Machanec: Prodlužování věku odchodu do důchodu je nezbytné
• Jiří Rusnok: Správné by bylo přejít jen k inflační valorizaci penzí
• Milan Štěch: Řešením není vyvádění peněz z prvního pilíře
• „Malá penzijní reforma“ dnes prošla prvním čtením
• Ladislav Menčič: Regulovat penzijní společnosti by mělo i ministerstvo financí
• Miloš Zeman: Progresivní zdanění příjmů nesníží konkurenceschopnost
• Špatně je dobrovolnost 2. pilíře
• Vít Samek: Nebudou peníze z penzijních fondů vytunelovány?

Penzijní kalkulačku ministerstva po reformě najdete zde:

Kalkulačka: Spočítejte si kdy půjdete do penze a jaký budete mít důchod podle reformy