Na naši poradnu se obrátil manželský pár, který před koncem loňského roku povolal do své domácnosti servisního technika na pravidelnou prohlídku jejich drahého vysavače. Technik manželům na místě prodal novou podlahovou hlavici za více než deset tisíc korun. Po několika dnech si manželé uvědomili, že hlavici nepotřebují. Zatelefonovali tedy prodejci a odstoupili od kupní smlouvy. Podle starého občanského zákoníku však bylo odstoupení neplatné.

Jako první pochybil servisní technik, který opomněl splnit svou zákonnou povinnost informovat spotřebitele při uzavírání kupní smlouvy o jejich právu na odstoupení. Další chybu udělali majitelé nechtěné hlavice, když pro odstoupení zvolili telefonickou formu. Zákon totiž stanovoval, že odstoupení musí být provedeno písemně. Podobných případů je hodně a spotřebitelé jsou často ještě méně informovaní. Při prodeji mimo prostory obvyklé k podnikání, tedy například v domácnosti, si ani neuvědomí, že uzavřeli kupní smlouvu a mají právo od ní odstoupit.

Při uzavření kupní smlouvy mimo prostory obvyklé k podnikání zákon umožňuje od smlouvy do 14 dnů od uzavření odstoupit bez uvedení důvodu a bez jakékoli sankce. U koupě zboží se za počátek lhůty pro odstoupení považuje okamžik převzetí. O právu na odstoupení musí podnikatel spotřebitele písemně poučit. Pokud tak neučiní, platí pro kupní smlouvy uzavřené po 1. lednu 2014 lhůta delší, a to jeden rok a 14 dnů. Jestliže během této lhůty podnikatel zjistí své pochybení a spotřebitele dodatečně poučí, běží od okamžiku poučení běžná 14denní lhůta. Zákon už nevyžaduje, aby odstoupení bylo provedeno písemnou formou, ovšem je třeba si uvědomit, že odstoupení učiněné po telefonu se bude jen velice těžce prokazovat. Pro dodržení lhůty pro odstoupení stačí, bylo-li oznámení nejpozději poslední den lhůty odesláno.

Na základě doručeného odstoupení je podnikatel povinen do 14 dnů vrátit veškeré peněžní prostředky, které přijal od spotřebitele. Spotřebitel je ve stejné lhůtě povinen vrátit zakoupené zboží i s příslušenstvím a případnými dárky.