1. Postup v případě, že na zaměstnavatele dosud nebyl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení

Nebyl-li mzdový nárok zaměstnance uspokojen zaměstnavatelem řádně a včas, může se zaměstnanec svých nároků domáhat pouze soudní cestou. V úvahu připadá rovněž podání podnětu ke kontrole dodržování pracovněprávních předpisů k místně příslušnému oblastnímu inspektorátu práce. Oblastní inspektoráty práce kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů zaměstnavatele a za jejich porušení mohou ukládat pokuty, nemohou však rozhodnout o individuálních nárocích jednotlivých zaměstnanců. Jinak řečeno - pokud zaměstnavatel i přes hrozbu uložení pokuty inspektorátem práce odmítne dlužnou mzdu vyplatit, nelze se proti jeho jednání bránit jiným způsobem než žalobou k soudu.

2. Postup v případě, kdy na zaměstnavatele byl již podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, ale neuplynula doba delší jednoho měsíce od zveřejnění této informace příslušným úřadem práce

Zda byl na zaměstnavatele podán insolvenční návrh, lze zjistit na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz) nebo Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz), případně na příslušném úřadu práce. Pokud běží lhůta jednoho měsíce od zveřejnění insolvenčního návrhu na příslušném úřadu práce, je možné část mzdových nároků uplatnit u kteréhokoliv úřadu práce. Touto formou se ovšem zaměstnanec může domoci pouze vyplacení 3 splatných mzdových nároků za období posledních 6 měsíců předcházejících podání insolvenčního návrhu. Maximální výše měsíční mzdy, která může být uspokojena úřadem práce, je limitována částkou 32.538,- Kč.

Pro podání žádosti o uspokojení mzdových nároků je třeba splnit určité podmínky. Žádost je vhodné podat na předepsaném formuláři, který je možno nalézt na internetových stránkách http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/insolvence nebo jej zaměstnanci vydá příslušný úřad práce. Jestliže v této lhůtě soud nerozhodne o insolvenci, ale jinak (např. o zastavení řízení pro nedostatek majetku úpadce), musí být mzdové nároky uplatněny nejpozději do dne, kdy soud takto pravomocně rozhodl. Není-li podána žádost ve výše uvedených lhůtách, nárok na uspokojení mzdových nároků výše uvedeným způsobem zaniká. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků v rámci insolvenčního řízení tím však není dotčeno.

1 Tento údaj platí do 30. dubna 2009, poté bude sdělením ve Sbírce zákonů vyhlášena nová rozhodná  částka. Rozhodná částka odpovídá jeden a půl násobku výše průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné v den podání insolvenčního návrhu.

3. Postup v případě, kdy byl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení a uplynul jeden měsíc od zveřejnění insolvenčního návrhu příslušným úřadem práce

Zaměstnanci, kteří nepodali ve stanovené lhůtě (jeden měsíc od zveřejnění návrhu na úřední desce úřadu práce) žádost u úřadu práce o uhrazení dlužných mzdových nároků nebo pokud jejich mzdové nároky nespadají do rozhodného období, mohou své mzdové nároky obdržet až v průběhu insolvenčního řízení. Insolvenční řízení probíhá u místně příslušného krajského soudu. Za předpokladu, že došlo k zastavení insolvenčního řízení, mohou se zaměstnanci domáhat svých nároků žalobou v občanskoprávním řízení (viz postup dle bodu 1).

Musí zaměstnanci své mzdové pohledávky povinně přihlašovat do insolvenčního řízení?
Své mzdové pohledávky do insolvenčního řízení nemusí povinně přihlašovat. Dle insolvenčního zákona platí, že neuplatní-li dlužníkův zaměstnanec pracovněprávní pohledávku v jiné výši, pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši vyplývající z účetnictví dlužníka nebo z daňové evidence. Přihlášení pohledávky je tedy vhodné, je-li výše mzdových nároků sporná nebo v případě pochybností, zda má insolvenční správce dostatek podkladů k určení výše dlužných pohledávek.