"Mělo by to velmi závažné a škodlivé důsledky, které by vyplývaly z neřízeného bankrotu Řecka," uvádí IIF v dokumentu, který má agentura Reuters k dispozici.

"Je obtížné všechny tyto podmíněné závazky přesně určit. Je ale těžké si představit, že by nepřesáhly bilion eur," píše se dále ve zprávě IIF.

Pokud by se řecká dohoda rozpadla, Evropská centrální banka (ECB) by podle tohoto dokumentu utrpěla velice pravděpodobně ztráty. Ve zprávě je expozice centrální banky k Řecku odhadována na 177 miliard eur, což je 200 procent jejího základního kapitálu.

Irsko a Portugalsko budou potřebovat mnohem více pomoci zvenčí, aby zůstaly izolovány od Řecka, což by podle zprávy IIF, která má datum 18. února, mohlo stát 380 miliard eur po dalších pět let.

IIF držitelům řeckých dluhopisů doporučuje, aby přistoupili na dohodnutou výměnu papírů. Za dluhopisy v hodnotě zhruba 206 miliard eur (zhruba 5,1 bilionu Kč) obdrží nové dluhopisy se zhruba o 107 miliard eur nižší hodnotou a bude s nimi spojen i nižší úrok. Soukromí věřitelé mají na rozhodnutí už jen do čtvrtečního večera.

Hlavní držitelé řeckého vládního dluhu v pondělí oznámili, že se zúčastní výměny dluhopisů, která by měla probíhat do čtvrtka. Dvanáct bank, pojišťoven, správců majetku a hedgeových fondů v řídícím výboru bankovní lobby Ústavu pro mezinárodní finance (IIF) uvedlo v pondělním prohlášení, že se budou podílet na výměně. Jde například o francouzskou BNP Paribas, německou Deutsche Bank a Commerzbank, řeckou National Bank of Greece, německou Allianz a dále o Greylock Capital Management.

Řecko potřebuje, aby na výměnu dobrovolně přistoupilo minimálně 75 procent soukromých věřitelů. Zbytek mohou Atény donutit na základě doložky o společném postupu (CAC), kterou minulý týden prosadily. Pokud by byl zájem méně než 66procentní, nebude platná ani samotná doložka CAC. V takovém případě eurozóna s vysokou pravděpodobností spadne do nové krize.

Privátní sektor by nakonec měl odepsat 53,5 procenta nominální hodnoty dluhů v rámci výměny dluhopisů, celkově tedy ztráta soukromých investorů bude zhruba 74procentní. Původně se předpokládalo odepsání zhruba 50 procent nominální hodnoty, tedy kolem 70 procent z faktické hodnoty dluhopisů. Pokud bude účast ve výměně dluhopisů pod 90 procenty, ale zároveň bude vyšší než 75 procent, mělo by ji Řecko konzultovat se svými věřiteli z veřejného sektoru.

Výměna dluhopisů musí být dokončena dříve, než eurozóna dá svůj konečný souhlas k záchranné pomoci ve výši 130 miliard eur - rozhodnutí by mělo být přijato 9. března. Výměna dluhopisů tak musí být nejdříve dokončena, aby se Řecko k záchranným prostředkům dostalo. Výměna začala 24. února a měla by skončit 8. března.

Očekává se, že se všechny řecké banky, které drží tamní dluhopisy, zúčastní výměny obligací. "Řecké banky drží řecký dluh v hodnotě přes 40 miliard eur," uvedl v úterý pro agenturu Reuters jeden bankéř. "Očekávám, že se všechny řecké banky budou podílet na výměně," uvedl bankéř pro agenturu Reuters.

Ministři financí zemí eurozóny po více než třináctihodinovém maratónu jednání schválili Řecku koncem února druhý záchranný balík pomoci ve výši 130 miliard eur. S jeho pomocí by se mělo řecké zadlužení do roku 2020 snížit ze současných 160 procent hrubého domácího produktu (HDP) na 120,5 procenta HDP, což už je v těsné blízkosti původně stanovených 120 procent HDP.

Dohoda o druhém balíku pomoci ve výši 130 miliard eur s přísnými podmínkami připojenými k němu tak po mnoha měsících nejistoty, které otřásly eurozónou, zatím odvrací hrozící nekontrolovatelný bankrot Řecka.

-Tomáš Králícek |  MED