Vetovaný návrh má umožnit trestat i takové skutky, při jejichž prověřování se orgány činné v trestním řízení setkávají s výmluvou, že rozhodoval kolektivní orgán právnické osoby. Firmy, které na to sázejí, a pro něž se porušování zákona stalo nemyslitelnou součástí podnikání, by se neměly vyhnout trestu.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) připomněl, že se vetovaný návrh vrátí zpět do Poslanecké sněmovny. "Předpokládám, že koalice tento návrh podpoří, protože je součástí programových dokumentů vlády – jak programového prohlášení, tak koaliční smlouvy. Je to téma, které je zmíněno také v protikorupční strategii vlády," uvedl Pospíšil pro agenturu Mediafax a dodal: "Nepředpokládám, že by návrh neprošel Poslaneckou sněmovnu, ale počkejme si na samotné hlasování."

Klaus ale předlohu kritizuje. V odůvodnění svého veta uvedl, že je spíše "příkladem alibismu než důsledné snahy potrestat viníky trestných činů". "Protože stát nebývá schopen odhalit konkrétní iniciátory a pachatele trestných činů konaných prostřednictvím činnosti právnických osob, hodlá trestat tyto právnické osoby jako takové. Trestné činnosti se může dopustit pouze konkrétní člověk, nikoli instituce," uvedl prezident.

Dále prezident konstatoval, že současná módní tendence zavádění trestní odpovědnosti právnických osob jde proti logickému trendu odbourávání institutu kolektivní viny a proti možnosti přenášet vinu na jiného či na větší skupinu osob. "Tento zásadní důvod – že trestán má být vždy konkrétní, skutečný viník – by měl sám o sobě stačit k odmítnutí tohoto zákona," poznamenal ke svému vetu.

Úpravy normy na základě výtek hlavy státu ministr spravedlnosti vyloučil. "Pan prezident má základní námitky proti filozofii trestní odpovědnosti právnických osob jako takových. Těžko ten zákon můžeme nějakým způsobem upravit, pokud s tou filozofií nesouhlasí," zmínil Pospíšil. Doplnil, že Klausův pohled na problematiku respektuje.

Ministr připomněl, že zavedení odpovědnosti právnických osob po Česku požaduje Evropská unie i OECD. "Právě proto vláda svůj návrh předložila. S mnohými námitkami bychom se možná ztotožnili, ale na druhou stranu škody pro Českou republiku, které vznikají absencí této právní úpravy, jsou větší než mít střízlivou a méně extenzivní, spíše restriktivní úpravu," uvedl Pospíšil pro agenturu Mediafax, aby uzavřel: "Je to o posuzování priorit. My jsme to předložili proto, že to po nás vyžaduje mezinárodní společenství a jsme povinni to jako členové Evropské unie zavést."

Ministerstvo spravedlnosti, které zákon připravilo, ho prosazovalo s odůvodněním, že zajistí postih takového jednání právnických osob, které stávající zákony neumožňovaly.

Na novém zákoně se dokonce shodla vláda s opozicí. O zavedení trestní odpovědnosti právnických osob mluvili politici několik let. Návrh předložený vládou je součástí protikorupčního balíčku. Na zavedení postihu firem, které se dopustí nezákonného jednání, navíc tlačí nejen Evropská unie, ale i OECD, Rada Evropy, GRECO či OSN.

Prezidentovo veto trestní odpovědnosti firem je politická chyba, tvrdí Paroubek

Veto prezidenta Václava Klause k zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob je horší než zločin, je to politická chyba. V pátek to uvedl poslanec a zakladatel nové strany Národní socialisté – levice 21. století Jiří Paroubek s tím, že jsme jedinou zemí v rámci EU, která podobný zákon nemá.

"Pan prezident tím jen prohlubuje nedůvěru veřejnosti v politickou reprezentaci v naší zemi. Zmíněný zákon je potřebný, neboť v případě překročení zákona ze strany právnické osoby už nehledá pouze konkrétního viníka, ale trestá právě i společnost, která se na porušení zákona podílela," uvedl Paroubek.

Podobný zákon podle něj mohl v České republice platit již za jeho premiérování, proti tomu se však údajně postavili někteří poslanci ODS.

"Je pro mě proto zarážející, když i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil změnil svůj názor na tento zákon a letos jej předložil v Poslanecké sněmovně, že nyní jeho přijetí brzdí prezident, který by měl v prvé řadě ctít širokou politickou shodu nad tímto zákonem," prohlásil expředseda ČSSD a bývalý český premiér.

Dodal také, že prezidentské veto v tomto případě poškozuje Českou republiku v zahraničí, protože ČR je jediným státem v rámci Evropské unie i zemí OECD, který dosud nepřijal trestní odpovědnost firem do svého právního systému.

Proti prezidentskému vetu se postaví i TOP09

Poslanci zvolení za TOP 09 a hnutí Starostů a nezávislých budou hlasovat proti vetu prezidenta Václava Klause, informoval v pátek člen sněmovního ústavně právního výboru Stanislav Polčák (TOP 09). Klausovo odmítnutí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob Polčák považuje za překvapivé.

"Zákon totiž zvyšuje ochranu státu, obcí a měst a občanů před protiprávním jednáním vysokých manažerů firem, ale i právnických osob jako takových. Státu tak zákon přiznává další nástroj, jak bojovat s trestnou činností, kde firma jednoznačně pochybí," uvedl v tiskovém prohlášení Polčák.

Podle něj by i firma měla být odpovědná za své jednání a mít nad sebou hrozbu trestu v případě, kdy poruší zákon. Zákon počítal například s pokutováním "neposlušných“ firem, v úvahu by podle vetované normy připadal i trest pozastavení činnosti nebo úplného zrušení firmy.

Polčák upozornil také na to, že v mnoha případech je velice složité dobrat se viníka – firma totiž může osobu odpovědnou za protiprávní jednání krýt, což je podle něj důvod pro zavedení nástroje, jak právnickou osobu potrestat.

"Pro TOP 09 a Starosty je překvapivé, že prezident republiky nepovažuje za důležité vynést za protiprávní jednání trest. Zvýšení možností trestního stíhání je přínosem pro naši zemi a představuje možnost, jak chránit veřejný zájem," dodal Polčák. Nakonec připomněl, že k rozšíření odpovědnosti právnických osob se Česko zavázalo Evropské unii (EU). Až doposud byla totiž poslední zemí EU, která toto opatření nepromítla do svého právního řádu.

-Tomáš Paták, Jan Kálal | MED