Pacienti, kteří zamíří do lékáren s receptem od doktora, velmi často slyší, že jejich přípravek není k dispozici. A musejí sáhnout po dražší variantě. Jak upozorňuje dnešní MF DNES, týká se to tří stovek léků.

Jedná se třeba o inzulin pro cukrovkáře, není ani Clexan proti tvorbě krevních sraženin, nedostanete levný přípravek na astma a v případě léků pro HIV pozitivní se to týká sedmdesáti procent produktů. "To je přitom nezaměnitelná věc, ti lidé nesmějí vypadnout z léčby, takže si hrajeme se zdravím lidí, a to už opravdu není legrace," podotýká šéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Nejčastěji české léky končí v Německu, vývozci tam za ně dostanou zaplaceno dvakrát tolik, než co by inkasovali v České republice. "Je to nepříjemný výsledek snahy státu o to mít co nejlevnější léky v Evropě," vysvětluje prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.

Komora se tomu snažila zabránit, usilovala o prosazení zákona, který by zakízal, aby ze země mizely léky, u nichž hrozí nedostatek. Jenomže vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) nechala příslušnou pasáž ze zákona vyškrtnout. Prý by se tak narušoval volný trh. Distributoři musejí jenom nahlásit, které přípravky vyvezli, a to je všechno.

Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že státní regulace trhu s léky by mohla být v rozporu s evropským právem, a proto se touto cestou Česká republika nevydá. Jenomže v sousedním Slovensku takový zákon platí a funguje, a Slovensko je také členem Evropské unie.