Doplňkové penzijní spoření je poměrně mladý produkt, byť stojí na penzijním spoření, které si mezi lidmi nalezlo nebývalou oblibu. Nové účastnické fondy jsou vhodné převážně pro mladší lidi, kteří mohou využít kromě státního příspěvku i možnost dynamičtější investice s vyšším potenciálním zhodnocením. Jenže…

… i mladí lidé v České republice jsou nebývale konzervativní. V investicích se příliš nevyznají a vyznat se ani nechtějí. Raději se spokojí s „jistou nulou“, než by riskovali kolísání trhu a dlouhodobě vydělávali více, než kolik jim ukrojí inflace. Důsledkem je, že zůstávají i nadále v transformovaných fondech, které nabízejí „jistotu“. Penzijním společnostem tak hrozí rušení účastnických fondů a musí bojovat o záchranu.

Damoklův meč nad účastnickými fondy penzijních společností drží Česká národní banka. Té zákon dává povinnost odebrat licenci k provozování účastnického fondu, který nesplní podmínky dostatku kapitálu ve správě.

Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, § 153, odst. 1: „Česká národní banka odejme penzijní společnosti povolení k vytvoření účastnického fondu, s výjimkou konzervativního účastnického fondu, jestliže do 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření účastnického fondu nebyly splněny podmínky podle § 36 odst. 4.“

Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, § 36, odst. 4: „Hodnota majetku v účastnickém fondu obhospodařovaném penzijní společností musí po uplynutí 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření účastnického fondu dosahovat nejméně 50000000 Kč; to neplatí pro povinný konzervativní fond.“

50 mil. Kč z pohledu správy majetku není příliš mnoho. Při maximálním poplatku za správu ve výši 0,8 % ročně (nepočítejme nyní možnost podílu na výnosu až 10 % z výnosu účastnického fondu) by si penzijní společnost mohla naúčtovat 400 tis. Kč ročně (cca 33 333 Kč měsíčně) na svůj provoz. To nezaplatí ani uklízečku a čisticí prostředky…

Ve 3. čtvrtletí 2014, za které jsou poslední zveřejněná data objemu správy majetku účastnických fondů, podmínku minimálního objemu prostředku ve správě nesplňuje 17 z 24 účastnických fondů (bez povinných konzervativních). Jejich kapitál se do konce roku nepochybně ještě zvýšil.

Navíc existuje řešení a některé penzijní společnosti ho již začaly využívat. Stačí založit nový účastnický fond a „dosluhující“ s ním sloučit. Pro účastníky se nemusí téměř nic změnit a penzijní společnost získá další dva roky na splnění podmínky. Takto postupovala kupříkladu AXA penzijní společnost, jejíž Smíšený účastnický fond na rozdíl od Dluhopisového účastnického fondu dostatek kapitálu neměl.

„AXA penzijní společnost otvírá nový účastnický fond – Vyvážený účastnický fond, jehož investiční strategie je shodná s investiční strategií Smíšeného účastnického fondu. Tyto dva účastnické fondy byly sloučeny k 1. 1. 2015, čímž Smíšený účastnický fond zanikl,“ oznámila AXA v tiskové zprávě.

Nově schválený účastnický fond se stejnou strategií má ještě ING penzijní společnost. Její Spořicí účastnický fond získal licenci k 4. 11. 2014 a v únoru 2015 se pod jeho křídla mají přesunout klienti málo využívaných účastnických fondů Penze 2030 a Penze 2040.

-Petr Zámečník | Více na Investujeme.cz