Až doposud byly dávky, které jsou zařazené do systému pomoci v hmotné nouzi, prakticky nedotknutelné. Nově by výkonu rozhodnutí kvůli prodlení s placením pokuty či místního poplatku, do kterého se dostal příjemce dávek, měl podléhat také příspěvek na živobytí. Ten by se tak dostal na roveň takovým příjmům, jakým je například mzda či náhrada mzdy.

Zcela bez peněz by ale dlužník, který pobírá příspěvek na živobytí, zůstat neměl. "Osoba, jejíž dávka bude takto postihnuta výkonem rozhodnutí, může získat podporu z dalších dávek pomoci v hmotné nouzi (doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc) a dále například dávky ze systému státní sociální podpory," počítají autorky návrhu v důvodové zprávě.

Změnou zákona chtějí političky docílit lepší vymahatelnosti dluhů od příjemců dávek. "Praxe přináší spoustu paradoxních situací, kdy oprávněnému vznikne nárok na určitou dávku, na druhé straně může být ale v prodlení buď s úhradou pokuty uložené mu v přestupkovém řízení za drobnou kriminalitu, nebo s neuhrazením místního poplatku, k němuž je dle obecně závazných vyhlášek obce povinen, a ani v případě získání dávky tyto své závazky neuhradí. Zároveň tedy přijímá dávku a zároveň nectí povinnost hradit své závazky," uvádí se dále v důvodové zprávě.

Od novely si kromě toho političky slibují i to, že přispěje ke snížení množství spáchaných přestupků. "Z kvalifikovaných odhadů vyplývá, že ten, kdo pobírá mzdu, páchá méně přestupků proti veřejnému pořádku než ten, kdo pobírá dávky," píší poslankyně ve zprávě.

Podle současné právní úpravy podléhá výkonu rozhodnutí dvojice dávek ze systému státní sociální podpory - rodičovský příspěvek a sociální příplatek.

-Veronika Žižlavská | MED