V zájmu větší motivace občanů k tomu, aby si spořili na penzi, si od ledna 2013 musí účastník pro získání státního příspěvku spořit minimálně 300 korun měsíčně. Tohoto benefitu necelých deset procent klientů (což je cca 50 000) ani nevyužívá, protože si spoří méně. Nejčastěji pouhou stokorunu. Penzijní společnosti, jako je například Komerční banka, ČSOB, AXA či Česká spořitelna, uvádí, že mají okolo 11 % těchto klientů. Lépe je na tom Allianz, u níž si méně než 300 korun spoří pouhá 2 % klientů.

Tak jako je penzijní spoření produktem, který si lidé nekupují, ale musí jim být prodáno, tak o něj zpravidla ani nepečují. Kromě finanční situace klienta je důvodem nezvyšování příspěvku neznalost produktu. Často se stává, že se lidé domnívají, že jejich vklad se sečte s vkladem zaměstnavatele a na tuto částku se žádají státní příspěvky. Není tomu tak. Státní příspěvek se vždy odvíjí pouze od platby účastníka. Penzijní společnosti aktivně oslovují klienty, aby navýšili své měsíční příspěvky. Ve chvíli, kdy má člověk transformovaný fond a nevyužívá výhod státních příspěvků, spoří si na důchod téměř stejně, jako kdyby měl peníze na spořicím účtu. A co hůře? Spořením stokoruny měsíčně po dobu 30 let si tento člověk polepší k důchodu cca 250 korunami měsíčně.

<%Anketa209%>

Počet účastníků spoření klesá

Na konci června tohoto roku se dostáváme u transformovaných fondů na číslo 4 405 046 klientů a jejich počet stále klesá. Pokles však nekoresponduje s nárůstem nových smluv v doplňkovém penzijním spoření. Od roku 2013, kdy vzniklo doplňkové penzijní spoření (dále jen DPS), se do dnešního dne sjednalo 298 000 smluv. Klientů s transformovaným fondem však rapidně ubylo, a to o 465 000, což je o 36 % víc než nově uzavřených DPS.

Celkový počet účastníků, kteří si uzavřeli doplňkové penzijní spoření a spoří si prostřednictvím účastnických fondů, je zavádějící. Proč? Lidé, kteří už dosáhli důchodového věku, si zpravidla nechávají vyplatit celou část prostředků, které v transformovaném fondu naspořili. Vyplacené peníze pak z velké části dále investují. Jedním z kroků, které jsou penzistům doporučovány, je sjednat si nové doplňkové penzijní spoření. Podmínkou pro získání státních příspěvků je, že důchodce bude mít spoření alespoň 60 měsíců. Postup je tedy následující: penzista pošle 60 000 Kč do DPS a předplatí si tak celých 5 let spoření. K těmto prostředkům získá státní příspěvky, které mu při výplatě prostředků po pěti letech navýší počáteční vklad o 23 %. V této pozici klient často volí konzervativní strategii, event. vyváženou. Prostředky se tak zhodnotí například o další 2 % p. a. Je tedy pravděpodobné, že velkou část klientů v DPS tvoří právě důchodci. Mylné tak mohou být i údaje, které uvádí média o výši měsíčních příspěvků. Za rok 2014 bylo zjištěno, že průměrný měsíční příspěvek klienta doplňkového penzijního spoření činí 722 Kč, kdežto u klienta penzijního připojištění je to pouze 574 Kč.

Jak si správně a efektivně spořit na důchod

Součástí finančních produktů každého člověka v produktivním věku by mělo být spoření na penzi. Obecně se doporučuje odkládat si na důchod 5 až 10 % svých příjmů. Dle našeho názoru je důležité, aby si klienti posílali minimálně 1 000 Kč měsíčně na penzijní spoření a čerpali tak maximálně výhod státních příspěvků. Další volné prostředky by měli rozdělit na investiční životní pojištění (pro využití dalších daňových výhod) a do programu pravidelného investování – nejlépe v poměru 50 : 50.

Autor: Anežka Kneeová, analytik Swiss Life Select