"Těch šest miliard bude někde chybět a to se následně negativně projeví," reagoval Kalousek na dotaz Mediafaxu. "Rozhodnutí Ústavního soudu musí politici respektovat. Tím neříkám, že s tím souhlasím. Léta 2012 a další budeme řešit na základě toho, až se podrobně seznámíme s tím nálezem. Pro rok 2011 to jednoznačně znamená propad příjmů státního rozpočtu zhruba o šest miliard korun," dodal.

Vláda bude muset podle Kalouska oněch šest miliard, které nevybere, někomu nevyplatit: "Dojde k paradoxní situaci, kdy lidé jako například pánové Nečas nebo Kalousek, kteří mají stavební spoření, na nálezu Ústavního soudu vydělají. A někdo jiný, kdo ty peníze potřebuje třeba mnohem více, na tom prodělá, protože ta veřejná služba nebude zaplacena. Protože peníze dostali ti, co mají stavební spoření," uvedl dále Kalousek.

Jak ministr financí také uvedl, bude se muset koaliční kabinet celou věcí zabývat co možná nejrychleji, pravděpodobně v horizontu týdnů. Šest miliard chce pak Kalousek získat jejich nevyplacením v některé z veřejných služeb.

"Bude se to týkat nějakého dotačního programu. Já pro vládu připravím některé varianty, ale je zřejmé, že pokud šest miliard nevybereme, tak je nemůže někdo dostat. A vláda rozhodne o tom, kdo to bude," vysvětlil.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) ke Kalouskovu vyjádření dodal: "Rozhodnutí Ústavního soudu respektuji, přijímám ho však s velkými rozpaky. ÚS nebral v potaz statní rozpočet, jeho navýšení. Byl bych nerad, kdyby se ÚS choval jako třetí komora parlamentu."

K rozhodnutí ÚS se vyjádřili i představitelé KDU-ČSL. Předseda senátorského klubu KDU-ČSL Václav Koukal verdikt ústavních soudců přivítal. "Obavy, že vláda při snížení státního příspěvku na polovinu využila retroaktivní opatření, bylo důvodem, proč senátoři lidoveckého klubu vládní návrh nepodpořili," uvedl Koukal.

Podle místopředsedy Senátu Petra Pitharta si problémy, které rozsudek způsobí státnímu rozpočtu, mají připsat na vrub ti, kteří předpokládali, že brněnský soud je sluhou vládnoucí politické garnitury. "Víme, že šetřit je nutné. Ale šetřit - ve smyslu chránit ji - je třeba především ústavu. Když nebudou platit základní právní pravidla, nebudou platit ani ta ostatní, rozpočtovou a vůbec hospodářskou sféru nevyjímaje," dodal Pithart.

Lidovecký předseda Pavel Bělobrádek slova svých spolustraníků potvrdil. "Ústavní soud vyslal vládě další signál, že nedovolí, aby se naše země stala nedůvěryhodnou," uvedl Bělobrádek a dodal, že kdybychom rezignovali na stabilitu a předvídatelnost práva, nemůžeme očekávat, že by u nás zavládla stabilita ekonomická.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) k výroku ÚS uvedl: "Teď je na vládě, aby se poradila, jak se vyrovná s výpadkem šesti miliard korun."

Ústavní soud (ÚS) v Brně ve středu vyhověl stížnosti 45 poslanců ČSSD a zrušil části zákona týkající se daní z příjmu související se stavebním spořením. Předseda ÚS Pavel Rychetský dal opozičním poslancům za pravdu v tom, že sněmovna napadené normy přijala neústavním způsobem ve zkráceném řízení. Více zde: Příspěvek u stavebního spoření letos neklesne, nařídil to Ústavní soud

Naopak sociální demokracie, jejíž poslanci postup vlády u Ústavního soudu napadli, středeční rozhodnutí vítá.

"Rozhodnutí Ústavního soudu je jednoznačně správné a potvrzuje to, že se musí dodržovat smlouvy, že stát nemůže jednostranně měnit podmínky, které připravil pro své občany. Stejně tak to rozhodnutí říká, že stále platí, že není možné postupovat retroaktivně, tedy že není možné měnit zákony zpětně," prohlásil místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.

Podle něj Ústavní soud rozhodl i o tom, že pravicoví poslanci jednali protiústavně. "To je docela zásadní sdělení, které je tu již podruhé a pravicové strany by se nad tím měly zamyslet," uzavřel Tejc.

Ústavní soud (ÚS) v Brně ve středu vyhověl stížnosti 45 poslanců ČSSD a zrušil části zákona týkající se daní z příjmu související se stavebním spořením. Předseda ÚS Pavel Rychetský dal opozičním poslancům za pravdu v tom, že sněmovna napadené normy přijala neústavním způsobem ve zkráceném řízení.

"Část zákona se ruší dnem zveřejnění verdiktu ve Sbírce zákonů, druhá část ke dni 31. prosince 2011," řekl Rychetský.

Skupina 45 sociálně demokratických poslanců navrhla Ústavnímu soudu zrušit zákon, kterým parlament ustanovil zvláštní padesátiprocentní sazbu daně na příspěvek fyzickým osobám, na který spořícím lidem vznikl nárok v roce 2010. Současně se dnem účinnosti zákona snížila výše zálohy státní podpory z patnácti na deset procent z ročně uspořené částky nepřesahující dvacet tisíc korun.

Podstatou návrhu byly námitky rozporu napadeného zákona s ústavním pořádkem. Poslanci ČSSD zpochybnili důvodnost projednání návrhu zákona ve zkráceném řízení ve stavu legislativní nouze, v jehož důsledku vláda Petr Nečase (ODS) porušila některé ústavní principy vztahující se k parlamentní proceduře přijímání zákonů.

Ústavní soud o osudu stížnosti poslanců ČSSD rozhodl shodou okolností v okamžiku, kdy parlament na své dubnové schůzi znovu projedná balík 18 novel zákonů o úsporných opatřeních. Ty zrušil s platností od konce tohoto roku ÚS právě kvůli neústavnímu způsobu projednání poslanci ve vládou vyhlášeném stavu legislativní nouze - dal však parlamentu možnost balíček úsporných novel zákonů přijmout v řádném legislativním procesů - tedy v řádné diskusi a po vyslyšení námitek opozice.

Více o souvislosti rozhodnutí a státní pokladny: Prosazené škrty v sociální oblasti zrušil Ústavní soud, zadlužení státu může vzrůst.

-Jiří Nováček, Petra Hrubá | MED