Jaký je podle vás ekonomický dopad korupce a jak byste ji řešil?

M.Z.: Odhaduje se, že korupce včetně předražených zakázek, které s tím souvisí, činí řádově 200 miliard korun ročně. To je shodou okolností deficit státního rozpočtu. Já navrhuji přijetí zákona o prokázání původu příjmů a majetku, což je něco podobného jako rakouský nebo švýcarský model. Ovšem s tím rozdílem, že ve Švýcarsku mají majetkovou daň ve výši jednoho procenta. V tomhle jsme liberálnější než Švýcaři, takže tuto daň nepožadujeme. Ale na druhé straně zákon o prokázání původu příjmů by byl jediným skutečně účinným nástrojem boje proti korupci. Všechno ostatní jsou jen předvolební žvásty, na které se zapomene týden po volbách.

Do této kategorie řadíte i povinnost prokázat majetkovou strukturu, když žádáte o veřejnou zakázku?

M.Z.: Samozřejmě, že ano. Musí to být akcie na jméno, nikoli na doručitele, a pokud máte akcii na jméno, už prokazujete majetkovou strukturu.

Váš program počítá se značnými úsporami. Jenže nezdá se, že by v Evropě byla k úsporám zrovna přehnaná ochota. Myslím tím především odboráře bez ohledu na to, jestli naše nebo německé. Šetřit nechce prostě nikdo...

M.Z.: Pokud mám věřit výzkumům, tak zhruba 50 procent Řeků souhlasilo s drastickými úspornými opatřeními, byť mezi nimi patrně nebyl ani jeden odborář. Ale inovace se dělají v době krize. Takže i drastické rozpočtové škrty naleznou podporu spíše v době krize. Můj oblíbený výrok, který jsem si vymyslel vlastní hlavou, zní: "V době stability by Charles de Gaulle byl podplukovník tankových vojsk a Winston Churchill řadovým poslancem dolní sněmovny". Krize není pouze hrozba, krize je i výzva a úsporná opatření daleko lépe prosazujete v době krize než v době konjunktury.

<%Anketa19%>

Pokud se mluví o úsporách, neměli by politici sloužit jako vzor?

M.Z.: Samozřejmě! Já bych poslancům nikoli zdanil náhrady, ale zrušil náhrady. Osobně si myslím, že ošatné, expertné, dopravné a já nevím co, ještě mají, třeba přítele na telefonu, to je něco, co je zcela pobuřující. Pouze jako nepopulista dodávám, že bychom tím ročně ušetřili několik set milionů, což by náš deficit státního rozpočtu zcela určitě nezachránilo. Takže jsem pro tento krok, ale rozhodně v tom nespatřuji všelék.

Jakým směrem by se měla ubírat reforma penzijního systému. Ten současný je podle všeho neudržitelný.

M.Z.: Ivan Kočárník odvody na sociální pojištění o dvě procenta snížil. Já bych to vrátil do původního stavu. Jsem důsledným zastáncem průběžného systému "pay as you go". To je totiž jediný systém, který nelze vytunelovat, protože tam nic není. Jakmile tam peníze vložíte, hned je zase odbíráte na výplatu starobních důchodů. Zatímco soukromé penzijní fondy můžete vytunelovat nejen u nás, kde je ta schopnost o něco větší, ale klidně i v zahraničí. Vzpomeňte si třeba na Enron (energetická společnost, která měla jako dceřinou společnost penzijní fond, jehož aktiva byla kryta dluhopisy samotné společnosti. Po krachu celé společnosti zaměstnanci Enronu přišli o své úspory – pozn. red.). A já po zkušenostech s kampeličkami a dalšími finančními institucemi jsem pro zachování průběžného penzijního systému a pro zvýšení sazby sociálního pojištění a dva procentní body na úroveň, která byla před rokem 1997.

<%Anketa80%>

Jenže problém průběžného penzijního systému je závislost na demografickém vývoji. Ten u nás moc pozitivně nevypadá, protože až půjdou do důchodu takzvané Husákovy děti, dostaneme se do matematické pasti.

M.Z.: Tak za prvé, demografické projekce jsou jedny z nejfalešnějších v prognostice, protože nepočítají s některými proměnnými, jako je například imigrace. A podle některých projekcí dojde ke zlomu až v roce 2035. Já na to namítám, že něco podobného se kdysi říkalo o poměru mezi lidmi v zemědělství a ostatními. Uvádělo se, že jeden zemědělec nemůže uživit více než tři nezemědělce. Dnes jeden zemědělec hravě uživí 30 nezemědělců a ještě má přebytky. Takže když jsem řekl, že se zde počítá s falešnými konstantami, měl jsem na mysli, že se může měnit poměr nikoli mezi počtem, ale výkonností produktivních a postproduktivních. Takže ta hrůzná představa, že jeden produktivní bude muset živit polovinu důchodce, zatímco dřív živil čtvrtinu, je stejně hloupá, jako byla hrůzná představa, že jeden zemědělec bude muset živit pět místo tří lidí. Obojí je možné díky technickému pokroku, díky růstu produktivity práce a řadě dalších věcí.

Když to tedy shrnu, počítáte s růstem produktivity práce a s imigrací. Naprosto nepočítáte se zavedením druhého a třetího pilíře penzijního systému či s jejich restrukturalizací?

M.Z.: O těchto pilířích mám velmi silné pochybnosti, stejně jako jsem proti opt-outu. Ten by totiž narušil základní kmen penzijního pojištění a vedl by k faktickému snížení garantovaného starobního důchodu. A má hluboká nedůvěra pramení z toho, že žiji v zemi, která se proslavila tunelováním. Konec konců lze sledovat bonitu penzijních fondů, víme, jaké jsou tam reálné výnosy, a od toho si ještě musíme odečíst nemalou režii.

(Mediafax)

Kam dál?

- Korupce nezmizí, slibům politiků o skoncování s korupcí nikdo nevěří

- Korupce je v česku normální, zvlášť mezi úředníky a v politice

- Firmy: Získat veřejnou zakázku bez úplatku nejde

- Kdo nebere úplatky, okrádá svojí rodinu

- Miloš Zeman: Ať si to Řekové vyžerou sami