Obracejí se přitom na Českou správu sociálního zabezpečení, která o přiznání důchodu rozhoduje, popřípadě na okresní správy sociálního zabezpečení.

V této souvislosti je třeba říci: Aby pozůstalý/á po zemřelém členu rodiny dostal/a vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod, musel zemřelý pobírat starobní nebo plný či částečný invalidní důchod. Nebo zemřelý musel splnit podmínky pro nárok na starobní důchod, či zemřít následkem pracovního úrazu nebo ke dni smrti získat dobu pojištění potřebnou pro plný invalidní důchod.

Potřebnou dobou důchodového pojištění je v kontextu s plným invalidním důchodem u člověka staršího 28 let alespoň 5 let důchodového pojištění v posledních deseti letech před úmrtím. Vdovský nebo vdovecký důchod ČSSZ vyplácí při splnění podmínek nároku jeden rok od smrti manžela či manželky.

Po jeho uplynutí tento důchod nadále dostává pouze ta pozůstalá osoba, která:

• pečuje o nezaopatřené dítě,

• pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),

• pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),

• je plně invalidní,

• je jí 55 let, jde-li o ženu, nebo 58 let, jde-li o muže. Vdovský i vdovecký důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stejná pro všechny důchody a činí 1 700 Kč měsíčně. Procentní výměra náleží ve výši 50 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měla nebo by měla nárok zemřelá osoba v době smrti. Ve výši 50 % procentní výměry částečného invalidního důchodu náleží procentní výměra po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní nebo starobní důchod. U sirotčího důchodu má oboustranně osiřelé dítě nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů. Sirotčí důchod náleží nezaopatřenému dítěti. Za to se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté nejdéle do věku 26 let, pokud: • se soustavně připravuje na budoucí povolání,

• nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz nebo

• z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Sirotčí důchod se rovněž skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stejná pro všechny důchody a činí 1 700 Kč měsíčně. Procentní výměra náleží ve výši 40 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měla nárok zemřelá osoba v době smrti. Ve výši 40 % procentní výměry částečného invalidního důchodu náleží procentní výměra po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku pro nárok na plný invalidní či starobní důchod.

Příklad: Výpočet sirotčího důchodu v roce 2008 Sirotek požádal o přiznání sirotčího důchodu po otci, který pobíral plný invalidní důchod 8 563 Kč. Základní výměra plného invalidního důchodu otce činila 1 700 Kč, procentní výměra pak 6 863 Kč.

Sirotčí důchod se stanoví ve výši 40 % procentní výměry vypláceného plného invalidního důchodu, jako 40 % z 6 863 Kč, což je 2 746 Kč. K této částce se připočítá základní výměra 1 700 Kč. Sirotčí důchod daného dítěte tak bude ve výši 4 446 Kč.

Ke 30. červnu 2008 Česká správa sociálního zabezpečení evidovala celkem 732 091 pozůstalostních důchodců. Z toho 104 097 lidí pobíralo samotný (sólo vypláceny) pozůstalostní důchod, dalších 573 549 lidí dostávalo pozůstalostní důchod v souběhu se starobním. Invalidních důchodců, kterým ČSSZ současně vyplácela i pozůstalostní důchod, pak bylo 54 445.