Státní měsíční starobní důchod závisí na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu. Do doby pojištění se hodnotí nejenom odpracované roky a doba samostatné výdělečné činnosti, ale rovněž náhradní doba pojištění.

Mezi náhradní dobu pojištění patří např. evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, péče o dítě do 4 let věku, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu nebo péče o závislou osobu. Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy se přepočítávají koeficienty na současnou úroveň.

Rozdíl v roce 2014 a v roce 2015

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2014 se osobní vyměřovací základ počítá z příjmů, ze kterých bylo odvedeno sociální pojištění v letech 1986 až 2013. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2015 se bude osobní vyměřovací základ odvíjet od výše příjmů v letech 1986 až 2014.

Každý rok však ovlivňuje osobní vyměřovací základ trošku jinak. Nastavení koeficientů pro jednotlivé roky je nesmírně důležité. Dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň, aby se eliminoval vliv inflace.

Rozdíly u průměrné mzdy dosahují až 5 %

Výpočet starobního důchodu je poměrně složitý. Rozhodně neplatí, že kdo pobíral po celý život průměrnou mzdu, tak bude mít osobní vyměřovací základ za odpracované roky na úrovni současné průměrné mzdy. Důvodem je skutečnost, že přepočítací koeficienty jsou pro dřívější výdělky výhodnější.

Při přepočtu na současnou úroveň jsou tak zvýhodněny příjmy do roku 1999 oproti příjmům od roku 2000. Zatímco průměrná mzda dosažená v roce 1994 má při přepočtu na současnou hodnotu úroveň 324 602 Kč za rok, tak průměrná mzda za rok 2012 má při přepočtu na současnou úroveň hodnotu 309 016 Kč za rok. Odchylka tak činí téměř 5 %. Rok 2014 nezohledňujeme, protože počítáme s průměrnou mzdou pouze za druhé čtvrtletí.

• Dřívější příjmy ovlivňují výši starobního důchodu více než příjmy v posledních letech.
• Protože jsou mzdové rozdíly mezi občany v roce 2014 vyšší než před patnácti lety, tak jsou i z tohoto důvodu příjmy v dřívějších letech výhodnější při výpočtu starobního důchodu než v roce 2014. Na průměrnou mzdu před rokem 2000 dosáhlo více zaměstnanců než v roce 2014.

Praktický příklad

Pan Kučera od roku 1994 až po rok 2014 dosahoval vždy průměrnou mzdu. O důchod si zažádá v roce 2015. Hodnotit se budou tedy příjmy v letech 1986 až 2014. Pro výši důchodu jsou vždy rozhodující pouze příjmy, ze kterých se platí sociální pojištění. Např. prodej nemovitosti nebo příjmy z kapitálových zisků nemají na výši státního důchodu vliv. Ze kterých let průměrná mzda nejvíce zvýší důchod panu Kučerovi?

Nejdříve je nutné znát pro výpočty průměrnou mzdu v letech 1994 až 2014. Průměrnou mzdu máme uvedenu v přiložené tabulce. Roční mzda pana Kučery činí 12násobek průměrné mzdy v jednotlivých letech. Např. za rok 2013 činí roční mzda pana Kučery 300 936 Kč (12×25 078 Kč).

Tabulka 1: Průměrné měsíční mzdy v Česku (1994 – 2014)

Poznámka: U roku 2014 počítáme s průměrnou měsíční mzdou za druhé čtvrtletí roku 2014

Pramen: ČSÚ (Průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty)

Tabulka 2: Přepočtený roční příjem pana Kučery v jednotlivých v letech 1994 až 2014

Zdroj: Vlastní výpočty autora

V případě pana Kučery, který po celý produktivní život probíral průměrnou mzdu, ovlivní konečnou výši starobního důchodu nejvíce příjmy v letech 1994 až 1999. Nejmenší hodnotu při výpočtu důchodu v roce 2015 mají v případě pana Kučery příjmy v letech 2008 až 2013.

-Petr Gola | Více o penzích na Investujeme.cz