Kdo si v prvním čtvrtletí roku 2012 nejvíc vydělal? Šlo o zaměstnance podniku s více než tisíci zaměstnanci, který se orientuje na finanční služby nebo pojišťovnictví, a sídlí ve městě, které má více než 50 tisíc obyvatel. Nejhůře na tom byl naopak číšník nebo lesník z malé obce okolo dvou tisíc obyvatel a z firmy do devatenácti zaměstnanců. Průměrná mzda činila 24 126 korun měsíčně, ve stravování se pohybovala na poloviční hodnotě.

I když průměrný měsíční výdělek poskočil nahoru, lidé si za vyšší mzdy nakoupili méně věcí, to se jim v peněženkách přehrabovala inflace. Údaje vyplývají ze zprávy o příjmech a výdajích domácností, kterou ve středu předloží vládě ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová.

Už bezmála dva roky trvá stav, kdy reálná hodnota průměrného platu klesá (plat patří zaměstnancům státních institucí, mzdy těm ostatním). Naopak u mezd byl propad mírnější, ale je to dáno vyplácením prémií některým skupinám zaměstnanců. Číslo tedy navýšila relativně malá skupina, nikoli plošné zlepšení.

TIP: Práce v Ústí nad Labem

To vede k ohrožení spotřebitelské poptávky – za svoje peníze si lidé nakoupí stále méně věcí, což způsobuje inflace, nárůst snížené sazby DPH, nepříznivý vývoj HDP a obava domácností z budoucnosti. Proto nekupují a šetří. I při spoření se však o své peníze obávají a sázejí hlavně na krátkodobé vklady s malou mírou úročení, tedy i rizika. Nic z toho domácí ekonomiku nenakopne.

Neblahé vyhlídky

Na oživení přitom není reálné pomýšlet, protože neustále roste počet starobních důchodců, populační boom se nechystá, a na jednoho seniora tak připadá stále více aktivních pracujících. Dětí nepřibývá, jak ukazuje i kontinuální pokles výdajů na příspěvky na dítě a porodné. Současně narůstá objem vypláceného starobního důchodu. S tím už vláda bojuje třemi pilíři důchodového systému. Kromě vyšších výplat starobních důchodů se zvedl i objem vydaných peněz na dávky v hmotné nouzi. Přibylo tedy starých lidí a těch, kdo jsou v existenční krizi. Ženy braly penzi průměrně ve výši 9 765 korun, muži 11 922 korun.

Meziroční průměrný růst cen byl nejvyšší od roku 2008, promítla se sem změna snížené sazby DPH, která skočila z 10 na 14 procent. Od ledna 2013 poskočila ještě o jeden procentní bod, navíc až do poslední chvíle panovaly zmatky v tom, jaká výše DPH vlastně bude platit. To na utrácení domácností či firem pozitivní vliv také nemělo. Domácnosti už v prvním čtvrtletí 2012 omezovaly výdaje, a co nemusely nutně mít, si většinou odpustily. Lidé raději spořili a ukládali peníze na horší časy, které předvídali. Hrubé úspory meziročně poskočily o 15 procent.

Jakých příjmů dosáhly české domácnosti od ledna do konce března 2012? 730 miliard korun; meziročně sice vzrostly o 2,6 procenta, ale kupní síla spadla o 1,1 procenta. S příjmy totiž rostly i ceny, což je v období ekonomické recese trend neobvyklý, jak zpráva MPSV připouští. Když se domácnostem odečetly z oněch 730 miliard daně a pojištění, zůstalo 493,4 miliard. Na jednoho člena domácnosti připadalo 12 272 korun výdělku, měly si polepšit všichni, i domácnosti penzistů, pro ty hrála dnes už zbrzděná valorizace důchodů. Vydat měl přitom jeden člen domácnosti 10 356 korun – to znamená, že mu zbylo na úspory 1916 korun. Výdaje domácností klesly u všech segmentů, potravin a zdraví včetně.

Analýza také ukazuje, že Češi se porozhlédli po jiných zdrojích příjmů, než jsou platy, mzdy a důchody – vzrostla míra výnosů z majetku, pronájmů, pojištění, půjček a úroků z vkladů. Kdo mohl, ten těžil z vlastnictví nemovitosti; kdo nemohl vybral si pojistku nebo si vzal půjčku. Zpráva připouští, že meziroční nárůst spotřebitelských cen a životních nákladů je výrazný. Hlavními faktory byly zvýšení DPH a nárůst cen energií. Domácnostem důchodců se zvýšily náklady o 5,1 procenta, tedy nejvíce od roku 2008.

A je tu i další negativní dopad, který je nejspíš způsoben poklesem motivace zákazníků, pracovníků i trhu: klesá produktivita práce, tedy množství výrobků v poměru k počtu pracovních hodin, to je tendence známá už z předchozího období.

Zajímavý údaj představuje, kolik peněz musel do konce března 2012 vyplatit Úřad práce lidem, kteří přišli o mzdy, protože se jejich zaměstnavatel dostal do platební neschopnosti. Za tři měsíce se jednalo o 92 milionů korun, nejvíce v Jihomoravském, Jihočeském kraji a hlavním městě Praze.

Dařilo se pojišťovákům

Výdělky nejvíc padaly v oblasti veřejné správy a sociálního zabezpečení, odsud také nejvíc utíkali zaměstnanci, naopak nejvíce si statisticky polepšili ve zdravotnictví a vzdělávání, jedná se o jednotky procent. Jásavěji situace vypadá v podnikatelské sféře, kdy lidé v pojišťovnictví a finančních službách brali dvojnásobek průměrného platu, uspokojivé mzdové podmínky si udržuje oblast informačních a komunikačních technologií.

Na druhé straně spektra, tedy tam, kde se bere podprůměrně, stojí stravování a pohostinství, administrativa, zemědělství, lesnictví a rybářství. Ve stravovacích službách se průměrná mzda pohybovala na 13 tisících korunách. Paradoxní je, že u zemědělství, lesnictví a rybářství došlo zároveň k největšímu nárůstu výše průměrné mzdy, což hovoří především o tom, jak málo si v tomto oboru lidé vydělají.

Finance se moc nehýbaly ani v podnikatelské sféře, majitelé firem a společností byli opatrní v nabírání lidí a vydávání peněz, nepříznivá prognóza trhu udržovala obchodnické aktivity ve vyčkávavé stagnaci. Na pracovních úřadech se kvůli tomu prodlužovaly fronty mnoha profesí, největší pokles počtu zaměstnanců zažilo stavebnictví.

Nejvíce vydělávali jako obvykle obyvatelé hlavního města, tady se průměrná mzda držela na 31 845 korunách, což představuje 132 procent celorepublikové středové hodnoty. Nejnižší čísla vykazoval Karlovarský kraj, lidé tu průměrně brali 20 501 korun.

Nejlépe placené obory dle aktuálních nabídek práce

• Informační technologie (32 744 Kč)
• Management (32 572 Kč)
• Věda a výzkum (30 949 Kč)
• Finance (27 906 Kč)
• Kultura a sport (26 782 Kč)
• Obchod a cestovní ruch (25 368 Kč)
• Zdravotnictví (24 495 Kč)

• Výchova a vzdělávání (23 640 Kč)
• Právo (23 469 Kč)
• Doprava (22 290 Kč)
• Výroba a provoz (21 914 Kč)
• Služby (21 898 Kč)
• Administrativa (21 746 Kč)
• Stavebnictví (21 360 Kč)

Nejvyšší průměrné platy v okresech

• Kladno (30 343 Kč)
• Sokolov (27 904 Kč)
• Hlavní město Praha (27 265 Kč)
• Rokycany (26 755 Kč)
• Rakovník (26 425 Kč)
• Mladá Boleslav (26 359 Kč)
• Liberec (25 851 Kč)
• Jihlava (25 794 Kč)

• Příbram (25 788 Kč)
• Havlíčkův Brod (25 723 Kč)
• Plzeň-jih (25 630 Kč)
• Plzeň-sever (25 547 Kč)
• Plzeň-město (25 529 Kč)
• Brno-město (25 521 Kč)
• Nymburk (25 462 Kč)
• Mělník (25 382 Kč)