Prezident ve svém projevu zopakoval svou obavu, že Evropa jako celek ztrácí konkurenceschopnost ve srovnání s Asií a dalšími zeměmi.

Kritikou eura se Klaus částečně strefil i do Lotyšska, které v roce 2004 přijalo pevný kurz lotyšského latu na euro. Podle některých ekonomů byl tento krok hlavním problémem Lotyšska v době krize, protože nemohlo svou měnu oslabit. Prezident v proslovu jinak chválil česko-lotyšskou spolupráci. "Česko i Lotyšsko jsou malé a otevřené ekonomiky, které jsou obě velmi silně zasaženy krizí," poznamenal.

<%Anketa23%>

Vzájemnou spolupráci chválil zejména ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). "Naše spolupráce má dlouhodobou a úspěšnou historii, a navíc jsme členy jedné rodiny – Evropské unie," řekl.

Artis Kampars, lotyšský ministr hospodářství, v úvodním slovu zmínil důležitost exportu jako jednoho hlavních důvodů hospodářského oživení. Připomněl, že hlavními oblastmi spolupráce mezi Českem a Lotyšskem jsou chemický průmysl a farmaceutický průmysl, strojírenství a zpracování kovů.

-Jiří Táborský, Mediafax

Kam dál?

- Václav Klaus: Eurozóna jako projekt, který sliboval ekonomický přínos, zkrachovala

- Václav Klaus: Za řecké potíže může euro

- Krize zlevnila byty o čtvrtinu, pozemky a domy jen o 1,2 pct