Peníze dlouhodobě ztrácejí hodnotu kvůli inflaci – růstu cenové hladiny. Ta byla sice v posledních letech minimální, její průměr od roku 2000 ovšem dosahuje 2,3 %. A pokud se centrálním bankám podaří úspěšně ovládnout hrozící deflaci, nelze vyloučit „přestřelení“ na druhou stranu a inflaci vysoce nadprůměrnou. Vytištěné peníze se dříve či později někde objeví.

Proti inflaci se nejlépe bojuje investicemi a zhodnocením prostředků. Peníze je ale vhodné investovat chytře. Vysoký výnos je vždy vykoupen vyšším rizikem či nižší likviditou (horší dostupností peněz v případě potřeby).

Jak investovat aneb Čím více času, tím více rizika a výnosu

První série otázek při investování finančních prostředků musí nezbytně směřovat na čas. Na jak dlouho chcete peníze odložit? Kdy je budete chtít využít? Bez zodpovězení těchto otázek nelze vytvořit žádné dobré doporučení. Bez vědomí, kdy budou peníze potřebné, k nim lze přistupovat pouze velice konzervativně, tedy téměř bez výnosu či s výnosem mírně přesahujícím inflaci.

Schopnost přijmout investiční riziko je druhým bodem, který si každý investor musí osvětlit. Jak zareagujete na 20%, 30% či 50% pokles hodnoty vaší investice? Pokud budete mít noční můry a při nejbližší příležitosti vše prodáte a celou investici ukončíte, pak pro vás rizikovější nástroje nejsou příliš vhodné – do té doby, než o nich získáte dostatečné povědomí. Je naší přirozeností, že se obáváme především věcí, kterým nerozumíme. Jakmile je pochopíme, iracionální strach je nahrazen zdravým respektem.

V neposlední řadě je třeba pamatovat na likviditu. Za jakých okolností je budete potřebovat dříve? Jedná-li se o jediné či významnou část prostředků domácnosti, v případě nenadálé události je poměrně vysoká pravděpodobnost nutnosti peníze vybrat a využít na její řešení. Má-li rodina k dispozici vedle investované částky dostatečnou pohotovostní finanční rezervu, je pravděpodobnost nutnosti předčasného výběru mnohem nižší.

Krátkodobé investice a likvidní rezerva: Spořicí účty vedou

Likvidní finanční rezerva domácnosti by podle aktuální situace rodiny měla dosahovat přibližně šestinásobku jejích měsíčních příjmů. Při průměrné hrubé mzdě 28 152 Kč měsíčně a čtyřčlenné domácnosti, v níž dva dospělí dostávají tuto mzdu, by měla likvidní rezerva dosahovat přibližně 271 014 Kč. V některých případech je považována za dostatečně bezpečnou i rezerva poloviční, tedy v tomto příkladu přibližně 135 000 Kč.

Spořicí účty: Banky klienty přeplácejí

Likvidní rezerva nemůže být uložena na delší dobu, musí být kdykoli dostupná (či v krátkém časovém rozpětí postupně dosažitelná) a nesmí být investována s vyšší mírou rizika. Přestože by měla být udržována trvale, celoživotně, je s ní nakládáno obdobně jako s krátkodobými investicemi na dobu přibližně 1 – 2 let. Nejčastější vhodný způsob jejího uložení představují spořicí účty či fondy peněžního trhu.

Tabulka 1: Úrokové sazby nejlépe úročených spořicích účtů

Banka	Spořicí účet	Úrokové sazby
Airbank	Spořicí účet	0,90%
Expobank	Spořicí účet GARANT	0,70%
Equa bank	Spořicí účet HIT	0,75%
Sberbank	FÉR spoření PLUS	0,73%
ING Bank	ING Konto	0,70%
Wüstenrot hypoteční banka	Spořicí účet	0,60%

Úrokové sazby k 4. 4. 2016

Poznámky:

• Airbank nabízí bonusový úrok až 1,2 % při platbě 5× měsíčně platební kartou
• Equa bank nabízí s bonusem až 1,25 % při měsíčním příjmu na účet alespoň 10 tis. Kč a platbě 3× měsíčně bezkontaktní kartou
• Sberbank nabízí úrok až 1,03 % při současném vedení účtu FÉR konto
• Wüstenrot hypoteční banka zvýší úrok až na 1 % při nezávazné fixaci vkladu až na 1 rok
• Zhodnocení ve výši 1,1 % nabízí ještě eKonto Flexi, ovšem u něj je podmínkou zřízení a vedení běžného účtu

Tip: Proč jsou úrokové sazby nízké a stále padají? Za nízkými úrokovými sazbami stojí měnová politika České národní banky (ČNB). Ta snížila své úrokové sazby téměř k nule a dlouhodobě drží měnový závazek kurzu české koruny „poblíž hranice 27 Kč/EUR“. To vede k nízkým úrokovým sazbám na mezibankovním trhu. Banky dnes mohou peníze získat mnohem levněji než od svých klientů. O ty ale nechtějí přijít, a tak je přeplácejí.

Fondy peněžního trhu: Dnes raději ne…

Fondy peněžního trhu jsou podílovými fondy, které investují majetek do krátkodobých nástrojů peněžního trhu – do krátkodobých dluhopisů, pokladničních poukázek či na mezibankovním trhu. Je vhodné využívat pouze ty, které investují do českých cenných papírů a zahraniční mají zajištěné do české koruny. U krátkodobých investic se nevyplácí podstupovat měnové riziko.

Současné nízké úrokové sazby fondům peněžního trhu nesvědčí. Vždyť za některé krátkodobé dluhopisy musí úrok ještě platit, místo aby ho inkasovaly! Navíc, jakmile úrokové sazby začnou růst, hodnota dluhopisů v portfoliu fondu bude klesat a spolu s ní i hodnota podílového listu. Proto je v současnosti vhodnější se tomuto nástroji vyhnout a nechat likvidní a krátkodobé peněžní prostředky na spořicím účtu.

Střednědobé investice: S dluhopisovými fondy opatrně

Za střednědobé investice jsou považovány investice na dobu přibližně 3 až 5 let. Obecně bývá pro tento investiční horizont doporučováno uložení peněz do dluhopisových fondů. Těm ale nesvědčí současná politika nízkých úrokových sazeb. Jejich snižování a výkupy dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB) dluhopisům sice prospívá tak, že dluhopisové fondy dosahovaly v minulosti výrazných zisků, setrvale nízké úrokové sazby a následné jejich zvyšování přináší fondům naopak ztráty.

Jediná příležitost k výdělku na středním horizontu je přijmout větší investiční riziko a místo fondů státních dluhopisů rozvinutého světa dát příležitost buď korporátním dluhopisům, nebo zavítat do rozvíjejících se ekonomik. Z těchto oblastí jsou i loňští vítězové a pravděpodobně i v letošním roce budou stát na čele dluhopisového pelotonu.

Tip: Při volbě dluhopisového fondu je důležité sledovat tzv. duraci. Ta udává průměrnou návratnost prostředků investovaných fondem do dluhových nástrojů. Durace portfolia by měla odpovídat investičnímu horizontu, době, na kterou chcete peníze investovat.

Pro střednědobé investice lze využít též přímou investici do dluhopisů. Ta ale vyžaduje již vyšší kapitál a nese s sebou vyšší riziko ztráty z nesplacení dluhopisu než podílové fondy, u nichž je portfolio dobře diverzifikované (rozložené mezi dostatek dluhových nástrojů různých emitentů – společností a států).

Smíšené podílové fondy leží na pomezí dluhopisových fondů a akciových fondů. Tyto je možné využít podle ochoty přijmout riziko pro střednědobé až dlouhodobé investice.

Dlouhodobá investice: Nebojte se akcií

Za dlouhodobou investici je považováno odložení finančních prostředků na dobu 5 a více let. Typickým příkladem je spoření na důchod v horizontu desítek let či spoření novorozencům na studia a usnadnění vstupu do dospělosti.

V dlouhodobém horizontu je z finančních aktiv optimální zařadit do investičního portfolia i akcie v podobě nejrůznějších nástrojů od akciových podílových fondů po doplňkové penzijní spoření v dynamické variantě – a to i pro konzervativní klienty, kteří se rizika obávají. Čím delší investiční horizont, tím více se vyplácí investiční riziko přijmout a nespoléhat jen na „bezpečné“ produkty, které bezpečně ohlodává inflace.

-Petr Zámečník | Více na Investujeme.cz