"Vývoj odpovídá předpokladům ministerstva financí. Není důvod k jásotu ani k panice. Plnění za leden až červenec vždy vychází o něco lepší než za předcházející měsíce," uvedl náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty Jan Gregor. Rozhodujícím pro splnění rozpočtového cíle bude podle něj obnovení čerpání prostředků z evropských fondů.

Dosažené celkové příjmy ve výši 597,4 miliardy korun představovaly 55 procent rozpočtu po změnách (v červenci 2011 plněny na 55,3 procenta) a proti stejnému období roku 2011 byly vyšší o 6,4 miliardy korun. Rozpočet po změnách počítá s růstem o 7,3 procenta proti skutečnosti roku 2011. Na nižší než očekávaný růst příjmů státního rozpočtu působí nejvíce příjmy z EU, jejichž inkaso je proti stejnému období roku 2011 nižší o 5,2 miliardy korun.

Daňové příjmy (bez pojistného na sociální zabezpečení) dosáhly částky 313,2 miliardy korun, což představuje 55,8 procenta rozpočtu a meziroční růst o 3,7 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je plnění rozpočtu o 1,2 procentního bodu nižší. Inkaso DPH představovalo 122,6 miliardy korun, to je 55,3 procenta rozpočtu, což je o 7,5 procentního bodu nižší plnění než v červenci minulého roku. Meziročně vzrostlo o 0,1 miliardy korun, tedy o 0,1 procenta.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly 216,4 miliardy korun, což představuje 56,4 procenta rozpočtu (loni to bylo 56,6 procenta) a meziroční růst o pět miliard korun, tj. o 2,4 procenta. Rozpočet počítá s růstem o 4,7 procenta proti skutečnosti roku 2011. Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 192,4 miliardy korun při meziročním růstu o 4,5 miliardy korun, tj. o 2,4 procenta (rozpočet počítá s růstem o 4,7 procenta).

Celkové výdaje v objemu 649,1 miliardy korun čerpané ke konci července 2012 představují 54,4 procenta rozpočtu po změnách (v červenci 2011 to bylo 54,2 procenta), a jsou tak o tři miliardy korun pod úrovní července 2011. Proti skutečnosti loňského roku předpokládá letošní rozpočet po změnách nárůst o 3,2 procenta.

Sociální dávky spolknou nejvíce

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu jsou zapracovány ve výši 491,6 miliardy korun, což představuje 41,3 procenta všech rozpočtovaných výdajů. Ke konci letošního července bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 278,3 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 19,7 miliardy korun. Z toho na důchody připadlo 220,2 miliardy korun. Státní sociální podpora vykazuje meziroční pokles o 0,5 miliardy korun a prostředky na podporu v nezaměstnanosti o 1,5 miliardy korun. Naopak ostatní sociální dávky meziročně vzrostly o 13,9 miliardy korun.

Hospodaření rozpočtu v samotném červenci skončilo přebytkem 20 miliard korun, když příjmy činily 92,8 miliardy korun a výdaje byly čerpány ve výši 72,8 miliardy korun. Meziročně vyšší přebytek v samotném červenci ovlivnily skutečnosti na straně příjmů i výdajů.

Státní rozpočet na rok 2012 počítá s příjmy ve výši 1084,7 miliardy korun, výdaji 1189,7 miliardy korun a schodkem ve výši 105 miliard korun.

Vyšší DPH nic nevyřešilo

Podle ekonomické analytičky Markéty Šichtařové z Next Finance není z čísel patrné, že by se vláda snažila šetřit. "Výdaje jsou meziročně o pouhých 0,5 procenta nižší," poznamenala. Zdůraznila, že vládě nepomohlo ani zvýšení nepřímých daní, ačkoliv na začátku roku se o čtyři procenta zvýšila snížená sazba DPH na 14 procent. Od zvýšení této sazby si přitom vláda slibovala, že dokáže na DPH vybrat v meziročním porovnání o 15,5 procenta více.

"Realita je ale úplně jiná. Příjem z DPH je na stejné úrovni, na které byl před rokem. Zvýšení DPH nedopomůže k vyšším příjmům v situaci, kdy je slabá domácí poptávka. Mzdy již reálně díky vysokému růstu cen klesají, lidé více šetří a méně utrácejí. A pokud méně utrácíme, stát nemůže vybrat na DPH více," poznamenala Šichtařová.

To samé přitom podle ní platí i o spotřebních daních. "Tyto daně byly tak dlouho zvyšovány, až jsme se dostali do bodu, kdy jejich další zvýšení nepřinese větší, ale naopak nižší výnos. Stát tak byl zachráněn výběrem daní z příjmu fyzických a právnických osob. Teď je zde ovšem riziko, že by se na zkoušku mohly zvýšit tyto příjmové daně. Ale jsou u nás příjmové daně nízké? Nejsou," dodala Šichtařová.

Hrozí odchod investorů?

Obává se, že pokud bude v Česku práce drahá kvůli vysokým daním, poohlídnou investoři se po jiné zemi. "Třeba v takovém Polsku je meziroční dynamika investic mnohem vyšší než v ČR. Jedním z vysvětlení je výrazně nižší zdanění. Podtrženo a sečteno, přes vyšší daně se ke zdravému rozpočtu nedostaneme. Je nutné se podívat na výdajovou stranu rozpočtu," domnívá se ekonomka. Do špatné ekonomické situace státu se navíc odrazily i korupční aféry a zastavení vyplácení evropských peněz.

"A nemálo zajímavá je kapitola státní dluh. Výdaje na obhospodaření státní kasy meziročně vzrostly o 13,9 procent. Přitom si vláda může půjčovat za velice výhodných podmínek, které ještě v historii neměla. Nicméně dluh roste tak rychle, že ani pokles výnosů ze státních dluhopisů nemůže tento růst vykompenzovat," uzavřela Šichtařová.

Jan Soukup, Karolina Brožová | MED