SZPI se více zaměřovala na kontroly v maloobchodní síti (přes dvě třetiny), z toho snad vyplývá i to, že u výrobců padlo pouze 85 zákazů v hodnotě 5 milionů, zbytek zaplatili prodejci. Nejhůře dopadly výrobky živočišného původu, dále pak čokoláda, cukrovinky a pečivo. V případě čokolády z 21 vzorků nevyhovělo 5, z nichž čtyři pocházely od výrobců z EU. Potraviny živočišného původu sice zaznamenaly největší počet zákazů, nicméně nejvíce za pozastavení prodeje zaplatili výrobci vín a to celých 15 milionů. Obsah lahví neodpovídal tomu, co bylo deklarováno na etiketách. To jistě není dobrá zpráva pro milovníky tekutého hroznového vína. Dobrou zprávou nicméně je, že za posledních šest let klesl podíl nedostatků v označování a odrůdové pravosti konzumních brambor ze 40 na 10 procent. „Na základě těchto výsledků lze konstatovat, že po zavedení pravidelných kontrol došlo k výraznému jakostnímu posunu na trhu konzumních brambor a to především proto, že sledování tohoto znaku se stalo pravidelným, vešlo v obecnou známost u podnikatelské veřejnosti a patrně i díky relativně citelným sankcím, které byly při zjištění nevyhovujících šarží vůči kontrolovaným osobám uplatněny,“ uvádí se ve výroční zprávě SZPI. Nicméně, jakost tuzemských brambor byla v porovnání s dovozovými znatelně horší. Obecně se inspekce zaměřila nejvíce na čerstvé ovoce a zeleninu, konzumní brambory, cukrářské výrobky, výrobky studené kuchyně, pečivo a víno. Nejrizikovější potraviny uvádíme v tabulce: Výrobek % vadných v kontrolovaném množství včelí med 60,4 čokoláda a cukrovinky , 51,4 víno 43,7 houby 41,5 mrazírenské výrobky 39,0 drůbež, králíci, vejce 36,0 čerstvá zelenina 33,8 Relativně méně nedostatků bylo zjištěno v těchto výrobků: Výrobek % vadných v kontrolovaném množství pivo 2,4 mlýnské obilné výrobky 14,8 suché skořápkové plody 15,4 nealkoholické nápoje 16,7 zvláštní výživa 19,6 balírenské výrobky 20,2 mléčné výrobky 22,5 pekařské výrobky 24,4 Podle výroční zprávy SZPI došlo k mírnému nárůstu podnětů, přičemž přes 80 procent těchto podnětů přišlo od spotřebitelů. Poměrně velká část jich byla anonymních. Nejčastějším předmětem stížností byla nevyhovující jakost potravin, jejich zdravotní závadnost, hygienické nedostatky v prodejnách, prodej potravin s prošlou dobou použitelnosti a minimální trvanlivosti, dále nevyhovující označování potravin a přelepování dat spotřeby na obalech. Nejčastěji si spotřebitelé stěžovali na maso a masné výrobky, pečivo, vejce, čerstvou zeleninu, mléčné výrobky, čerstvé ovoce a brambory. - zdroj: sos a Celá výroční zpráva Státní zemědělské a potravinářské inspekce za rok 2006 -