Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig ve středu agentuře Mediafax řekl, že sjednocující stanovisko závazné pro všechny české soudy přijalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu.

Přijetí tohoto stanoviska předcházelo rozdílné rozhodování Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze, které rozdílně hodnotily situaci, kdy majitel bytu a nájemník v roce 1997 svobodně uzavřeli dohodu o každoročním zvyšování nájmu o míru inflace vyhlášenou Českým statistickým úřadem. "Nejvyšší soud se tak postavil za rozhodnutí Městského soudu v Praze, který správně uzavřel spor tak, že tato dohoda je platná, i když byla uzavřena ještě před účinností zákona o jednostranném zvyšování nájmu," řekl Knötig.

Co říká zákon

Podle šest let starého platného zákona o jednostranném zvyšování nájemného z bytu je majitel bytu oprávněn jednostranně zvýšit nájemné jedenkrát ročně počínaje 1. 1. 2007 a následně vždy k 1. lednu, popřípadě později, ne však zpětně za období, které uplynulo od 1. ledna daného roku, pokud se s nájemcem na změně nájemného nedohodne jinak.

Sjednají-li si účastníci nájemní smlouvy podmínky, za nichž bude výše nájemného za trvání nájemního poměru měněna, pak se na změně nájemného dohodli jinak, než stanoví zákon. V takovém případě musí pronajímatel – má-li za to, že je na místě nájemné zvýšit – postupovat podle smluvního ujednání a není oprávněn jednostranně zvýšit nájemné.