Existuje řada možností, jak dětem spořit. Do nedávna často volené stavební spoření přestává být výnosově tak atraktivní, jak tomu bylo dřív. Spousta rodičů stále využívá spořicí účty, které jsou z dlouhodobého pohledu neefektivní a boj s inflací prohrávají.

Mnohem více možností ke spoření dávají například investice do podílových fondů. Pokud začneme spořit dětem již od jejich narození, tak do doby, než dosáhnou plnoletosti, se dá využít dlouhého časového horizontu, který je pro investice důležitý. Dlouhý investiční horizont zvyšuje pravděpodobnost, že investice přinese přiměřený výnos, a výrazně snižuje riziko ztrát z propadů trhů. Dobrou volbou jsou tzv. fondy životního cyklu. Portfolia jsou široce diverzifikovaná a kopírují život dítěte. Ve chvíli, kdy se věk dítěte začne blížit plnoletosti, se portfolio postupně změní z dynamičtější investiční strategie na konzervativnější, aby se zvýšila bezpečnost investice. Pro zkušenější rodiče „investory“ existují i levnější řešení z hlediska poplatků, a to globálně zaměřené akciové fondy, u kterých si však investor sám musí pohlídat nejvhodnější čas pro výběr apod. Tudíž s sebou nesou více rizika.

V současné době se do cíle řítí návrh, že dětem budou moci rodiče spořit i na důchod. Produkt by měl být nastavený tak, že účastník (dítě) bude moci po dosažení věku 18 let vyčerpat jednu třetinu naspořených prostředků (samozřejmě po odečtení poměrné části státních příspěvků a eventuálních příspěvků zaměstnavatele). Podmínkou zde je, aby spořicí doba trvala nejméně 120 kalendářních měsíců a aby během posledních 24 kalendářních měsíců nedošlo k převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti.

Proč spořím svému dítěti?

Prvotním výdajem, který chtějí rodiče svým dětem financovat, jsou náklady na studia. Tyto náklady nebývají malé a v případě vysokoškolských studií pro některé rodiny mnohdy neúnosné. Tyto úspory tudíž dítě potřebuje mezi 15. až 24. rokem věku. Dalším cílem je naspoření prostředků, které by potomek využil při osamostatnění, tudíž výdaje na bydlení. Opět se pohybujeme v rozmezí 18. až 25. roku života.

Zvolené cíle je možné pokrýt stavebním spořením. To je však efektivní zvolit na nejkratší dobu, a to 6 let, v případě, že vám nabídne stavební spořitelna nějaký výhodný bonus nebo lepší zhodnocení za cenu vázací lhůty. Rozhodně není nejšťastnější uzavírat smlouvy na děti. Nový občanský zákoník ukládá, že toto spoření nelze využít k jiným účelům než pro potřeby dítěte, a rozhodnout jinak může pouze opatrovnický soud. Smlouva stavebního spoření na dítě tak snižuje dostupné rezervy domácnosti, které by mohli rodiče využít v případě nouze.

Uvedené cíle jasně ukazují, že spořit dětem formou doplňkového penzijního spoření (dále DPS) také nebude nejšťastnější. Při měsíčním příspěvku 500,– na konto DPS dítěte po dobu celých 18 let si dítě, až dosáhne plnoletosti, bude moci vybrat cca 65 000 Kč, a sice při dynamické strategii. Oproti tomu investice do podílových fondů při naprosto stejných podmínkách může přinést až 200 000 Kč.

V následujícím grafu je zobrazeno nejen již zmíněné srovnání DPS a investic, ale i další možnosti. Ve všech případech jsme zvolili měsíční platbu ve výši 500 Kč. V případě stavebního spoření jsme počítali se zhodnocením ve výši 1 % p. a., včetně státních příspěvků. U dynamických strategií DPS a investic je nastaveno zhodnocení 6 % a u konzervativních 1,5 %. Vzhledem k tomu, že ne každý rodič myslí na budoucnost svého dítěte ihned od jeho narození, dali jsme ke srovnání tři mezníky délky spoření.

V případě Doplňkového penzijního spoření jsme vynechali výpočet pro 6leté období, protože ani není možné peníze vybrat. Podmínkou pro výplatu části naspořených prostředků je již zmiňovaná min. délka spoření, a to 120 kalendářních měsíců.

Ve všech zvolených délkách spoření se na první místo dostávají investice, ty dynamické výrazně, ale i konzervativní se hravě vyrovnaly například stavebnímu spoření. Pro méně důvěřivé je tudíž ideální cestou zvolit nějakou vyváženou strategii investování, která jim poskytne příjemné zhodnocení financí v rozmezí 3–4 % p. a. „Poraženým“ neboli nejméně vhodným produktem pro dítě se stává doplňkové penzijní spoření. Již zmiňované potřeby a cíle nebudou pomocí tohoto produktu splnitelné a ztrácí svůj význam.


Po veškerém počítání a zkoumání by měla být pro rodiče jednoznačnou volbou investice. Tu pak může doplnit kupříkladu i stavební spoření. A co se týká DPS? Každý musí uvážit sám, kolik peněz chce do svých potomků vložit. Otázkou zůstává, zda by se právě naši potomci neměli o nás rodiče postarat, až budeme v důchodu.

A mělo by to tak být! Já pomůžu svému dítěti se studiem a případně s bydlením a ono se pak o mě postará, až budu v důchodu. A pokud zvolím investice, budu mít zároveň jistotu, že ve chvíli, kdy se rozhodnu dítěti investované a již zhodnocené finance svěřit, bude dostatečně rozumné a finančně vzdělané. A pokud ne, neexistuje nic jednoduššího, než mu například studia přímo zaplatit.

Autor: Anežka Kneeová, analytička Swiss Life Select