Celkem pětina oslovených ekonomů předpokládá, že eurozóna nezůstane ve své nynější 17členné podobě. Podle většiny ekonomů je pravděpodobnost rozpadu eurozóny 30 až 40procentní.

Hospodářský růst se v Evropě zpomalil především v posledních měsících, protože dluhová krize eurozóny přinutila vlády snižovat výdaje a podkopala důvěru na světových finančních trzích.

Ekonomika eurozóny vzrostla ve třetím čtvrtletí roku 2011 o 0,2 procenta, v rámci celé Evropské unie pak o 0,3 procenta.

Politici se pokoušeli řešit krizi opakovaně, a to včetně dohody o hlubší integraci eurozóny, ale trhy zatím nejsou přesvědčeny, že opatření, která evropští lídři přijali, nejsou dostatečná.

"Čím déle bude trvat dluhová krize, tím větší je pravděpodobnost návratu Evropy do recese," shodují se ekonomové.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble ale naopak v rozhovoru pro list německý Handelsblatt uvedl, že situace v eurozóně se během příštích 12 měsíců stabilizuje. Dodal, že díky informacím, které má nyní k dispozici, může rozpad eurozóny vyloučit.

Evropská komise (EK) v listopadu výrazně zhoršila výhled evropské ekonomiky na roky 2011 a 2012. Za rok 2011 podle EK ekonomika vzroste v EU o 1,6 procenta a v eurozóně pak o 1,5 procenta. V roce 2012 má podle prognózy EK růst v EU zpomalit na 0,6 procenta a v eurozóně na 0,5 procenta.

Případný rozpad eurozóny by byl podle nedávného vyjádření šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho drahý, výrazně by se podle něj zhoršila především ekonomická situace v zemích, které by se rozhodly vzdát eura. "Země, které by z eurozóny vystoupily, by musely devalvovat měnu, což by vedlo k vysoké inflaci, a strukturální reformy, kterým se v žádném případě nevyhnou, by byly mnohem drastičtější," uvedl 19. prosince pro britský list Financial Times Draghi.

-Tomáš Králícek | MED