Podle odhadů Fincentra skončí do konce roku 2012 fixace u 38 tisíc hypoték v celkovém objemu přes 61 mld. Kč. Na sjednání výhodnějších podmínek pro další období však spotřebitelé podle firmy nemají dostatek času. Doplnění legislativy, o které Fincentrum požádalo Legislativní odbor Ministerstva financí ČR, by podle firmy mohlo postavení spotřebitele významně posílit. Možnosti převést svůj hypoteční úvěr k jiné bance za lepšími podmínkami totiž využije jen malá část spotřebitelů.

"Nízká míra využití možnosti refinancovat hypoteční úvěr na konci období fixace je dána především nedostatkem času pro jednání s jinými bankami. Informaci o konci fixace úrokové sazby a o nových podmínkách úvěru na další období získávají spotřebitelé pozdě. Mezi jednotlivými bankami jsou přitom v tomto ohledu významné rozdíly. Slušné banky tak doplácejí na ty chamtivé," uvádí Petr Stuchlík, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Fincentrum.

Podobná situace platila do konce roku 2011 také na Slovensku. V rámci novelizace zákona o bankách zde však zákonodárci zavedli od 1. ledna 2012 povinnost informovat spotřebitele o blížícím se konci fixace a seznámit jej s návrhem nové úrokové sazby minimálně dva měsíce předem.

V rámci české legislativy bohužel takováto informační povinnost stanovena není a vše tedy podléhá pouze smluvnímu ujednání mezi konkrétní bankou a spotřebitelem.

"Věřím, že velmi jednoduchá úprava domácí legislativy pomůže spotřebitelům včas reagovat na změny trhu i na bankou navržené úpravy podmínek úvěru. Zlepšení možností refinancovat úvěr na bydlení přispívá ke snížení dluhové zátěže spotřebitelů a pomůže vyhnout se většinou nemístným poplatkům za předčasné splacení úvěru," doplnil Stuchlík.

Podobná úprava legislativy s cílem podpořit spotřebitele při snaze o refinancování hypotéky má také další opodstatnění - úroková sazba nabídnutá bankou spotřebiteli pro následující období fixace bývá ve většině případů vyšší, než jsou aktuálně nabízené sazby klientům novým, o které musí banka na volném trhu usilovat. Lze se tak podle firmy domnívat, že takto banky hřeší právě na nedostatek informací nebo času spotřebitele ke změně poskytovatele hypotečního úvěru.