Průměrná měsíční mzda za rok 2010 v Česku dosáhla 23 951 Kč, 1,5násobek průměrné mzdy činí 35 926 Kč. Tuto hodnotu jsme zvolili úmyslně, abychom mohli porovnat poměr mezi příjmem a důchodem u občanů s nadprůměrnou mzdou nejenom v Česku, ale i ostatních členských zemích OECD.

Spočítejte si: Svůj starobní důchod , Penzijní připojištění (podle současných pravidel)

Praktický příklad

Osobní vyměřovací základ pana Černého je 35 926 Kč. Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně průměrná měsíční mzda od roku 1986 po rok 2010, kdy dřívější příjmy jsou násobeny koeficientem zohledňujícím inflaci. Pan Černý dále získal 40 let pojištění. Jak vysokou penzi bude mít pan Černý dle legislativy do října 2011 a od října do konce roku 2011?

Tabulka 1: Výpočet důchodu (leden až září 2011)

Zdroj: vlastní výpočty autora

Tabulka 2: Výpočet důchodu (říjen až prosinec 2011)

Zdroj: vlastní výpočty autora

Jak vidíme na ukázkovém příkladu, tak občan s 1,5násobkem průměrné mzdy si dle nového výpočtu polepší pouze o 32 Kč.

Porovnání důchodu a mzdy

Důchody jsou vypláceny čisté, ze mzdy je zapotřebí odvést daň z příjmu fyzických osob, sociální a zdravotní pojištění. Abychom mohli u občana s 1,5násobkem průměrné mzdy porovnat výši jeho důchodu s jeho dosahovaným příjmem, tak je nutné si vypočítat čistou mzdu.

Čistá mzda pana Černého při hrubém příjmu 35 926 Kč dle současné legislativy je 26 713 Kč (daň z příjmu 5 260 Kč, sociální pojištění 2 336 Kč, zdravotní pojištění 1 617 Kč). Pan Černý již neuplatňoval daňové zvýhodnění na děti.

• Výsledná penze do října 2011 (12 390 Kč) i po říjnu 2011 (12 422 Kč) u pana Černého tedy dosahuje přibližně 47 % jeho čistého příjmu před odchodem do důchodu (26 713 Kč). Tato hodnota je uvedena i ve studii OECD „Pensions at a Glance 2011“. Tato hodnota patří mezi zeměmi OECD mezi nízké.
• Penze občanů s podprůměrným příjmem jsou v Česku poměrně vysoké. Občané mající osobní vyměřovací základ ve výši 0,5násobku průměrné mzdy mají výslednou penzi vyšší než 90 % jejich čistého příjmu. Občané porající průměrnou mzdu mají náhradový poměr při odchodu do důchodu na úrovni cca 62 %. Redukce důchodů je tedy v Česku značná. Obdobná situace je také v Belgii, Kanadě, Koreji, Švýcarsku či Novém Zélandu.

Jak je to v ostatních zemích OECD?

Poměr mezi čistou mzdou a čistým důchodem u občana pobírajícího 1,5násobek průměrné mzdy není v Česku příliš vysoký. Ve většině členských zemí OECD, kde je zaveden průběžný systém financování penze, je vyšší.

Např. v Řecku dosahuje tento poměr 106 %, v Turecku 96 %, v Lucembursku 91 %, na Slovinsku 86 %, ve Španělsku 85 %, v Rakousku 85 %, v Itálii 72 %, v Portugalsku 71 %, ve Finsku 64 %, v Maďarsku 61 %, v Německu 56 % a ve Francii 53 %. Dokonce v USA je téměř na stejné úrovni (44 %).

Jsou ale země, kde je náhradový poměr nižší: v Koreji (37 %), Kanadě a Japonsku (35 %) či Novém Zélandu (29 %). V těchto všech zemích mají však občané významné vlastní úspory či investice na penzi, dlouhodobě leží větší tíha odpovědnosti za výši penze na občanovi než na státu.

Pramen: OECD: „Pensions at a Glance 2011“