Stává se to běžně. Malý živnostník dodává zboží velkému odběrateli, například ovoce od drobného pěstitele do řetězce supermarketů. A silnější zneužije svého dominantního postavení a proplacení faktury zdržuje. Vždyť živnostník může být rád, že má kam dodávat.

Tak přesně takové praxi chce učinit přítrž novela obchodního zákoníku, kterou se ve středu zabýval ústavně-právní výbor sněmovny. Předloha má zamezit běžnému nešvaru, že mnohé dodané zboží či služby jsou zaplaceny mnohem později, než bylo ujednáno. To komplikuje řízení podniku a důsledkem je druhotná platební neschopnost. Tedy se vytváří řetěz nezaplacených pohledávek. Jeden podnikatel nemůže zaplatit dalšímu, protože sám čeká na proplacení faktury. Zákon by měl ochránit především malé a střední podnikatele.

S novelou na výbor dorazil vyslanec ministerstva spravedlnosti, náměstek František Korbel.

„Novela zavádí maximální lhůty splatnosti, platí rozdíl, jestli je to uvnitř byznysu – tedy mezi podnikatelem a podnikatelem, nebo v tom figuruje orgán veřejné moci. Ve druhém případě platí lhůta 30 dnů, výjimečně to lze rozšířit na šedesát a to už nepřekročitelné, týká se to i subdodávek u veřejných zakázek,“ vysvětlil Korbel.

Pokud tedy někdo vysoutěží veřejnou zakázku, může se spoléhat, že do měsíce dostane peníze za své služby nebo zboží.

Mezi podnikateli bude situace trochu jiná. Lhůta 30 dnů bude platit jen tehdy, pokud si smluvní strany samy nic neujednají. „Mohou se dohodnout na navýšení lhůty do 60. Kdyby to mělo trvat déle, už se zkoumá, aby to nebylo hrubě nespravedlivé vůči věřiteli,“ dodal Korbel.

To je právě případ, kdy silný podnikatel zneužívá svého dominantního postavení a pořád oddaluje den, kdy malému dodavateli zaplatí.

A pokud někdo zákonem stanovené lhůty překročí, čeká ho řada sankcí. Logika novelizace je jasná: pokud nezaplatíte včas, pěkně se vám to prodraží. Sazbu z úroku z prodlení je stanovená na minimálně osm procentních bodů nad sazbou centrální banky.

Tato částka je podle odborníků dost silný nástroj na to, aby se platilo včas. Zároveň se však obávají, že navýšení zákonné zátěže povede podnikatele k dalšímu obcházení pravidel a hledání únikových cest.

Jenomže čas investovaný do obcházení práva se hříšníkům může rovněž nevyplatit. Když dlužník překročí dobu splatnosti, automaticky naskakují úroky z prodlení, věřitel mu to nemusí dávat vědět. A také má nárok na to, aby mu dlužník uhradil minimální výši nákladů, které musel vynaložit na vymáhání své pohledávky.

Zákon také zavede povinnost, aby převzetí zboží nebo služby netrvalo déle než měsíc.

Například Hospodářská komora novelu obchodního zákoníku vítá. „Další výhody, které směrnice nabízí, je možnost účtovat úrok z prodlení automaticky bez jakéhokoliv oznámení, citelné zvýšení minimální úrokové sazby pro případ prodlení a stanovení minimální částky určené jako náhrada dalších nákladů věřitele,“ zmiňuje úřad. Tu ministerstvo spravedlnosti nastavilo na dvanáct set korun – když začne jednou věřitel dluh vymáhat, má právo na fixní odškodné.

S účinností zákona se počítalo od 1. března 2013, ale zákonodárci se ve středu shodli, že není moc reálné termín stihnout. Jenomže Českou republiku váže závazek vůči Evropské unii a ta trvá na tom, aby se úprava v českém právním řádu projevila do 16. března. Sněmovna se k novele dostane nejdříve 5. února, kdy začne schůzovat. A poslanci by si měli pospíšit, aby republika neplatila za to, že sama neumí svým závazkům dostát včas. Unie totiž může své členské státy pokutovat.