"Řecko stojí na rozcestí," řekl deníku Poul Mathias Thomsen, představitel MMF v delegaci.

"Je jasné, že plán nevyjde, pokud se úřady nedají na cestu mnohem tvrdších strukturálních reforem, než jaké jsme dosud viděli," pokračoval.

Podle Thomsena se řecká vláda snaží doporučení trojky implementovat. Projevuje se prý už ale politická únava, takže celý proces jde velice pomalu. "Udělají dva kroky dopředu a jeden zpět," dodal Thomsen.

S kritikou se připojil i Thomsenův kolega Matthias Mors, představitel Evropské komise. "Řekové si myslí, že stačí jen vytvořit zákony. Ale jejich prosazení potřebuje čas. Často zde chybí potřebné struktury - například v procesu výběru daní," prohlásil Mors.

Na verdiktu trojky o procesu implementace řeckých reforem závisí uvolnění další tranše úvěru, který Aténám přislíbila eurozóna.

Pokud by Řecko nedostalo od evropských zemí další peníze, muselo by vyhlásit bankrot, což by způsobilo masivní otřesy na finančních trzích.

Řeckým bankrotem by se ekonomické problémy pouze přelily do jiných zemí

I kdyby došlo k řeckému bankrotu, problém ekonomiky by se pouze přelil do jiných zemí, myslí si Ivan Mikloš, slovenský ministr financí. Řekl to v nedělních Otázkách Václava Moravce.

„V současné době je zde obava z řízeného bankrotu Řecka,“ řekl Mikloš. „Zároveň ale vyvstává otázka, zda se tomu dá vyhnout.“

Podle Mikloše proto bude nejlepší počkat na vyjádření trojky, tedy Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské komise (EK) a Evropské centrální banky (ECB).

Je potřeba, aby Řecko zkrachovalo?

Bývalý britský premiér John Major prohlásil ve vysílání BBC, že evropské banky potřebují rekapitalizaci a Řecko bankrot, aby se tím usnadnil konec dluhové krize eurozóny.

Podle Majora by bylo "katastrofální", pokud by Řecko zbankrotovalo ještě před tím, než by banky získaly dostatečné množství finančních prostředků na pokrytí vzniklých ztrát.

Bývalý ministerský předseda Velké Británie se také zastal postupu britské centrální banky, která se tento týden rozhodla napumpovat do ekonomiky Spojeného království více peněz. Podle Majora totiž jeho země čelí "velmi, velmi vážné" finanční krizi. Britská centrální banka přitom ve čtvrtek oznámila, že chce ekonomiku posílit o dalších 75 miliard liber (2,15 bilionu korun) nad rámec původního kvantitativního uvolňování, které dosáhlo 200 miliard liber (5,73 bilionu korun).

Bývalý šéf britské konzervativní strany, který na postu britského premiéra nahradil dlouholetou premiérku. Železnou lady, Margaret Thatherovou, navíc prohlásil, že je "že záhodno, aby Řecko prošlo bankrotem".

Možný bankrot země přitom hrozí kvůli situaci na finančních trzích a podle Majora s ním počítá již mnoho investorů.

Podle něj je však nutné, aby banky byly finančně posíleny ještě před tím, že krach nastane.

"Pokud Řecko vyhlásí bankrot a nebude schopno splácet své závazky, všechny řecké dluhopisy, které jsou nyní na účtech bank po celé západní Evropě, budou najednou bezcenné," řekl Major ve vysílání BBC. "To by mohlo způsobit bankovní krizi v západní Evropě, a pokud by se tak stalo, bylo by to naprosto katastrofální," dodal Sir John.

Přestavitelé evropských států se již v červenci dohodli na tom, že na krach Řecka budou doplácet i soukromí investoři. Tehdy navrhované snížení pohledávek o 21 procent je však nyní podle mnohých nedostatečné a některé zprávy hovoří o tom, že věřitelé Řecka přijdou až o 50 procent svých pohledávek.

Podle Majora by Řecko mohlo i přes bankrot zůstat v eurozóně. Toho by se podle jeho názoru mohlo dosáhnout tím, že by evropský záchranný fond, Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSF), obdržel bankovní licenci. V takovém případě by si mohl půjčit peníze od Evropské centrální banky (ECB) a následně buď skoupit řecké dluhopisy, nebo rekapitalizovat evropské banky.

Ať již dluhová krize dopadne jakkoliv, podle Majora je "velmi nepravděpodobné, že by se eurozóna rozpadla"