Spočítejte si starobní důchod , penzijní připojištění Výši starobního důchodu spočítají pracovníci ústředí České správy sociálního zabezpečení (dále též „ČSSZ“). Každý občan, který požádal o důchod, obdrží z ČSSZ písemné rozhodnutí o přiznání a výši starobního důchodu nebo o zamítnutí žádosti. Dále osobní list, ve kterém jsou uvedeny započítané doby pojištění a příjmy dosažené v rozhodném období. Starobní důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Od 1. 1. 2007 základní výměra důchodu, která je jednotná pro všechny důchody, činí 1 570 Kč měsíčně. Procentní výměra se stanovuje individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění. Za každý rok důchodového pojištění (do doby než vznikne nárok na důchod) náleží 1,5 % výpočtového základu. Poté, co již občanovi vznikne nárok na důchod, ale on o něj nepožádá, nebo požádá o jeho přiznání bez výplaty a bude pracovat dál, tak se mu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti důchod navyšuje o 1,5 % (do 30. 6. 2001 pouze o 1 %). Do této doby se však nezapočítává např. doba pracovní neschopnosti, neplaceného volna a pobírání dávek nemocenského pojištění. Znamená to, že člověk, který pracuje i po vzniku nároku na starobní důchod, si penzi zvyšuje podstatně rychleji než do té doby. Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ. Ten, zjednodušeně řečeno, tvoří měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. V roce 2007 je to období let 1986 až 2006, z něhož se stanoví důchod. Jednotlivé roční příjmy se násobí různými koeficienty, které se odvozují od průměru dosažených příjmů všech pojištěnců v jednotlivých letech. Koeficienty stanovuje každý rok vláda svým nařízením. Do důchodu se započítávají všechny příjmy, z nichž je odváděno pojistné na sociální zabezpečení (např. i brigády). Nezapočítává se příjem z dohody o provedení práce, protože ta nezakládá účast na nemocenském pojištění. Nezapočítávají se ani takové příjmy v rámci zaměstnání, z kterých se neodvádí pojistné. Započítává se však náhrada mzdy po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, i když se z ní pojistné neplatí. Příklad: výpočet starobního důchodu v roce 2007 Muž narozený v lednu 1946 požádal o starobní důchod podle § 29 zákona č. 155/1995 Sb. Jeho důchodový věk činí 61 let a deset měsíců. Tohoto věku dosáhne v roce 2007 a do této doby získá celkem 45 roků pojištění. Jeho osobní vyměřovací základ za rozhodné období 1986 – 2006 činí 23 890 Kč. Výpočtový základ se stanoví z osobního vyměřovacího základu 23 890 Kč následujícím způsobem: částka 9 600 Kč náleží v plné výši, k této částce se přičte 30 % rozdílu mezi částkou 23 300 Kč a částkou 9 600 Kč (30 % z 13 700 Kč – tj. 4 110 Kč), následně se přičte ještě 10 % rozdílu mezi částkou 23 300 Kč a skutečným osobním vyměřovacím základem 23 890 Kč (10 % z 590 Kč – tj. 59 Kč). Výpočtový základ činí celkem 13 769 Kč. Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tzn., že za 45 let pojištění činí procentní výměra starobního důchodu 67,5 % výpočtového základu – tj. 9 295 Kč. Procentní výměra starobního důchodu tedy činí 9 295 Kč, základní výměra 1 570 Kč. Starobní důchod činí celkem 10 865 Kč. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.) Jednat ve věci budoucího nároku na přiznání starobního důchodu může osoba pověřená oprávněnou osobou plnou mocí. Podat žádost o přiznání starobního důchodu může však pouze oprávněná osoba, případně zákonný zástupce oprávněné osoby (je-li oprávněná osoba zbavena způsobilosti k právním úkonům). Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení umožňuje pouze ve výjimečných případech podání žádosti rodinným příslušníkem, případně jinou osobou na základě udělené plné moci, ovšem jen za předpokladu, že oprávněná osoba podle vyjádření lékaře, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, nemůže podat žádost sama a s podáním této žádosti jinou osobou vyslovila souhlas. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace Nárok na přiznání starobního důchodu (tzv. řádného starobního důchodu) vzniká: získáním 25 let pojištění a dovršením důchodového věku, stanoveného zákonem č. 155/1995 Sb., § 29, 32, 74, 76 a 94, získáním 15 let pojištění a dovršením věku 65 let. Starobní důchod lze přiznat za předpokladu získání 25 let pojištění až 3 roky před dovršením důchodového věku (tzv. předčasný starobní důchod, jehož výše je nižší, než výše řádného starobního důchodu), přičemž takto přiznaný důchod nelze ke dni dovršení důchodového věku přepočítat (přiznat řádný starobní důchod). Starobní důchod (rovněž tzv. předčasný) lze přiznat za předpokladu 25 let pojištění až 2 roky před dovršením důchodového věku, pokud je pojištěnec poživatelem částečného invalidního důchodu. Takto přiznaný předčasný starobní důchod (který je rovněž nižší než řádný starobní důchod), lze ke dni dovršení důchodového věku přepočítat (přiznat řádný starobní důchod). Starobní důchod lze přiznat až 5 let před dovršením důchodového věku, a to za předpokladu, že pojištěnec získal 25 let pojištění a také: pobíral plný invalidní důchod nepřetržitě alespoň po dobu 5 let, nárok na plný invalidní důchod zanikl a ke dni odnětí tohoto důchodu do dosažení důchodového věku chybí pojištěnci nejvýše 5 let. Takto přiznaný předčasný starobní důchod lze ke dni dovršení důchodového věku přepočítat (přiznat řádný starobní důchod). Na které instituci o důchod žádat Všechny žádosti o důchod sepisují od 1. 1. 2007 okresní správy sociálního zabezpečení (dále též „OSSZ“), Pražská správa sociálního zabezpečení (dále též „PSSZ“) nebo Městská správa sociálního zabezpečení Brno (dále též „MSSZ“), příslušné podle místa trvalého bydliště oprávněné osoby. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit K poskytnutí odborné pomoci je příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Vlastní rozhodování o starobním důchodu potom přísluší České správě sociálního zabezpečení. Pokud jde o příslušníky ozbrojených sborů jsou k rozhodování o důchodu příslušné orgány Ministerstva vnitra ČR , Ministerstva obrany ČR , případně Ministerstva spravedlnosti ČR . Žádost je možné sepsat 3 měsíce před datem, od něhož je přiznání starobního důchodu požadováno. Jaké doklady je nutné mít s sebou Při uplatnění žádosti o starobní důchod je nutné mít k dispozici následující doklady: občanský průkaz (u cizinců doklad prokazující jejich totožnost), doklady o studiu, event. učení (i neukončeném), doklady o výkonu vojenské služby (civilní služby), doklady prokazující doby zaměstnání, případně doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které chybí v informativním osobním listu důchodového pojištění, rozhodnutí OSSZ (PSSZ, MSSZ) o době a rozsahu péče o osobu závislou. Ženy, které žádají o přiznání starobního důchodu při dosažení důchodového věku, ovlivněného výchovou dětí, a ženy i muži žádající uznání péče o dítě, předkládají: rodné listy dětí, případně výpisy z matriky narození, příslušný doklad prokazující osvojení dítěte, jde-li o osvojené dítě, jde-li o dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů, předkládá se rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo dítě svěřeno do péče žadatele. Jde-li o období od 1. 1. 1996, předkládají muži rozhodnutí OSSZ/ PSSZ/ MSSZ o době a rozsahu péče o dítě, ženy tato rozhodnutí předkládají pouze tehdy, pečovaly-li po 4. roce věku o děti dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Chybějící doklady Od roku 2004 mají zaměstnavatelé povinnost za své zaměstnance každoročně uzavírat evidenční listy důchodového pojištění (dále též „ELDP“), posílat je ČSSZ a stejnopis dát zaměstnanci. V ELDP jsou uvedeny doby pojištění, výše výdělku a vyloučené doby (nejčastěji dny pobírání nemocenských dávek). Lidé tak mají průběžnou kontrolu nad svým pojištěním. Pokud ovšem zjistí, že jim chybí některé doby pojištění z dřívějšího období, je vhodné se obrátit na příslušnou OSSZ/ PSSZ/ MSSZ se žádostí o pomoc při jejich dohledání. Pokud se ELDP nepodaří dohledat, je možné doby pojištění a výše výdělku prokázat jinými, náhradními doklady, kterými jsou: pracovní smlouva s uvedením měsíčního výdělku, platový výměr, doklad o ukončení výdělečné činnosti, fotokopie zápočtového listu, občanský průkaz, je-li v něm vyznačeno razítko organizace s přesným uvedením doby trvání výdělečné činnosti, legitimace ROH, pokud jsou v ní vylepeny známky o placení příspěvků v jednotlivých měsících, výplatní pásky, fotokopie potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a o sražených zálohách na daň, fotokopie přehledu o příjmech poživatele částečného invalidního důchodu apod. Chybějící údaje o vojenské službě Pokud např. žadatel zjistí, že v evidenci ČSSZ se nenacházejí údaje o vojenské službě a žadatel sám nemá k dispozici vojenskou knížku, ze které by bylo možné ověřit na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ dobu jejího trvání, může si opatřit potvrzení o výkonu vojenské služby, které vydávají příslušné vojenské orgány (vojenská velitelství). Nemají-li ani tyto orgány potřebné údaje v konkrétním případě k dispozici, může se obrátit (případně požádat o spolupráci OSSZ/ PSSZ/ MSSZ) na Správní archiv Armády ČR, Nám. Republiky č. 4, Olomouc. Náhradní způsob dokládání doby studia Doby studia na střední, případně vyšší odborné škole se prokazují školním vysvědčením vydaným v posledním roce studia, na vysoké škole diplomem o vykonání státní závěrečné zkoušky. V případě, že žadatel tyto doklady nemá k dispozici, může se obrátit na školu, kde studium absolvoval, jde-li o střední či odborné školy. V případě vysoké školy na její rektorát. Pokud uvedené instituce nemají doklady k dispozici, může pomoci příslušný archiv (adresy upřesní Ministerstvo školství), který vydá výpis požadované doby studia. Využití výpovědi svědků Forma výpovědi svědků se v důchodovém řízení používá zcela mimořádně, pokud nelze tvrzenou dobu pojištění prokázat jinak. Pro tyto účely se použije tiskopis vydaný ČSSZ „Prohlášení o dobách zaměstnání“, ve kterém svědci svým podpisem ověřují pravdivost tvrzených skutečností a zároveň uvádějí, z jakých zdrojů nabyli vědomosti o takto náhradním způsobem prokazované době pojištění. Pravost podpisu svědka ověřují příslušné orgány (obecní úřady, notář). Ověření podpisů provádějí v případě, že se svědci dostaví k podpisu tiskopisu na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, i tyto orgány sociálního zabezpečení. Ověřování dokladů z originálních listin lze rovněž provést přímo při sepisování žádostí o dávky důchodového pojištění na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici Tiskopisy z oblasti důchodového pojištění, tiskopisy EU, žádosti a potvrzení v papírové podobě jsou k dispozici na jednotlivých pracovištích České správy sociálního zabezpečení, především na okresních správách sociálního zabezpečení. Většina tiskopisů je také dostupná v elektronické podobě na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení. Příklad k uvádění informací na tiskopisech Při podání žádosti o starobní důchod musela žena uvést také údaje o svém manželovi. Proč? Tiskopis žádosti o důchod obsahuje v oddílu 1 také identifikační údaje o manželovi nebo manželce. Tyto údaje jsou využívány v návaznosti na službu, kterou ČSSZ poskytuje. V případě, že i manžel je poživatelem důchodu, je možné zvolit stejný den splatnosti důchodu jako on (uvádí se v závěru tiskopisu žádosti). Občanský průkaz manžela nemusí být při sepisování žádosti předkládán. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny. Případné ověření pravosti listinných dokumentů (pořízených opisů podle originálu) předkládaných spolu se žádostí o důchod, provádí bezplatně příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Jaké jsou lhůty pro vyřízení Lhůty jsou řešeny v souladu se správním řádem. Žádost má být vyřízena do 30 dnů, ve zvlášť složitých případech do 60 dnů. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány Další činnosti nejsou stanoveny. Ve výjimečných případech může být žadatel vyzván k součinnosti při šetření neprokázaných dob pojištění. Po přiznání dávky je oprávněný poživatel starobního důchodu, podle zákona č. 155/1995 Sb., § 50 odst. 1, povinen písemně hlásit plátci dávky do 8 dnů případné změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu. Nejčastější dotazy 1. Jak se starobní důchod vyplácí? ČSSZ vyplácí důchody předem, a to bezhotovostně na bankovní účet klienta. Jedná se o velmi moderní a bezpečnou výplatu, kterou využívá čím dál tím více lidí. Další možnost je hotovostně prostřednictvím České pošty a také do ústavů sociální péče. V každém kalendářním měsíci je celkem 13 výplatních termínů důchodů. Od 2. do 24. dne v měsíci vždy v sudé dny, a také 15. den v měsíci, kdy je důchod zasílán pojištěncům do ústavů sociální péče. 2. Může člen rodiny vyzvednout na poště důchod osoby, která je v nemocnici? V daném případě existují následující možnosti: * Některý z členů rodiny požádá obecní úřad v místě bydliště důchodce, aby ho ustanovil zvláštním příjemcem důchodu za nemocného. Obecní úřad je povinen vyhovět za podmínek, když důchodce není schopen si důchod vyzvednout. Důchodce s tím musí souhlasit. * Pokud by byl důchodce dlouhodobě hospitalizován, pošta mu doručí důchod do nemocnice. * Důchod zůstává uložen po dobu 3 měsíců na poště, po uzdravení si jej může důchodce vyzvednout sám. 3. Je starobní důchod zvyšován? Starobní důchody se stejně jako ostatní druhy důchodů v České republice pravidelně zvyšují, tedy valorizují. Zpravidla k 1. 1. nového kalendářního roku. O tom, zda se budou důchody valorizovat, rozhoduje vláda svým nařízením. Zpravidla se zvyšuje procentní výměra, někdy i základní výměra. Při zvýšení procentní výměry se přihlíží k tomu, zda byl důchod přiznán před 1. 1. 1996 nebo po 31. 12. 1995. Příklad valorizace starobního důchodu: Pokud pobíral občan starobní důchod v roce 2006, například ve výši 8 910 Kč, skládal se ze základní výměry 1 470 Kč a z procentní výměry 7 440 Kč. Od lednové splátky důchodu v roce 2007 se zvýšila základní výměra o 100 Kč na 1 570 Kč a procentní výměra, pokud byl důchod přiznaný po 31. 12. 1995, o 5,6 %, tj. o 417 Kč (částka zvýšení se vždy zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru). Celkové zvýšení tedy činilo 517 Kč. Po valorizaci tak občan dostal starobní důchod ve výši 9 427 Kč měsíčně. Pokud by se jednalo o důchod přiznaný před 1. 1. 1996, činilo by zvýšení základní výměry rovněž 100 Kč, ale procentní výměra by se zvýšila o 6,6 %, tj. o 492 Kč. Po valorizaci by tak byl důchod 9 502 Kč měsíčně. 4. Mění se v závislosti na věku výše starobního důchodu? Mění se pouze u lidí, kteří se dožijí 100 let. Těm se procentní výměra důchodu zvyšuje o 2 000 Kč měsíčně. Jedná se o finanční příspěvek, který slouží k pokrytí zvýšených životních nákladů souvisejících se stářím. Tuto částku pobírají staří lidé doživotně. Do 1. 7. 2006 to bylo o 1 000 Kč více. 5. Mohu si ke starobnímu důchodu přivydělat? Občan, který pobírá starobní důchod, může uzavírat pracovní poměr či dohodu o pracovní činnosti pouze na dobu určitou, maximálně na jeden rok. Jinak mu výplata důchodu nenáleží. Na jiné druhy pracovního zapojení se tato podmínka nevztahuje. Důchodce má za povinnost oznámit ČSSZ vstup do zaměstnání, popřípadě změnu pracovního poměru, který by měl za následek zastavení výplaty starobního důchodu, popř. i vrácení dávky vyplacené neprávem. Nemocenské se pracujícím důchodcům poskytuje nejdéle 84 kalendářních dnů. 6. Mohu si přivydělat k předčasnému starobnímu důchodu? Přiznání předčasného starobního důchodu neznamená, že si nelze přivydělat. Výdělečná činnost vykonávaná souběžně s pobíráním předčasného starobního důchodu však nesmí být v takovém rozsahu, aby založila účast na důchodovém pojištění. Za výdělečnou činnost nezakládající účast na důchodovém pojištění se považuje např. výkon práce dohodou o provedení práce, nebo podnikání (jako OSVČ), pokud ovšem příjem z této činnosti nedosáhl (po odpočtu výdajů) výše zakládající účast na důchodovém pojištění. Tou je za rok 2006 částka 45 200 Kč, pokud byla samostatná výdělečná činnost vykonávána po celý rok. Za každý kalendářní měsíc, kdy činnost nebyla vykonávána, se tato částka snižuje o 1/12, tj. o 3 767 Kč. 7. Komu náleží starobní důchod po úmrtí? Pokud nastane situace, kdy důchodce zemřel a nemohla mu být vyplacena dávka důchodu v den pravidelné měsíční výplaty nebo po něm, náleží pozůstalým (manželovi, manželce, dětem, anebo rodičům, pokud s důchodcem žili v době jeho úmrtí ve společné domácnosti) výplata tohoto důchodu. Podmínka soužití nemusí být splněna u dětí, které mají po zemřelém nárok na sirotčí důchod. Tato výplata není předmětem pozůstalostního řízení. Při sepisování pozůstalostního řízení je třeba informovat notáře o uvedeném nedoplatku ČSSZ. Notář potom učiní dotaz na ČSSZ, aby nedoplatek potvrdila. Poté rozhodne v rámci pozůstalostního řízení, komu z dědiců bude částka vyplacena a sdělí toto rozhodnutí ČSSZ. Ta potom zašle složenkou uvedenou částku oprávněnému adresátovi. Příklad výplaty starobního důchodu po úmrtí: Žena byla léčena v nemocnici a nemohla 18. 2. převzít důchod. Ten byl uložen na poště. Žena 20. 2. zemřela. V tomto případě náleží pozůstalým výplata důchodu z 18. 2. 8. Zdaňuje se starobní důchod? Dani z příjmu podléhá v roce 2007 ta část důchodu, která za kalendářní rok 2006 přesáhla částku 198 000 Kč (tj. nad 16 500 Kč měsíčně). Do této částky se započítává i případný souběžný pozůstalostní důchod. V takovém případě musí důchodce podat vždy do 31. 3. následujícího kalendářního roku daňové přiznání na příslušném finančním úřadě a částku daně z příjmů zaplatit. 9. Zůstane mi jiný důchod, když dostanu důchod starobní? Pokud budou současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. Je-li jejich výše stejná, vyplácí se ten, který si občan zvolil. Jsou-li však splněny podmínky na výplatu starobního důchodu a vdovského (vdoveckého) důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši a z nižšího polovina procentní výměry. Pokud bude jejich výše stejná, bude se krátit na polovinu procentní výměra důchodu vdovského (vdoveckého). 10. Co mohu dělat, když nesouhlasím s výší svého důchodu nebo s jeho doručováním? Rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění posílá ČSSZ písemně. Proti tomuto rozhodnutí může člověk podat námitku na ústředí ČSSZ, to záležitost prověří a vydá do 30 dnů od doručení nové rozhodnutí. Vždy je třeba uvádět své rodné číslo jako identifikátor. Další eventuální nesouhlas by již musel řešit správní soud. Problémy s doručováním důchodu prostřednictvím České pošty je třeba řešit na příslušné poště, ostatní nesrovnalosti s ústředím ČSSZ. 11. Co se stane, když si neplatím pojistné na důchodové pojištění? Pokud si občan neplatí pojistné na důchodové pojištění, pak nejhorší, co se může stát je, že mu nevznikne nárok na důchod. V lepším případě je důchod nižší, než jaký by byl, kdyby si lidé platili pojištění celý svůj pracovní život. Obecně platí, že čím delší dobu se pojistné na důchodové pojištění platí, tím je zpravidla vyšší starobní důchod. Tato skutečnost platí především pro OSVČ. Za zaměstnance platí a odvádí i jejich pojistné zaměstnavatelé (sazba pojistného zaměstnavatele na důchodové pojištění činí 21,5 %, u zaměstnance činí 6,5 %). 12. Musím odejít do starobního důchodu nebo mohu dál pracovat? Po dosažení důchodového věku lidé nemusí odejít povinně do důchodu, není to ani důvod výpovědi uvedený v zákoníku práce. Odejít do penze totiž není povinnost, ale právo. To znamená, že člověk, který se rozhodne pracovat dále, může pracovat i po vzniku nároku na důchod. V tom případě nepodává žádost o starobní důchod.