Největším zdrojem příjmů domácností byly tradičně mzdy. Průměrná měsíční částka na výplatní pásce byla v uvedeném období 23 726 korun hrubého. V dynamice růstu mezd se výrazně lišila podnikatelská a nepodnikatelská sféra. Zatímco v první z nich byl reálný nárůst o 1,1 procenta, ve druhé se průměrný plat reálně snížil o 2,3 procenta.

"Pokračoval růst výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi (o 24,8 procenta) jako důsledek nárůstu jak průměrného počtu vyplacených dávek, tak i jejich průměrné výše," píše se ve zprávě. Jako důvod dokument uvádí nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti a změny v oblasti dávek státní sociální podpory.

Domácnosti i při nižších peněžních příjmech navýšily stav svých úspor. Jejich objem se podle dat České národní banky (ČNB) v září 2011 meziročně zvýšil o 90,1 miliardy korun na téměř 1,7 bilionu korun. Lidé si peníze ukládali především tak, aby je v případě potřeby měli rychle k dispozici. Část úspor šla i do stavebního spoření, životního pojištění nebo do penzijních fondů. Propad zaznamenaly naopak podílové fondy.

Důchodci si museli vystačit s průměrnou měsíční částkou 10 536 korun, což bylo díky valorizaci o necelých 500 korun víc než o rok dřív. Životní náklady domácností důchodců se kvůli vyšším nákladům na bydlení, výživu a zdraví zvedly v jejich spotřebním koši téměř o tři procenta.

Zpráva o situaci domácností obsahuje také predikci vývoje české ekonomiky pro letošní rok. Podle ní si dá očekávat, že se hospodářská situaci letos proti loňsku ještě zhorší a Česko by se mohlo v blízké době vrátit do ekonomické recese z přelomu let 2008 a 2009.

Dokument předkládaný ministerstvem práce a sociálních věcí vychází z čísel od Českého statistického úřadu, ministerstva financí, ČNB, České správy sociálního zabezpečení nebo Asociace pro kapitálový trh.

-Jan Kálal | MED