S růstem inflace (prognóza ČNB z dubna 2007 předpokládá ke konci roku inflaci v rozmezí 3 až 4%) ztrácí většina běžných bankovních produktů pro klienty jakýkoliv význam. Vzhledem k tomu, jaké úroky banky nabízejí na běžných i žirových účtech, jejich klienti o peníze stále přicházejí a to bez ohledu na poplatky, které si banky ke všemu ještě připočítávají. Klient, který nechce přicházet o reálnou hodnotu svých těžce naspořených peněz tak musí hledat takové produkty, které v současné době nabízejí nejméně 3 procenta úroku za rok a pochopitelně bez bankovních poplatků. „O tom, kam peníze vložíme je nutné velmi vážně uvažovat,“ říká analytik spořitelního družstva WPB Capital Martin Kušmirek s tím, že klienti by měli mít na paměti také skutečnost, že veškeré výnosy, které z úroků mají podléhají zdanění, které v současné době činí 15 procent. Při rozhodování o investici by podle Kušmirka měli mít střadatelé na paměti hlavně dvě věci. „Tou první je míra rizika, jakou jsou ochotni akceptovat. Tou druhou je pochopitelně slibovaný výnos,“ vysvětluje Kušmirek s tím, že mezi rizikem a výnosem platí vždy nepřímá úměra. „Jestli chcete co nejvyšší výnos, musíte se smířit také s tím, že budete podstupovat velmi vysoké riziko. V té horší variantě pak nakonec můžete peníze ztrácet,“ vysvětluje Kušmirek. Nejvyšší riziko, ale zároveň nejvyšší výnosy v minulých letech přinesly některé akciové fondy , které většinu svých aktiv investují na burze. „Tyto fondy jsou velmi úzce vázány na vývoj akciového trhu. Pokud ceny na burze rostou, pak rostou i peníze, které jste do takového fondu investovali,“ říká Kušmirek. „Stálý růst vám však nikdo nezaručí,“ dodává. Například pražská Burza cenných papírů zaznamenává pravidelný růst cen akcií několik posledních let. Investice do akciových fondů se tak mohla výrazně vyplatit,“ říká Kušmirek. Většina odborníků však varuje. Na burze totiž existuje jedno zlaté pravidlo, které říká, že minulé výkony nezaručují ty budoucí. „I když celá burza, nebo jednotlivé akcie rostou dlouhodobě, nikdy nevíte, co se může stát v budoucnu. Velcí investoři ztratí zájem, přejdou na jiné světové burzy, které budou nabízet ještě lepší zhodnocení a vaše akcie a celá burza může rázem začít klesat. S tím pak pochopitelně bude klesat i hodnota vaší investice do akciových fondů, takže nakonec můžete i o dost přijít,“ vysvětluje Kušmirek. Kromě akciových fondů mohou být zajímavé také některé speciální fondy. „Na ty bych si ale dával pozor. Jen velmi těžko se dá totiž zjistit, kam tyto fondy investují a tak musíte mít v jejich management slepou důvěru,“ vysvětluje Kušmirek s tím, že historie ukázala, že nikdo z manažerů žádných fondů nemá patent na rozum a že o peníze u takových fondů přišli i větší investoři, než může být běžný český střadatel. „Jen si vzpomeňte na nedávný případ ČSOB , kde dva z manažerů takového fondu banku připravili o velmi značnou sumu peněz, nebo na případ Barings Brothers, což byl jeden z nejstarších bankovních ústavů světa. Všichni si mysleli, že je také nejlepší a nejdůvěryhodnější. A stačil jeden jediný makléř (Nick Leeson), pár jeho špatných investic a banka se položila,“ vzpomíná Kušmirek. „Jak je vidět, najít nejvhodnější produkt na finančním trhu, není vůbec jednoduché,“ říká Kušmirek s tím, že jako nejbezpečnější uložení finančních prostředků s velmi rozumnou mírou výnosu pohybující se až kolem pěti procent ročně se jeví například termínované vklady. Obecně je známo, že dalším z nejvýhodnějších způsobu spoření je stále systém stavebního spoření. Úroky z vkladů pokryjí sotva poplatky, které si spořitelna strhává, ale státní podpora zajišťuje alepsoň spíše mírný růst hodnoty úspor, než jejich úbytek.