Analytický tým MZ, ve snaze zabránit negativnímu dopadu nové kategorizace na pacienty, analyzoval předpokládanou změnu doplatků na třech úrovních: • na úrovni celé populace je předpokládané zvýšení průměrného doplatku maximálně 150 korun při nezměněné spotřebě léků (například přechod na preferovanou terapii, která není zatížena doplatkem), toto zvýšení je kompenzováno příchodem nových účinných léčivých přípravků. • na úrovni skupin chronických pacientů a důchodců byly podle klasifikace chronických diagnoz používané v Holandsku analyzovány dopady na tyto chronické diagnozy: hypertenze, glaukom, deprese, dna, poruchy štítné žlázy, hyperlipidemie, respirační choroby a astma, epilepsie, vředová nemoc, Crohnova nemoc a ulcerozní kolitida, revmatické choroby, Parkinsonova nemoc, diabetes, cystická fibróza, transplantace, nádorová onemocnění, HIV/AIDS, onemocnění ledvin, onemocnění srdce (ICHS). Cílem bylo, aby pacienti s některými z těchto chronických stavů, případně důchodci, nebyli neúměrně zatíženi zvýšením doplatků, následně např. u pacientů s depresemi byla přehodnocena úhrada. • na úrovni jednotlivých pacientů byl zkoumán vzorek pacientů s nejvyššími doplatky a to z hlediska rizika kumulace doplatků u určitých pacientů. Zároveň byly zkoumány důvody proč dochází k vysokým doplatkům. V případě předpokládaného neúměrně vysokého nárůstu doplatku sa zijišťovala možnost přechodu na alternativní (plně hrazený) léčivý přípravek, výsledky této analýzy byly také využity při přehodnocování úhrad v rámci odvolacího procesu. - – - – - – - – - – - Podle Ministerstva zdravotnictví vyhláška nepoškodí nemocné. Zatížení doplatky je rovnoměrněji rozloženo na všechny pacienty, nejsou poškozováni nejvíce chronicky nemocní. Prokazatelně účinné léky jsou v intencích zákona hrazeny plně ze zdravotního pojištění (zákon o veřejném zdravotním pojištění, v příloze je uvedeno 300 skupin, v nichž v každé musí být alespoň jeden lék hrazen plně, čili bez doplatku). Hlavními důvody ke změne lékové vyhlášky dle Ministerstva zdravotnictví zpřístupnit trh novým účinným lékům obsahujících nové léčivé látky, jimž dosud nebyla stanovena úhrada a umožnit příchod nových levnějších alternativ léčivých přípravků ve skupinách s již stanovenou úhradou. K pacientům se dostanou nové moderní léky a jsou vytvořeny podmínky pro hrazení vysoce nákladných léků. Snížení úhrad se týká málo účinných, zastaralých nebo doplňkových léčiv. Zhruba stejná částka 1,5 až 2 mld, která tak bude „ušetřena“ se zase „investuje“ ve prospěch zejména nových a modernějších léků. Čili celkově je vyhláška finančně neutrální.