Pro rok 2013 tak podle normy zůstává zachována takzvaná solární daň, tedy odvod ve výši 26 procent výkupní ceny elektřiny ze slunečního záření či 28 procent zeleného bonusu u elektráren, které nejsou připojeny do sítě. Norma též ponechává povinnost vykoupit elektřinu z OZE i u těch provozovatelů, kterým do konce roku vyprší smlouvy.

Kromě jiného mění i zákon o odpadech a zajišťuje způsob nakládání se starými solárními panely. Likvidaci solárních panelů, které byly zakoupeny nejpozději do konce roku 2012, musí uhradit provozovatel, u těch zakoupených od ledna však už bude za likvidaci platit jejich výrobce.

Zákon také stanovuje právní závaznost Národního akčního plánu ČR pro energii z obnovitelných zdrojů. V něm Česko Evropské unii slíbilo, že v roce 2020 se bude v zemi spotřebovávat 13 procent energie z obnovitelných zdrojů a ve všech druzích dopravy bude podíl této energie desetiprocentní.

<%Anketa127%>

Cesta ke schválení tohoto zákona však nebyla lehká. Původní návrh prodělal řadu změn v obou komorách parlamentu a poslanci nakonec museli i přehlasovat veto prezidenta Václava Klause. Ten zákon vetoval s tím, že je nekvalitně zpracovaný, povede ke zdražení cen energií a zahrnutí biometanu mezi podporované zdroje může vážně zhoršit životní prostředí.

"Zákon nepřináší úspory, ale naopak navýšení nesystémových podpor vybraných zdrojů energie z veřejných prostředků, a to v době, kdy po úsporách voláme. Přinese nejen nové náklady pro veřejné rozpočty, ale také zvýšení cen energií, které platí občané a podniky, a to způsobem, který nyní nikdo není schopen ani odhadnout," zdůvodnil tehdy svůj krok prezident.

Podle Klause norma ještě více rozšiřuje okruh podporovaných zdrojů energie v situaci, kdy je už teď podpora vybraných zdrojů "neúnosně vysoká" a "zcela kontraproduktivní".

Miroslav Kynčl | MED