Kancelářské prostory už nejsou pro investory tak zajímavé
16. 10. 2007 – 11:13 | Naše peníze | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Výnos z administrativních budov se v poslední době snižuje. Stejný trend, tedy další pokles – okolo tří procent – či stagnace, se očekává i do budoucna. V současné době výnosy z takových nemovitostí dosahují jen pěti až šesti procent.
Výnos z některých kancelářských prostor poklesl na pět až šest procent – investoři se jich raději zbavují.
Situace v některých lokalitách došla tak daleko, že držet nemovitost k pronajímání na kanceláře se nevyplatí a investoři raději objekty přestavují na jiné účely. Výjimkou z trendu jsou jen kanceláře v nejlepší kvalitě či v nejlepších lokalitách Prahy či Brna. Zde cena může podle analýzy AAAINDUSTRY, největší realitní kanceláře specializované na komerční nemovitosti, vzrůst až o pět procent.
„Ceny pronájmů u kvalitních administrativních objektů, takzvaného typu A, se mimo Prahu a Brno v posledních letech výrazně nemění. Bez nadsázky se dá hovořit o cenové stagnaci. Tento vývoj předpokládáme i do konce roku,“ připustil ředitel pro strategii a rozvoj společnosti AAAINDUSTRY Břetislav Cieslar.
Kanceláře typu A jsou v objektech na evropské úrovni a splňují přísné normy. Jsou plně klimatizované, s možností parkování , s vysokými hygienickými standardy a dostatečným IT zázemím. Kanceláře typu B jsou většinou ve starších nemovitostech bez nadstandardního vybavení typického pro nově budované či rekonstruované prostory.
„U kancelářských prostor typu B budou ceny do konce roku stagnovat či mírně klesat – v horizontu do 10 procent. Podobný předpoklad je i na příští rok. Důvodem je převyšující nabídka volných a nově budovaných kancelářských ploch nad poptávkou. Velké banky svá sídla již přestěhovaly, auditorské a telekomunikační společnosti sídlí také v nových prostorách a totéž platí i pro státní instituce, které jako poslední prošly transformacemi,“ doplnil Břetislav Cieslar.
Atraktivitu prostor odráží i míra neobsazenosti. Ta se v případě nejlepších kanceláří pohybuje na úrovni pěti až deseti procent. Důvodem je fakt, že v centrech měst došlo k přebudování historických budov k byt ovým účelům, což přináší vyšší zisky a menší objem volných kancelářských ploch. U kancelářských prostor typu B se neobsazenost v centru pohybuje na deseti až 15 procentech. O podobný typ kancelářských prostor je zájem například z řad advokátů či konzultantů. Jinde je ale neobsazenost i mnohem vyšší, což logicky tlačí na cenu.
„Za nejmenšími či žádnými nárůsty nájmů stojí přetlak volných kancelářských prostor a výstavba nových. U těchto prostor se neobsazenost výrazně zvyšuje a cena se naopak prudce snižuje. Vlastníci takových nemovitostí se snaží prostory obsadit prostřednictvím různě nabízených slev po přechodnou dobu – například výrazným snížením nájemného v prvních dvou letech při uzavření smlouvy minimálně na pět let. Přesto se tyto prostory obtížně pronajímají,“ připustil Cieslar.
Také v okrajových částech Prahy a Brna se začíná projevovat převyšující nabídka volných a nově vybudovaných kancelářských ploch, která se bude vzhledem k výstavbě dalších kancelářských prostor, plánovaných developer skými společnostmi v následujícím období, nadále zvyšovat. I pro developerské společnosti jsou výnosy právě z kancelářských objektů nejnižší, protože se ceny pronájmu několik let výrazně nemění a naopak vstupní náklady na vybudování významně rostou.
„Už nyní tak dochází k rekonstrukcím starších kancelářských budov ze sedmdesátých let k úplně jiným než kancelářským účelům – například na hotely, ubytovny, vysokoškolské koleje či byty. A to ve všech krajích České republiky,“ uzavřel ředitel pro strategii a rozvoj společnosti AAAINDUSTRY Břetislav Cieslar.
Kolik stojí pronájem kancelářských ploch v ČR
Region
cena v Kč/m2 za měsíc
Praha – centrum
520–550
Praha – okrajové části
350–380
Středočeský kraj
125–192
Jihočeský kraj
88–183
Plzeňský kraj
107–181
Karlovarský kraj
163–196
Královéhradecký kraj
104–138
Liberecký kraj
88–146
Ústecký kraj
83–142
Moravskoslezský kraj
96–143
Olomoucký kraj
88–167
Pardubický kraj
104–164
Vysočina
88–133
Zlínský kraj
129–142
Jihomoravský kraj
83–217
Pramen: analýza AAAINDUSTRY.CZ