Přítomnost jednoho z nejznámějších trávicích jedů, respektive jeho nebezpečné anorganické formy v rýži, znepokojila spotřebitele po celém světě. Zabýval se jím Evropský úřad pro bezpečnost potravin i Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Podle zjištění druhé jmenované instituce z loňského roku mohla být rýže příčinou necelého 1 % všech případů karcinomů plic a močového měchýře ve Spojených státech. Jak je na tom rýže z českých obchodů?

Kolik Arzenu se našlo v rýži z regálů?

„Do našeho testu jsme si vybrali základní druh rýže – dlouhozrnnou bílou – ve standardním kilogramovém balení. A celkový obsah arzenu i množství rizikové anorganické formy se mezi vybranými vzorky poměrně lišily,“ uvádí Hana Hoffmanová, šéfredaktorka časopisu dTest. Ten prostřednictvím testů v nezávislé laboratoří zjistil, že nejnižší nálezy pohybující se pod mezí kvantifikace vykázala rýže značek ah Basic, Essa a Lagris. „U anorganického arzenu obsahovaly méně než 0,05 mg/kg,“ uvádí Hoffmannová.

„U zbylých deseti vzorků se podařilo naměřit již konkrétní hodnoty pohybující se od 0,06 do 0,1 mg/kg,“ dodává Hoffmanová a shrnuje: “Dobrou zprávou je, že i vzorek značky korrekt, s nejvyšší koncentrací kontaminace, se pohodlně vešel do limitu své kategorie a dokonce by splňoval i požadavky na rýži pro kojence a malé děti.“

Maximální limity pro syrovou loupanou rýži jsou 0,2 mg/kg, pro předpařenou, takzvanou parboiled rýži 0,25 mg/kg a pro rýžové chlebíčky a podobné výrobky 0,3 mg/kg. Naopak striktnějším požadavkům musí vyhovovat surovina určená kojencům a malým dětem. Ta smí obsahovat anorganický arzen v množství nejvýše 0,1 mg/kg.

Rýže Arzen kumuluje ze vzduchu i půdy

Arzen se dostává do rýže několika způsoby – může jej obsahovat půda nebo vzduch na místech, kde se rýže pěstuje, zdrojem mohou být i používané pesticidy. Nevýhodou je, že rýže jej dokáže z půdy přijímat a akumulovat. Přitom ne všechny druhy rýže zachytávají arzen stejně účinně. Jeho množství v rýži můžete ovlivnit volbou druhu a zejména způsobem přípravy. Český spotřebitel však může být klidný. Pro naplnění denního příjmu arzenu by muselo batole denně sníst v syrovém stavu tři, dospělí pět a vegetarián dokonce šest padesátigramových porcí.

Heřmánkové čaje mohou být plné škodlivých látek

Německá spotřebitelská organizace Stiftung Warentest (SW) nemá příliš dobré zprávy pro milovníky bylinkových čajů. Zejména heřmánkové mohou obsahovat nadlimitní množství škodlivých pyrolizidinových alkaloidů, které se do čaje dostanou z ostatních bylin, jež jsou sebrány společně s heřmánkem.

V zimě a na začátku jara po heřmánkovém čaji sáhne nejeden spotřebitel, na něhož leze chřipka či jiné nachlazení. Někteří se obávají, zda se do čaje nedostanou pesticidy, či se zajímají o to, jak je na tom čaj s obsahem mykotoxinů. Právě na tyto látky si však podle výsledků německého testu již výrobci dávají pozor.

Daleko horší je podle SW situace s pyrolizidinovými alkaloidy. Tyto látky, které mohou způsobit poškození jater, se přirozeně vyskytují v některých bylinách, jako je podběl, kostival či starček. Zejména ta poslední často roste společně s heřmánkem. Pokud je starček či podobná rostlina sklizena společně s heřmánkem a usušena do bylinné směsi, nežádoucí látky se z ní mohou uvolňovat do čaje.

Test německé spotřebitelské organizace ukazuje, že se tyto nežádoucí látky vyskytují ve většině prodávaných heřmánkových čajů. Velmi špatně dopadly jak běžné produkty, tak čaje v biokvalitě. Smutným rekordmanem testu byl heřmánkový čaj značky Kusmi, nejdražší testovaný výrobek. Jeden sáček čaje obsahoval třistaosmdesátinásobné množství, než jaké je možné v denním příjmu považovat za bezpečné. SW v tomto případě raději kontaktovala výrobce ještě před zveřejněním výsledků testování. Výrobce reagoval tím, že závadnou šarži čaje stáhnul z prodeje po celé Evropě.

V menším množství se pyrolizidinové alkaloidy najdou i v mátových čajích a bylinných směsí. Naopak fenyklové čaje jsou podle výsledku testu SW zcela prosté nežádoucích alkaloidů, pouze v jednom výrobku se našlo stopové množství rezidua pesticidů.

Čaje v minulosti testoval i dTest. Před dvěma lety propadly v testu některé zelené čaje, zejména kvůli vysokému obsahu nežádoucích reziduí pesticidů.