Zaměstnanci odvádí na sociálním pojištění 6,5 % z hrubé mzdy, dalších 25 % na sociálním pojištění odvádí za zaměstnance jeho zaměstnavatel. Výše státního důchodu závisí na získané době pojištění a výdělcích v produktivním životě. Čím delší je doba pojištění a čím vyšší jsou výdělky, tím vyšší bude státní měsíční důchod.

Občané s nižšími příjmy mohou obdržet souhrnný důchod výrazně vyšší, než kolik zaplatí v produktivním životě na sociálním pojištění. Zaměstnanci s vysokými příjmy zaplatí na sociálním pojištění mnohem více, než kolik následně čerpají státní důchod, jak si ukážeme na praktickém příkladu.

Praktický příklad 1)

Paní Dvořáková má průměrnou mzdu za odpracované roky ve výši 15 000 Kč. Paní Dvořáková získá dobu pojištění v rozsahu 42 let. Skutečně však paní Dvořáková odpracuje pouze 20 let. Zbývající doba pojištění jsou náhradní doby pojištění (např. péče o tři děti do 4 let věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, studium v zákonném rozsahu).

• Nejdříve vypočítáme, kolik zaplatila paní Dvořáková na sociálním pojištění za celý produktivní život. Pro zjednodušení provedeme všechny výpočty v současné hodnotě. Následně vypočítáme měsíční důchod paní Dvořákové dle legislativy roku 2015. Dle statistické ročenky ČSSZ za rok 2014 se pobírá v průměru důchod 24 let (zaokrouhlujeme na celé roky).
• Měsíčně sražené sociální pojištění je 4 725 Kč (975 Kč je sraženo paní Dvořákové zaměstnavatelem a dalších 3 750 Kč odvádí zaměstnavatel).
• Za 20 let zaplatí paní Dvořáková na sociálním pojištění 1 134 000 Kč (4 725 Kč x 12 měsíců x 20 let).
• Měsíční starobní důchod paní Dvořákové dle legislativy roku 2015 při osobním vyměřovacím základu 15 000 Kč a získané době pojištění 42 let činí 10 316 Kč. Za 24 let obdrží paní Dvořáková na státním důchodu 2 971 008 Kč (10 316 Kč x 12 měsíců x 24 let).

Paní Dvořáková zaplatí během svého produktivního života na sociálním pojištění 1 134 000 Kč a obdrží souhrnný důchod 2 971 008 Kč. Na důchodu obdrží 2,62krát více, než kolik zaplatila na sociálním pojištění.

Praktický příklad 2)

Paní Svobodová má průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky ve výši 90 000 Kč. Paní Svobodová získá rovněž dobu pojištění v rozsahu 42 let. Skutečně však paní Svobodová odpracuje 36 let, neboť jako náhradní doba pojištění se jí hodnotí pouze studium. Opět pro zjednodušení počítáme všechny výpočty v současné hodnotě.

• Na sociálním pojištění zaplatí paní Svobodová měsíčně 28 350 Kč (5 850 Kč je sraženo paní Svobodové zaměstnavatelem a dalších 22 500 Kč zaplatí za paní Svobodovou zaměstnavatel).
• Za 36 let zaplatí paní Svobodová na sociálním pojištění 12 247 200 Kč (28 350 Kč x 12 měsíců x 36 let).
• Měsíční důchod paní Svobodové dle legislativy roku 2015 bude 22 601 Kč. Za 24 let obdrží paní Svobodová na důchodu 6 509 088 Kč (22 601 Kč x 12 měsíců x 24 let).

Paní Svobodová zaplatí na sociálním pojištění 1,88krát více, než kolik obdrží na souhrnném důchodu.

Nižší sociální pojištění by rozdíl zvýšilo

MPSV pracuje na návrhu zákona, kde by sazba sociálního pojištění placená zaměstnancem závisela na počtu vychovávaných dětí a v průběhu let by se sazba měnila. Bezdětní pojištěnci by platili více na sociálním pojištění.

V případě přijetí takové úpravy by byl rozdíl ve výši odvodů mezi zaměstnanci ještě vyšší. Bezdětní zaměstnanci by zaplatili na sociálním pojištění více a zaměstnanci s dětmi méně. Při vyšší počtu dětí by byl rozdíl velký. Přitom již současná legislativa je vůči rodičům příznivá, na každé dítě čerpají daňové zvýhodnění, které se má pro rok 2016 i následný rok 2017 zvýšit. Doba péče o dítě do 4 let věku se počítá do doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu.

Princip solidarity hraje velkou roli

V důchodové legislativě je výrazně zastoupen prvek solidarity občanů s vyššími příjmy s občany s nižšími příjmy, jak jsme si ukázali na názorných příkladech. Výpočtová formule důchodu je výhodnější pro občany s nižšími příjmy, důvodem je redukce osobního vyměřovacího základu při výpočtu důchodu. Někteří občané s podprůměrnými příjmy tak v mohou v praxi čerpat na důchodem výrazně více, než kolik během produktivního života zaplatí na sociálním pojištění. Pokud se bude v budoucnu sociální pojištění odvíjet od počtu vychovaných dětí, tak se tyto rozdíly ještě zvýší.