Prvním dílem byl záznam jeho tří "prezidentských" projevů, které pronesl během tří kol prezidentské volby v roce 2003. Knihu mu editoval tiskový mluvčí a budoucí vicekancléř Petr Hájek.

Na podzim téhož roku vychází publikace "Přerušený rozhovor", kde se kromě již zmíněných projevů objevují také články, eseje a tisková prohlášení. Kniha je ale hlavně záznamem rozhovoru mezi rozhlasovým redaktorem Jeronýmem Janíčkem a Klausem, v době kdy ještě býval poslancem a posléze prezidentem.

Rok po jeho zvolení se objevuje první kniha ze série prezidentských ročenek. Šlo o "Rok první", tedy shrnutí 365 dní na Hradě prezidentovýma očima. V té době nejspíš Klaus netušil, že bude mít série svazků deset.

Prezident se dlouhodobě zabývá evropskou integrací, například i v knize z roku 2004 "Evropa Václava Klause". Šlo o znovuoživení knihy "Evropa pohledem politika, pohledem ekonoma", od jejíhož vydání uplynuly tehdy tři roky. V předmluvě připomíná, že kniha vychází pouhých 14 dní před vstupem České republiky do Evropské unie.

Při vstupu do unie posléze uvedl, že Češi vstupem do unie nejenom získají, ale také mnohé ztratí. "Měli bychom udělat všechno pro to, aby byl poměr toho, co získáváme a co ztrácíme, pro nás příznivý, což v žádném případě není a nebude automatické. V prvé řadě to bude záviset na nás samotných," prohlásil v předvečer začlenění České republiky do unie.

Knihy vycházely prezidentovi i v zahraničí, v roce 2005 "Na cestě k demokracii: Česká republika od komunismu ke svobodné společnosti", kterou vydal americký think-tank.

V Čechách poté napsal předmluvu ke knize "Řekněme své ANO nebo NE evropské ústavě". Klausovi následně vycházela další a další díla s evropskou a ekonomickou tematikou.

V roce 2007 vzniklo během tří měsíců Klausovo kontroverzní dílo "Modrá, nikoli zelená planeta" s podtitulem "Co je ohroženo: Klima nebo svoboda?" do níž zařadil i své odpovědi jako opozici amerického viceprezidenta Ala Gorea pro americký Kongres. V publikaci bojoval proti rostoucí "panice" z globálního oteplování a proti absenci opozitních názorů. "I já – jako svědek dnešní celosvětové debaty – chci říci, že už se zlobím a že i já už nejsem jenom znepokojen," napsal v předmluvě ke knize. Během let kniha vyšla v devatenácti jazycích, naposledy loni v čínštině, je tak kromě hlavních světových jazyků k dostání i ve slovinštině, albánštině, indonéštině nebo v černohorštině.

V roce 2010 vyšly i Klausovy Zápisky z cest. "Myšlenka písemného zachycení dojmů z cest vznikla z mé vlastní frustrace, že o cestách prezidenta (dříve premiéra či předsedy sněmovny) skoro nikdo nic podstatného nenapíše, ač s námi skupina novinářů vždy jede," píše Klaus v předmluvě, kde zároveň dodává, že kniha nepojednává o pracovních záležitostech prezidenta. O dva roky později pak již během cestování načerpal tolik dojmů, že knižně mohlo vyjít i pokračování – "Zápisky z nových cest".

Posledním dílem, které se vymyká evropskému nebo ekologickému diskurzu, je publikace "Spor o amnestii", kterou již vydal Institut Václava Klause. Jde o kompilát novinových rozhovorů i prohlášení, jež prezident učinil ohledně jím vyhlášené plošné amnestie. Zároveň obsahuje i dopisy občanů, stejně jako různé pohledy od filozofie přes právo na amnestii.

Za zamyšlení nad svými 23 lety v politice pak považuje novou knihu "My, Evropa a svět", ve které chce burcovat k "fundamentální změně", která přesahuje běžnou politiku.

Jan Drahorád | MED