Poplatky za platební karty přijdou dle Evropské komise obchodníky v EU každý rok na více než 10 miliard EUR. Tyto poplatky nejsou pro uživatele karet jasné. Liší se navíc mezi členskými státy, protože nejsou stanovovány zákonem, ale vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž. Obchodníkům jsou poplatky účtovány za každou transakci provedenou kartou. Ti pak o tyto náklady navyšují ceny zboží nebo služeb, které prodávají.

Poplatky: jasné a zastropované

Poplatky, které banky účtují za zpracování transakcí platebními kartami jako Visa či MasterCard by měly být dle poslanců zastropovány na 0,3 % hodnoty transakce u kreditních karet a 7 eurocentů, či 0,2 % hodnoty transakce (podle toho, která hodnota je nižší) u debetních karet.

Zastropování by se mělo týkat jak přeshraničních, tak vnitrostátních transakcí v EU a mělo by být účinné jeden rok po vstupu v platnost nových pravidel. Postupně by nižší poplatky měly vést k nižším cenám pro uživatele karet.

Bezpečnost online plateb

Pravidla týkající se bezpečnosti online plateb, o kterých poslanci rovněž hlasovali ve čtvrtek, by měla být novelizována, aby držela krok s technickým pokrokem, vývojem na trhu a stále rostoucím počtem plateb prováděných na internetu. Uživatelé online platebních služeb by měli získat jednotný a jasný soubor informací, například o všech poplatcích, lhůtách realizace plateb, kontaktní informace a případně informace o směnném kurzu.

Prostředky za nepovolené platby by měly být vráceny do 24 hodin od okamžiku, kdy budou zpozorovány. Klienti by však mohli být nuceni nést odpovědnost za ztráty vyplývající z nelegálního využití ztracené či odcizené platební karty či přístroje do maximální výše 50 EUR, uvádějí poslanci.

Nižší platby a širší výběr platebních služeb

Osoby nakupující na internetu by také měly mít právo využívat softwaru pro platby či zařízení dodávaného autorizovanými třetími stranami dle svého výběru. Plátci by v případě využití služeb poskytovatele těchto služeb neměly být účtovány žádné další poplatky.

Poskytovatelé platebních služeb by měli na požádání zveřejnit skutečné náklady na procesování plateb. Zastropování poplatků za platební služby by navíc mělo být stanoveno v budoucích unijních předpisech týkajících se plateb kartou a mělo by platit bez ohledu na konkrétní platební zařízení či formu realizace.

Autor parlamentní zprávy, španělský lidovec Pablo Zalba, poskytl rozhovor.

Co přinesou návrhy Evropského parlamentu spotřebitelům?

Spotřebitelé z nich budou profitovat ve dvou oblastech: zavedeme strop na mezibankovní poplatky, takže ušetří stovky milionů nebo dokonce miliardy eur.

A také zavedeme větší transparentnost, takže až budou platit, budou vědět, jakou část z platby tvoří tyto poplatky.

Další výhodou tohoto návrhu je, že přispěje k boji proti podvodům, protože když posílíme platby kartami, budou podvody obtížnější.

Účtují finanční instituce spotřebitelům uměle navýšené mezibankovní poplatky, tak jak to dělají telekomunikační operátoři s roamingem v zahraničí?

Nemohu říct, jestli jsou tyto poplatky uměle vysoké, nebo ne. Je pravda, že zatím na tomhle trhu nebylo moc konkurence, a víme, co se v takovém případě děje.

Co říct mohu je, že až tahle legislativa vstoupí v platnost, budou lidé platit méně. A až objemy plateb kartami ve střednědobém a dlouhodobém horizontu narostou, zvýší se i příjmy finančních institucí.

Které země EU mají nejlevnější a které nejdražší mezibankovní poplatky?

Východoevropští spotřebitelé platí vyšší poplatky kvůli menšímu rozšíření karet. Severoevropané a Nizozemci platí nejméně.