"Součástí návrhu je možnost ukončit stavební spoření převedením celé uspořené částky a vyplacené částky státní podpory do třetího pilíře penzijního systému, tedy doplňkového penzijního spoření nebo penzijního připojištění," přiblížil změnu pro Mediafax mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Kabinet chtěl přitom možnost využití státní podpory ze stavebního spoření původně omezit striktně na účely spojené s bydlením, tedy například na nákup nebo rekonstrukci nemovitosti nebo splátku úroků z hypotéky. Podle novinky by lidem zůstala otevřená další cesta, použití peněz na stavebním spoření jako rezervy pro důchod. Návrh nepočítá s možností rozdělit uspořené peníze, do penzijního spoření by tak musela přejít celá částka.

Další krok ve sblížení stavebního a penzijního spoření budou moci udělat samotné finanční ústavy. Zatímco dosud může stavební spoření poskytovat jen pětice spořitelen, od 1. ledna 2015 by si poskytování stejné služby mohla licencovat jakákoli banka. Naopak stavební spořitelny si budou moci zažádat o rozšíření své licence na další bankovní služby podle zákona o bankách a fakticky tak změnit svůj statut.

"Zavedením této změny bude posíleno konkurenční prostředí a současně podpořena stabilita systému stavebního spoření. Ten je totiž v současnosti kriticky závislý na státní podpoře a jakýkoli další zásah státu do výše státní podpory může vést k problémům stavebních spořitelen s likviditou, a tedy narušení stability systému, respektive následně i celého finančního trhu," zdůvodnil úpravu rezort Miroslava Kalouska (TOP 09).

Ministerstvo kalkuluje také s tím, že peníze ze stavebního spoření budou moci zájemci využít i pro zaplacení školného na vysokých školách. Změna má být podle předkládací zprávy návrhu součástí chystaného zákona o vysokých školách, její schválení je ale zatím nejisté. Premiér Petr Nečas (ODS) přiznal, že jeho vláda odložené školné zavést nestihne. Naopak už od akademického roku 2012/13 by měli studenti platit zápisné, zda ale půjde využít stavební spoření na jeho pokrytí, není dosud jasné.

Státní podporu stavebního spoření omezila Nečasova vláda na 2000 korun ročně – bez ohledu na termín uzavření smlouvy. V současnosti není nakládání s prostředky ze stavebního spoření ani se státní podporou nijak omezené. Účastník systému má po vypršení šestileté nebo pětileté lhůty všechny peníze volně k dispozici, uložit si je může tedy i jako důchodovou rezervu.

Dobrovolný systém penzijního připojištění funguje už nyní a stát tu lidem přispívá až 150 korun měsíčně, pokud si uloží minimálně pětistovku. Od ledna příštího roku bude taková možnost pro nové zájemce nedostupná, místo ní si jako alternativu budou moci vybrat doplňkové penzijní spoření. Fungovat bude na obdobném principu jako penzijní připojištění, ale stát v něm chce lidi motivovat k vyšším úložkám, protože maximální státní podpora tu bude až 230 korun za měsíc při uložené tisícikoruně.

-Jan Kálal | MED