Zvítězí rozum, nebo se dřív či později ocitneme ve společnosti zemí jako Lotyšsko, Maďarsko či Řecko?

Světová hospodářská krize odhalila dlouho přehlížené problémy veřejných rozpočtů. Podle ekonoma Michala Mejstříka se nyní ukázalo, jak státy a jejich politické reprezentace řešily každý problém z vypůjčených peněz a jak velkorysá byla momentální spotřeba na úkor budoucích generací. „K zadlužení navíc přistupuje dlouhodobý problém iniciovaný neschopností vlád zastavit stárnutí populace spoléhající se na státní penzijní programy,“ varuje Mejstřík. Příjmy státu ze sociálního pojištění, z něhož se v Česku financuje důchodový systém, snižuje nyní hospodářská recese. Firmy přicházejí o zakázky, klesají jim zisky a úměrně tomu odvádějí méně na daních.

 

Naopak výdaje státu na důchody se stále zvyšují

 

V roce 2007 činily 282,6 miliardy korun, v roce 2008 už dosáhly 304,9 miliardy. Za loňský rok to bude kolem 330,5 miliardy, letos stát na důchody počítá dokonce s 337,5 miliardy korun. „Pokud více než 300 miliard ze státního rozpočtu jde na penze, těžko hledat jiné zdroje úspor. Na druhé straně při představě, že penze dosahuje necelých 50 procent hrubé mzdy, je jasné, že velkých úspor dosáhnut nelze. Bylo by to neudržitelné,“ upozorňuje analytik České spořitelny Petr Zahradník. Jednoznačné řešení tedy podle něj neexistuje.

I když sociální demokraté a komunisté ještě nedávno ujišťovali, že důchodový systém bude desítky let přebytkový, už vloni přestaly příjmy ze sociálního pojištění k financování penzí stačit a systém skončil ve schodku. Podle prezidenta Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka je to nejhlubší propad důchodového systému v novodobé historii. „Kombinace stárnoucí populace, zvyšujícího se počtu důchodců a zároveň rostoucí nezaměstnanosti je pro veřejné finance výbušný koktejl,“ říká Rusnok. Za této situace sociální demokraté prosazují, aby stát letos vyplatil mimořádný důchod 2400 korun, což by ještě prohloubilo plánovaný deficit státního rozpočtu.

Důchody však nejsou pro rozpočtový schodek roku 2010 jediným nebezpečím. Minulý týden sněmovna schválila navýšení mateřské na loňskou úroveň, i když její snížení na jeden rok bylo součástí na podzim schváleného Janotova úsporného balíčku. Výdaje se tak zvýší podle odhadů o 1,5 miliardy korun. Ve hře je také opětovné proplácení prvních tří dnů nemocenské nebo zrušení či výrazné omezení poplatků ve zdravotnictví, čemuž zatím brání jen obstrukce občanských demokratů ve sněmovně. „Měli bychom říkat ne dalšímu plošnému rozhazování ze státního rozpočtu, protože s částí peněz plýtváme na někoho, kdo to nepotřebuje,“ říká hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Rozdělování by mělo být podle něj mnohem adresnější a efektivnější.

 

<%Anketa28%>

 

Bez reforem k bankrotu

 

Ekonomové upozorňují, že i když státní bankrot zatím bezprostředně nehrozí, bez dalších zásadních reforem by se vnímání České republiky na finančních trzích mohlo výrazně zhoršit. „V této situaci nejsme. Nicméně kdybychom pokračovali v deficitech okolo pěti, šesti procent dva, tři roky, tak kredibilita České republiky bude ovlivněna vyloženě negativně,“ připouští ministr financí Eduard Janota. Problém není tolik ve vysokém deficitu na letošní rok, ale v obrovském strukturálním deficitu, který Janota odhadl na sto miliard korun. Pokud se nezmění struktura výdajů, které jsou nastaveny legislativou, ani v budoucnu nebude možné sestavit jiný než deficitní rozpočet. A bez dalších reforem není podle Janoty přijetí eura kolem roku 2015, o němž hovoří obě největší parlamentní strany – ODS i ČSSD – reálné.

„Problémem je vysoký podíl mandatorních výdajů, který bude dál růst. Mandatorní výdaje, zejména sociální politika státu a splátky dluhu, jsou jako koule na noze,“ vysvětluje hlavní ekonom Poštovní spořitelny ČSOB Jan Bureš.

Evropská komise vydala před pár týdny studii, která se zabývá stavem dluhu a deficitu a snaží se vyhodnotit momentální a dlouhodobou fiskální situaci zemí Evropské unie. „Česká republika je zařazena mezi několik zemí, které jsou nejméně zatíženy současnou krizovou situací. Avšak v dlouhodobém horizontu – za rok 2020 – se dostáváme do skupiny třinácti zemí, které jsou ohroženy nejvíce. Je to podle mého názoru autentický odraz reality,“ konstatuje analytik Petr Zahradník. Podle něj z toho vyplývá, že momentální riziko bankrotu není tak velké, ale z dlouhodobého pohledu je „setsakra velké“.

Uvědomuje si to i současná úřednická vláda premiéra Jana Fischera. Bohužel řada jejích velmi kompromisních úsporných opatření včetně části Janotova úsporného balíčku vzala ve sněmovně za své. Poslanci pod taktovkou levice udělali už před koncem loňského roku přesuny za přibližně 12 miliard. Zvýšili dotace zemědělcům i peníze na sociální služby a odmítli snížit platy státním zaměstnancům.

Je tak otázkou, zda Česko dokáže splnit požadavek Bruselu, aby do roku 2013 snížilo podíl deficitu státního rozpočtu na hrubém domácím produktu pod tři procenta. Již letos bude moci očekávat zahájení řízení ze strany Evropské unie kvůli vysokému rozpočtovému schodku. Vláda do Bruselu posílá aktualizovaný konvergenční program a také exit strategii, tedy plán, jak by měl stát po odeznění nynější ekonomické krize postupovat. Dokument vychází z toho, že vláda podmiňuje obnovení zdravého ekonomického růstu zdravými veřejnými financemi, tedy snižováním jejich deficitu. Počítá například s konsolidací veřejných rozpočtů, vyššími daněmi nebo opatřeními proti korupci. Navrhuje změnit z dočasných na trvalá hlavní opatření v úsporném Janotově balíčku, například nemocenská by už zůstala i v budoucnu na 60 procentech vyměřovacího základu. Vyšší by zůstala i daň z nemovitostí a spotřební daně. Sazby z DPH by měly být stále na deseti a dvaceti procentech. Nově by vzniklo druhé pásmo daně z příjmů fyzických osob ve výši 25 procent.

Po kritice vláda dokument koncipovala jako odkaz dalším vládám a v tripartitě se dohodla na 38 krátkodobých protikrizových opatřeních. Proti některým z nich se postavili zelení. K opatřením, na nichž se vláda shodla s odbory a zaměstnavateli, patří například zlepšení podnikatelského prostředí, snížení administrativní náročnosti podnikání, zjednodušení čerpání peněz z ekologického programu Zelená úsporám, modernizace elektrárny Prunéřov, dostavba Temelína či výstavba jezů na Labi.

 

Cíl stejný, cesty rozdílné

 

Odbory propašovaly do dokumentu také snížení rozdílu ve zdanění mezi živnostníky a zaměstnanci. Odborářům vadí „nespravedlnost“, že živnostníci platí na zdravotním a sociálním pojištění zhruba o třetinu méně, než kolik odvedou zaměstnanci spolu se svými zaměstnavateli. To se ovšem setkalo s odporem Sdružení podnikatelů a živnostníků. „Ten návrh nás úplně zvedl ze židle. Okamžitě jsem šel za premiérem a požadoval, abychom u toho byli, až se to bude připravovat. Živnostníci ručí svým majetkem, musejí si shánět zakázky a za to si mohou dávat některé věci do nákladů. Zvýšení odvodů by bylo nespravedlivé,“ tvrdí šéf sdružení Bedřich Danda.

Debata o problémech státního rozpočtu je předmětem ostrého předvolebního boje. „Nekončící politický zápas strhává debatu do dvou demagogických extrémů. První říká, že se prakticky nic neděje a že můžeme před většinou problémů zavřít oči, druhý, že se naše země po vzoru Česka nebo Maďarska blíží mílovými kroky k hraně bankrotu,“ kritizuje Jan Bureš. Obě varianty považuje za škodlivé.

 

<%Anketa11%>

 

Politické strany mají stejný cíl s jinými cestami

 

I když mají politické strany stejný cíl – snížit deficit veřejných financí, přicházejí s výrazně rozdílnými přístupy. „ODS dává dohromady směs opatření mezi výdaji a příjmy, ale preferuje snížení výdajů, ČSSD dává přednost zejména navýšení příjmů zvýšením složené daňové kvóty,“ uvádí Zahradník. Přístupy k řešení největších problémů země ze strany ODS a ČSSD jsou neslučitelné a hledání nějakého kompromisu tak bude velmi těžké.

Sociální demokraté představili svůj plán proti krizi a ke stabilizaci veřejných financí nazvaný Cesta z krize. Jedním z klíčových fiskálních opatření je obnova progresivního zdanění a zvýšení daně z příjmů právnických osob. Současně chtějí zvýšit sociální pojistné. ODS však varuje, že firmy by rostoucí náklady kompenzovaly propouštěním zaměstnanců. „Jediným důsledkem bude udušení oživující ekonomiky a minimálně deset tisíc lidí skončí na ulici,“ tvrdí ekonomický expert ODS Martin Kocourek. Také Lubomír Lízal, člen Ekonomické skupiny odborníků, kterou ustavila ODS, považuje postup, kdy se problém veřejných financí řeší na úkor produktivního sektoru a zaměstnanců, za kontraproduktivní pro ekonomiku a zaměstnanost.

Roční výdělek nad 1,2 milionu korun navrhují sociální demokraté zdanit sazbou 38 procent. Daň z příjmů firem by se měla zvýšit z 19 na 21 procent. „U některých daní musíme brát ohled na to, že čelíme mezinárodní konkurenci,“ upozorňuje analytik David Marek, který považuje změny sazeb korporátních daní nebo rychlosti odpisů za hru s ohněm. Naopak progresivní zdanění bohatých by podle jeho názoru ve společnosti „prošlo“.

„ČSSD preferuje spíš navýšení příjmů státního rozpočtu, ale nepovažuji za úplně korektní vysvětlování, že se musí posílit solidarita mezi chudými a bohatými,“ říká Petr Zahradník. I v případě rovné daně je přínos daní z podprůměrných a nadprůměrných výdělků výrazně odlišný. Progresivní zdanění a zvýšení korporátní daně není podle něj nejšťastnější řešení, protože až krize pomine, daňové faktory budou pro investory rozhodující.

„Mohou zpomalit příliv investic,“ domnívá se. Naopak sociální demokraty chválí za to, že se více než ODS zabývají omezením daňových úniků a bojem proti korupci. Dodává však, že někdy bývá od slov k činům velmi daleko.

ČSSD totiž navrhuje zrevidovat účelnost vynakládaných prostředků státu, provést audity výdajů ministerstev a centrálních úřadů, povinnou cenovou revizi všech uzavřených smluv státu, přejít na novou formu organizace veřejných zakázek a skutečně tvrdě postihovat daňové úniky.

 

ODS proti zadlužování budoucnosti

 

Občanští demokraté připravili dokument Vize 2020, který má představit program a směřování liberálně konzervativní strany v delším časovém horizontu. Základním nástrojem k dodržování rozpočtové strategie má být návrh ústavního zákona o rozpočtové kázni a odpovědnosti, který má zabránit neodpovědné a rozhazovačné rozpočtové politice a zavede sankce za nedodržování kázně a odpovědnosti v hospodaření státu. „Smyslem zákona je chránit právo občanů – zejména budoucích generací – na stabilní veřejné finance a nezadlužovanou budoucnost,“ vysvětluje ekonomický expert ODS Martin Kocourek.

Podle ODS je největší hrozbou pro budoucnost státní bankrot a největším problémem dlouhodobá neschopnost spravovat státní finance tak, aby k němu nemohlo dojít. Už v roce 2012 chce předložit návrh takového státního rozpočtu, kdy by deficit dosahoval maximálně tří procent hrubého domácího produktu. Týž rok plánuje zastavit relativní nárůst veřejného dluhu v poměru k HDP. Od roku 2012 by se měly deficity postupně snižovat a v roce 2017 by už mohl být předložen rozpočet vyrovnaný. Z dnešního pohledu jako z říše snů vypadá vize od roku 2018, kdy by už podle ODS měly být předkládány rozpočty jako mírně přebytkové.

ODS říká, že pokud bude v roce 2012 naplněno maastrichtské kritérium, mohla by se Česká republika stát členem eurozóny už v lednu 2015. „Musím ale zdůraznit, že ODS nehodlá rychle ozdravovat veřejné finance kvůli euru, ale kvůli České republice. Euro je totiž jen nástrojem k dosažení našeho cíle, jímž je naše prosperita a nezadlužovaná budoucnost,“ dodává Kocourek. O přistoupení k eurozóně můžeme podle něj uvažovat jen tehdy, až budeme přesvědčeni, že dlouhodobé výnosy přijetí eura převýší naše náklady.

„Občanští demokraté přicházejí s odvážnějšími opatřeními, které mohou situaci pomoci řešit významněji, protože by měly přinést určité úspory,“ je přesvědčen analytik Zahradník. Všechna opatření však musejí být citlivá, protože pokud se nadměrně seškrtají výdaje, může to mít negativní vliv na oživování ekonomiky. Zejména pokud by šlo o úspory na úkor podpory vzdělání, výzkumu nebo inovací.

 

Hrozí stáří v chudobě

 

Současný důchodový systém je založen na tom, že lidé v produktivním věku financují důchody penzistů. Demografové předpovídají, že v Česku stejně jako v dalších zemích Evropské unie podíl seniorů v populaci postupně vzroste. „Dnes jsou na jednoho důchodce dva poplatníci, za čtyřicet let to bude jeden,“ konstatuje místopředseda ODS a exministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Proto je podle něj současný průběžný systém dlouhodobě neudržitelný. „My máme odvahu sdělit našim spoluobčanům, jimž je 40 let a méně, že pokud se nadále budou spoléhat pouze na státem organizovaný průběžný důchodový systém, riskují své stáří v chudobě,“ varuje. Podle Nečase není možné nadále vystačit jen se státem organizovaným průběžným systémem. „Do důchodového systému musí zkrátka přijít více soukromých prostředků, a to na ryze individuální a dobrovolné bázi,“ říká.

Sociální demokraté ovšem tvrdí opak. „Jistota je v průběžném systému financování. Můžeme uvažovat o parametrických změnách nebo o dobrovolném soukromém pojištění,“ uvádí předseda ČSSD Jiří Paroubek. Naprosto odmítá cestu povinných opt-outů, tedy vyvázání části pojistného ze současného průběžného systému a nasměrování těchto prostředků do kapitálových fondů.

(Libuše Frantová, Více na Profit.cz)

Kam dál?

- Příští rok naše ekonomika poroste, s ní i statní dluh

- Petr Nečas: Důchodový systém nepotřebuje revoluci ani evoluci. Potřebuje reformu!

- Povede zvyšování státního dluhu k bankrotu?

- Přispějete na splacení státního dluhu?

- ČSSD plní sliby na dluh, kraje to stálo už skoro 18 miliard

- Státní dluh: Budou dnešními dluhy zadluženi naši vnuci?

- Důchodový systém v Česku - je časovanou bombou?

- Jiří Paroubek: Šetřme na státu, ne na lidech

- ČSSD chce zdanit lidi s vysokými příjmy dvakrát