Mezi rodinami, v jejichž finančním hospodaření převažují půjčky, se však v problémech ocitla většina. Poměrně dobře finančně zajištěna je podle vlastního vyjádření téměř polovina českých domácností (48 %) a tento podíl se v posledních čtyřech letech téměř nemění.

Průzkum v prvním letošním průzkumu položil i několik otázek na subjektivně hodnocenou finanční situaci českých rodin. Celkem třetina dotázaných uvedla, že jejich domácnost se během posledního roku ocitla ve velmi obtížné finanční situaci. "Velmi ohrožených" je zhruba desetina, dalších 22 procent se do velmi obtížné finanční situace za poslední rok dostalo "spíše".

Krize zažehnána?

Z porovnání s výsledky z roku 2010 je vidět, že domácností, které se v posledním roce dostaly do finanční tísně, ubylo. Současné výsledky se velmi přiblížily k úrovni, kterou stejný průzkum zaznamenal v letech 2007-2008, kdy bylo "finančně ohrožených" domácností v ČR nejméně.

Z domácností důchodců postihla krajní finanční nouze v posledním roce přibližně třetinu (34 % kladných odpovědí), z domácností, jejichž situaci charakterizoval nezaměstnaný respondent, téměř 80 procent. Častěji se finanční obtíže dotkly i domácností rozvedených (44 %) a vdovců a vdov (37 %). Výrazně je výskyt finanční nouze ovlivněn vzděláním respondenta. Mezi lidmi se základním vzděláním bez vyučení odpovědělo kladně 50 procent, mezi vyučenými 36 procent, mezi středoškolsky vzdělanými s maturitou 29 procent a mezi vysokoškolsky vzdělanými 20 procent.

Na otázku, zda je domácnost dotázaných občanů poměrně dobře finančně zajištěna, odpověděla souhlasně téměř polovina respondentů. Z dlouhodobé perspektivy jde o celkem stabilní ukazatel, po nárůstu v roce 2007 se podíl dobře finančně zajištěných domácností pohybuje kolem hranice 50 procent.

Finanční situaci domácnosti lépe hodnotí lidé s vyšším vzděláním, především vysokoškolsky vzdělaní, dále také podnikatelé, živnostníci a studenti. Podprůměrně často uvádějí dobré finanční zajištění důchodci (41 %), zaměstnanci v dělnických profesích (35 %) a nezaměstnaní (16 %), z hlediska rodinného stavu rozvedení (33 %) a ovdovělí (36 %). Lidé různého věku se v hodnocení finančního zajištění domácnosti neodlišují.

Podle očekávání jsou rozdíly v této otázce mezi lidmi, kteří oceňují různou částkou svůj majetek. Vyšší hodnota majetku znamená také zvyšující se míru spokojenosti s finančním zajištěním domácnosti. Ovšem i mezi lidmi, kteří oceňují svůj majetek částkou nižší než 300 tisíc korun, je čtvrtina těch, kteří považují svou domácnost za dobře finančně zajištěnou.

V médiích často komentovanou skutečností je, že řada českých domácností se potýká se značným zadlužením. STEM se pokusil o zjištění rozsahu tohoto jevu. Z odpovědí na položenou otázku vyplývá, že téměř polovina domácností (47 %) je po této stránce "v plusu", tj. nemá buď žádné půjčky a přitom má úspory nebo má více úspor než půjček. Další téměř třetina má bilanci vyrovnanou: buď má přibližně stejně půjček jako úspor (18 %) nebo nemá ani půjčky, ani úspory (13 %). Převaha půjček se týká 17 procent domácností a pět procent uvádí, že má jen půjčky.

Samotná existence půjček resp. jejich převaha nad úsporami ještě nutně nemusí znamenat existenci obtížné finanční situace. Z výsledků výzkumu nicméně vyplývá, že mezi těmi domácnostmi, které mají více půjček než úspor, se v posledním roce dostalo do obtížné finanční situace bezmála 60 procent, a mezi těmi, které mají pouze půjčky, kolem 80 procent. Ukazuje se tak tedy, že převaha půjček v hospodaření domácnosti s sebou ve většině případů nese i finanční potíže.

-Filip Sušanka | MED