Jedním ze dvou základních vstupních údajů pro výpočet starobního důchodu je osobní vyměřovací základ neboli průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2019 se osobní vyměřovací základ počítá pouze do částky 130 796 Kč. Osobní vyměřovací základ nad tuto částku výši státního důchodu neovlivňuje.

Strop pro platbu sociálního pojištění

Sociální pojištění se za celý kalendářní rok platí pouze do maximálního vyměřovacího základu (stropu). Z hrubé mzdy nad strop se v daném roce již sociální pojištění neplatí. Maximální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění je však legislativou stanoven až od roku 2008. Protože osobní vyměřovací základ v roce 2019 se počítá z rozhodných příjmů v letech 1986 až 2018, tak mohou mít žadatelé o starobní důchod s nadstandardními příjmy osobní vyměřovací základ ve výši např. 180 000 Kč.

Praktický příklad

Paní Nováková má osobní vyměřovací základ ve výši 135 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 43 let. Paní Kučerová má osobní vyměřovací základ ve ve výši 165 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 43 let. Obě paní odejdou v roce 2019 do starobního důchodu. Měsíční starobní důchod budou mít stejný, a sice 32 073 Kč.

Přestože paní Kučerová měla během produktivního života vyšší příjmy a zaplatila více na sociálním pojištění, tak obě paní budou mít maximální státní důchod odpovídající získané době pojištění v rozsahu 43 let, neboť osobní vyměřovací základ nad 130 796 Kč již státní důchod nezvyšuje.

Vyšší příjmy a nižší státní důchod

V praxi u lidí s nadstandardními příjmy dochází k situaci, že žadatelé o důchod, kteří odvedli více na sociálním pojištění během výdělečné činnosti, mají následně nižší státní důchod než lidé, kteří odvedli méně na sociálním pojištění.

U nadstandardních příjmů hraje při výpočtu státního důchodu výrazný vliv získaná doba pojištění. Každý získaný rok pojištění ovlivňuje výši státního důchodu více, než by se na první pohled zdálo. Do doby pojištění se přitom započítávají odpracované roky a tzv. náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, péče o závislou osobu, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu).

Práce na procenta = vyšší důchod

Někteří občané pracují i po dosažení řádného důchodového věku a o důchod si požádají později. V takovém případě je státní důchod vyšší. Za každých odpracovaných 90 kalendářních dní se zápočet z výpočtového základu zvyšuje o 1,5 %, což standardně odpovídá odpracovanému celému jednomu roku.

Maximální důchod v závislosti na době pojištění

V Tabulce 1 je vypočten maximální státní starobní důchod přiznaný v roce 2019 v závislosti na získané době pojištění. Na maximální důchod dosáhnou vždy lidé s osobním vyměřovacím základem nad 130 796 Kč. Pro přiznání starobního důchodu v roce 2019 je nutné získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let, jinak nebude starobní důchod přiznán.