Většina (56 %) uvedla, že nevědí, jaké jejich finanční prostředky v důchodu budou. Výzkum AXA Retirement Scope byl rozdělen do několika věkových kategorií respondentů. Skupina lidí narozených v letech 1946 – 1963 patří do takzvaně populačně silných ročníků, nejstarší z nich dovršily v roce 2006 60 let a přiblížily se hranici důchodového věku. Bez ohledu na jejich obavy a frustrace z důchodových příjmů vidí lidé z řad populačně silných ročníků své vyhlídky na důchod pozitivně. Téměř každý čtvrtý (25 %) uvedl, že v důchodu si bude moci udělat čas sám na sebe nebo že bude moci dělat věci, které má rád. Jako nejčastěji zmiňované obavy spojené s odchodem do důchodu, uvedli lidé narození v letech 1946 – 1963 osamělost, nudu, nepotřebnost, starost o zdraví a možnou závislost na pomoci druhých. Téměř polovina pracujících ve věku 45 let a více uvedla, že by si chtěli udržet placené zaměstnání i po dosažení věkové hranice pro odchod do důchodu. Touha populačně silných ročníků pracovat i po dosažení důchodového věku ostře kontrastuje s postoji starších generací: jen 14 % současných důchodců uvedlo, že by chtěli chodit do zaměstnání. Výzkum AXA Retirement Scope 2007 si kladl za cíl zjistit, jaké jsou představy ekonomicky aktivního obyvatelstva o době po odchodu důchodu, a srovnat je s pohledem nynějších důchodců. Zkoumán byl i přístup jedinců k finančnímu plánování důchodového věku. Výzkum proběhl v šestnácti zemích světa , tázáno bylo celkem 11 590 respondentů. Letos poprvé byla do tohoto výzkumu začleněna i Čína. V příštím roce se výzkum zaměří také na Českou republiku.