Jak na úsporná opatření v bytových domech
30. 9. 2007 – 12:53 | Naše peníze | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Většina oprav bytových domů, zejména panelových, je spojována se zateplením. Vedou k tomu jak současné předpisy, tak stále rostoucí ceny energií. Obvykle se zvýší také hodnota domu a s novou fasádou dům ožije. Rekonstrukce však není levná záležitost. Jak tedy postupovat, aby výdaje na rekonstrukci přinesly maximální efekt?
Čtěte také:
Jak ušetřit za elektřinu
Šetřete energií a vodou – ale pozor na to, kdo vám radí
Energetická optimalizace domu se vyplatí
Zateplování zdiva
Teplo z domu uniká dvojím způsobem: jednak prostupuje stěnami a okny a jednak uniká se vzduchem, a to nejen při větrání, ale i když jsou okna zavřena. Průniku tepla obvodovým pláštěm budovy nelze nikdy zcela zabránit (to by bylo proti fyzikálním zákonům), ale lze ho značně snížit. Stejně jako si v chladných dnech oblékáme svetr a kabát, můžeme i dům opatřit izolací. Je to efektivnější, než topit a topit.
Pro většinu budov je vhodnější použít venkovní zateplení. Zejména u panelových domů je to i účinná cesta k prodloužení životnosti domu. Zateplení chrání v zimě před mrazem a v létě před slunečním žárem, takže klesne namáhání pláště budovy tepelnou roztažností. Zateplením se potlačí i tepelné mosty ve spárách mezi panely a při správném návrhu i u okenních otvorů. Pozor však na nesprávný návrh zateplení! Pokud dojde ke kondenzaci vody v železobetonovém panelu, hrozí koroze ocelových prvků, což by bylo pro dům fatální.
Vnější kontaktní zateplení
Často používaná technologie , která je obvykle také nejlevnější. Spočívá v nalepení desek z polystyrenu nebo minerální vaty na stěnu. Desky jsou přikotveny hmoždinkami (jak kvůli své hmotnosti, tak kvůli sacímu efektu větru, který by je mohl odtrhnout). Na izolant se nanáší stěrková omítka, která je na výběr v mnoha barvách i strukturách povrchu. Nová stěna nemusí být hladká, lze ji doplnit římsami nebo jinými plastickými prvky z polystyrenu, polyuretanu nebo ze sádry. Venkovní zateplení lze tedy použít i pro domy se členitější fasádou.
Důležité je, aby jednotlivé prvky (izolant, lepicí a omítkové hmoty, lišty, hmoždinky a další) tvořily dohromady systém se zaručenými parametry. Kombinovat různé prvky vybírané způsobem „aby to moc nestálo“ se nemusí vyplatit – v zateplení mohou vznikat trhliny, životnost může být kratší a případná reklamace velmi složitá. Zateplení s předsazenou fasádou. .=
Budova se opatří novou fasádou, upevněnou na nosné konstrukci kotvené do původní stěny. Do vzniklého prostoru se vloží tepelná izolace tak, aby mezi ní a vnějším pláštěm zůstala ještě větraná vzduchová mezera. Výhodou je, že touto mezerou může unikat vlhkost pronikající z interiéru, takže riziko trvalé kondenzace se výrazně snižuje.
Nová fasáda může být z nejrůznějších materiálů – hliníkových či plastových lamel, betonových tvarovek, dřeva, mramoru atd. atd. Podle hmotnosti vnější fasády se volí nosný systém, vždy ale tak, aby tvořil minimální tepelný most. Špatný návrh může zhoršit izolační efekt velmi výrazně – kovový rošt může fungovat jako chladič.
Výhodou tohoto systému je možnost demontáže a opětného použití – například rozhodneme-li se přistavět nové křídlo budovy. Rovněž opravy jsou snazší. Jinou výhodou je to, že obklad odolává strakapoudům a jiným ptákům, kteří někdy rozklovávají dutě znějící kontaktní zateplení s polystyrenem.
Vnitřní zateplení
Pokud není možné zateplit dům zvenku (třeba kvůli historicky cenné fasádě), lze uvažovat o vnitřním zateplení. Velkou nevýhodou je to, že stavební práce probíhají v bytě a že se plocha bytu sníží. Podmínkou je samozřejmě kvalitní návrh i realizace zateplení. Vnitřní zateplení může spočívat v přizdění stávající zdi tepelně-izolačním materiálem nebo i ve vybudování nové vnitřní stěny s izolací v meziprostoru. Uvědomíme-li si, že pro vnější zateplení se běžně používá izolace v síle 15 až 20 cm, je zřejmé, že vnitřní zateplení bude vždy kompromisem mezi požadavkem na úsporu tepla a velikostí obytného prostoru.
Tepelně-izolační omítky
Na trhu jsou speciální omítky, které ve srovnání s běžnými omítkami propouštějí méně tepla. Mohou mírně vylepšit parametry zdiva, zejména zvýšit jeho vnitřní povrchovou teplotu. Použití takovéto omítky ale nelze pokládat za skutečné zateplení. Rozdíl je zřejmý, pokud si uvědomíme, že pro zateplení se používají materiály, které izolují čtyřikrát lépe a v síle 10 až 40 cm. Naproti tomu vrstva omítky má sílu nanejvýš 6 cm.
Na co si dát pozor
Vždy platí, že návrh (projekt) zateplení je lepší svěřit odborník ům. Dokonce i na první pohled stejné panelák y se ve skutečnosti často liší právě stavební konstrukcí. Zkušenosti, které získáme vlastními chybami jsou zaplacené příliš draze.
Změna vzhledu po zateplení.
Zejména při vnitřním zateplení je třeba mít kvalitní návrh, protože zde se dá zkazit opravdu hodně. Špatné zateplení může ohrozit funkci domu (destrukce zdí promrzáním, hnití zhlaví stropních trámů) i zdraví jeho obyvatel (růst plísní v bytě).
Při vnějším zateplení je rizikem hlavně nekvalitní provedení (časté je špatné přilepení výztužné síťoviny), které později vede třeba k praskání omítek. Dále se při realizaci podceňuje důsledné izolování celé vnější plochy – okenních ostění, nadpraží a parapetů, hran štítových panelů atd. To může později působit poruchy v konstrukci.
Většinou se vyplatí vybrat pro montáž zateplení firmu, která má zkušenosti, vyžádat si seznam referenčních zakázek, prověřit, jak tyto zakázky vypadají doopravdy a jak firma dodržuje smluvní podmínky, termíny a kvalitu (např. má-li certifikaci výrobce zateplovacího systému).
Meziokenní vložky (MIV)
Mnoho panelových domů je řešeno tak, že mezi okny jsou lehké konstrukce s dřevěným rámem, zvenku nejčastěji opláštěné sklem, plechem nebo cementotřískovými deskami. Mnohdy jsou ve špatném stavu, způsobeném vnitřní kondenzací vlhkosti. Při výměně oken dochází k jejich dalšímu poškození, proto je nutná výměna spolu s okny. MIV je možno nahradit novým výrobkem obdobné konstrukce, ovšem se silnější vrstvou izolantu.
Pokud to statika domu dovolí, je také možno nahradit je vyzdívkou z lehkých materiálů, která bude zateplena stejně jako parapetní panely. Toto řešení umožní snížit velikost nových oken a tedy i náklady – interiéry však musí mít dostatek denního světla!
Jsou-li MIV v dobrém stavu a ponechají-li se původní okna, může se při zateplování panelů instalovat izolace i na MIV. Protože jde o lehkou konstrukci, je zde izolant většinou silnější. Toho se někdy využívá tak, že se izolantem zcela vyrovná rozdílná tloušťka parapetního panelu a MIV. Budova pak získá novou tvář – okna a MIV již netvoří souvislý pás.
Tepelná pohoda
Zateplením stěn dojde vždy i ke zvýšení jejich povrchové teploty na vnitřní straně. To má vliv na tepelnou pohodu – čím jsou stěny chladnější, tím je pobyt méně příjemný a naopak (to je také důvod, proč je teplo kachlových kamen vnímáno jako velmi příjemné). V konečném důsledku můžeme v dobře zateplené místnosti udržovat o něco nižší teplotu vzduchu, aniž bychom pociťovali chladno. To opět vede ke snížení energie (snížení teploty o 1°C představuje úsporu tepla cca 6%). Jsou-li stěny v zimě chladné, držime se od nich dál, takže náš byt se tím zmenšil. Vyšší teplotou tak získáme zpět kus vlastního prostoru.
Izolování stropů a střechy
Ploché střechy jsou právě u panelových budov častým zdrojem poruch. Nutnost nové krytiny je příležitostí zamyslet se i nad tepelnou izolací.
Ploché střechy jsou z principu navrženy tak, aby se dovnitř nedostala voda. To ale často bohužel současně znamená, že se ani nemůže dostat ven – ať už se tam dostala zatékáním nebo difúzí páry z vnitřního prostoru. Špatný návrh zateplení může problém dále zhoršit. Vlhkost ve střeše může způsobit vážné poruchy, proto je nutno nepodceňovat odborný návrh.
Jednoplášťové střechy
Mezi stropní konstrukcí a vnější spádovou vrstvou je tepelná izolace většinou z lehčených stavebních materiálů (škvárobeton, křemelinové desky atd.). Dodatečnou tepelnou izolaci je tedy nutno dát na horní povrch. Pokud je překryta novou hydroizolací, je tu riziko prošlápnutí nebo proražení, protože tepelná izolace je většinou měkčí. Proto se s oblibou používá systém tzv. obrácené střechy. Původní krytina je opravena nebo nahrazena novou a na ní je kladena tepelná izolace, překrytá vrstvou kamínků, dlažbou kladenou nasucho nebo jiným způsobem, kterým voda může pronikat. Pokud střecha snese větší přitížení, lze uvažovat i o „zelené střeše“, tj. překrytím vrstvou zeminy a osázením vhodnými (suchomilnými) rostlinami. Výhodou je, že hydroizolace není namáhána teplotními výkyvy, povětrností ani UV zářením, což zvyšuje její životnost.
Jinou možností je opatřit střechu nástřikem polyuretanové (PUR) pěny, která funguje jako izolace proti vodě i proti chladu. Nástřikem se vytvoří souvislá vrstva, která vyřeší i problematická místa, jako napojení komínků, atik, výtahových nástaveb atd.
Je také možné převést konstrukci na střechu dvouplášťovou, což je sice dražší, ale o to levnější jsou pozdější opravy a údržba.
Dvouplášťové střechy
V prostoru mezi stropní konstrukcí a střešním pláštěm je vzduchová mezera, většinou odvětraná (otvory v atice). Tuto mezeru je možno využít pro instalaci teplené izolace. Někdy lze do prostoru nafoukat sypkou izolaci, např. z papírových vloček. Je-li mezera příliš malá (nevejde se dostatečná tloušťka izolantu) je možno sejmout vnější střešní plášť a zvýšit spádové klíny, na kterých ležela. Do vzduchové mezery pak vložit izolaci a střešní plášť instalovat zpět. Vždy je nutné provést izolaci tak, aby ve vzduchové mezeře zůstalo dost volného místa, aby mohla stále větrat.
Dvouplášťové střechy je ovšem možno izolovat i shora, podobně jako jednoplášťové, ovšem za cenu značného snížení účinku vrstvy tepelné izolace.
Izolování vnitřních konstrukcí
V panelových domech jde zejména o strop technického podlaží, který lze poměrně snadno izolovat. Izolace může být nalepena na strop, případně zakryta podhledem. Je to místo, kde lze s poměrně malými náklady ušetřit poměrně hodně energie.
Někdy je vhodné zateplit i stěny z bytů na schodiště, do zádveří nebo jiných prostor s nižší teplotou. Zde je výběr izolačních materiálů omezen i požadavkem na požární bezpečnost. Vždy platí zásada, že se konstrukce izoluje z ochlazované strany.
Zasklení lodžií a balkonů
Zasklením lodžií (event. balkonů) se vytvoří zóna teplejšího vzduchu, která izoluje přilehlou stěnu a okna. Je-li zasklení osluněné, zvýší se tepelné zisky přilehlé místnosti; podmínkou jejich využití je však termostatický ventil na radiátoru nebo jiná vhodná regulace vytápění. V přechodném období je možno lodžii užívat jako obytnou místnost. Pokud je ale lodžie vyhřívaná z bytu schválně otevřenými dveřmi a okny – třeba kvůli pěstovaným květinám – účet za teplo nám silně naroste. Úspora tepla zasklením lodžií tak silně závisí na chování uživatele. Pokud je zasklení trvale pootevřené, může být výsledek nulový. Pokud je zasklení těsně zavřené, omezuje to výměnu vzduchu v přilehlé místnosti a je nutno místnost větrat jiným způsobem.
Únik tepla okny
Okny vždy uniká velké množství tepla. Díky prudkému vývoji jsou nová moderní okna více než dvakrát lepší než ta, na které jsme u starších budov zvyklí.
Výměna oken
Výměna oken je poměrně nákladná. Málokdy se náklady vrátí na úsporách za teplo. Rozhodujícím důvodem pro výměnu je nejčastěji stáří špatný stav stávajících oken. Při výměně bychom neměli šetřit na nesprávném místě. Tím je zasklení. Okna jsou nabízena s různými typy dvojskel, přičemž rozdíl mezi nejlevnějším a nejdražším typem je asi 20% ceny okna. Naproti tomu rozdíl v izolační schopnosti je až dvojnásobný. Měli bychom tedy vždy dát přednost kvalitnímu dvojsklu s mezerou mezi skly plněnou argonem nebo jiným inertním plynem. Důležité je, aby vnitřní sklo dvojskla bylo opatřeno pokovením (selektivní vrstvou), které dokáže odrážet teplo zpět do místnosti.
Současná tzv. eurookna se vyznačují poměrně tenkým rámem, který vyžaduje správné osazení do zdi. Pokud nejsou okenní ostění, nadpraží a parapety důsledně izolovány, vzniká okolo oken výrazný tepelný most, kterým uniká velké množství tepla. U panelových domů je navíc ještě v okraji okenního otvoru přerušena tepelná izolace. Případné vnější zateplení zdi by tedy mělo přesahovat i na rámy. Je dobré si uvědomit, že v současné době izoluje většina dřevěných a plastových rámů tzv. eurooken hůře než kvalitní dvojsklo!
Pokud chceme nahradit špaletová okna, je vhodné nechat vyrobit nové okno obdobné konstrukce, které má ovšem vnější křídlo zasklené kvalitním izolačním dvojsklem.
Repase oken
Jestliže jsou stávající okna v dobrém stavu, lze uvažovat o jejich repasi. Ta spočívá v opravě poruch, případně výměně závěsů a kování, instalaci těsnění a zejména výměně vnitřního skla. U menších křídel, která snesou větší zatížení, lze instalovat izolační dvojsklo. Jinak se vnitřní sklo vymění za nové, s pokovením, které odráží tepelné záření do místnosti. Součinitel prostupu tepla se tak sníží přibližně o čtvrtinu.
součinitel prostupu tepla U [W/m2.K]
špaletové okno s obyčejným zasklením 2,7
dřevěné okno s dvojitým obyč. zasklením 2,8
„eurookno“ s běžným izolačním dvojsklem 2,8
„eurookno“ s izolačním dvojsklem s mezerou
mezi skly plněnou argonem a s pokovením 1,8 – 1,3
repasované špaletové okno, zasklení s pokovením 1,9 – 2,1
Vybrané požadavky ČSN 730540–2.
Únik tepla větracím vzduchem
Pro dobrý pocit osob a z hygienických důvodů je nutno větrat všude tam, kde se zdržují lidé. Ve většině domů je toto větrání zajištěno tzv. přirozeným způsobem, tedy pronikáním studeného vzduchu netěsnostmi mezi okenním křídlem a rámem (a únikem teplého vzduchu horní částí oken). Intenzita tohoto větrání se přitom mění podle venkovní teploty, síly větru a nedá se regulovat. Někdy je zbytečně velká (i od zavřeného okna „táhne“), jindy nedostatečná. Nejsou-li v bytě lidé, je intenzivnější větrání nežádoucí; přitom spotřeba tepla na pokrytí ztráty tepla větráním tvoří třetinu až polovinu spotřeby (nezatepleného) domu. Proto má na úsporu velký vliv instalace okenního těsnění, případně instalace nových, dobře těsněných oken.
Nesmíme však nikdy zapomínat na větrání, jsou-li v domě lidé. Na trhu jsou okna, jejichž kování umožní „netěsnou“ polohu nebo okna s větracím otvorem v rámu, jehož velikost se dá regulovat.
Větrat je nutno i tam, kde vzniká vlhkost (kuchyně, koupelny), aby vlhkost nepronikala do stěn, které tak poškozuje. V místě tepelných mostů (v koutech místností) může dojít i k růstu plísní. Řešením je eliminace studených koutů vnějším zateplením nebo zvýšením vnitřní teploty a větší intenzitou větrání.
Nová okna znamenají prakticky vždy zvýšení komfortu, třeba i kvůli snížení hluku z venkovního prostoru.
Úpravy topného systému
Zateplením či výměnou oken se sníží potřeba tepla až na polovinu. Je tedy nutno upravit vytápěcí systém, aby místnosti nebyly přetápěny – tím by zateplení ztratilo smysl. Základním opatřením je přenastavení stávající (obvykle ekvitermní) regulace. Dalším krokem by měla být instalace termostatických ventilů, které zabrání přetápění a umožní využít pasivní solární zisky. Současně musí být upraveny hydraulické poměry v systému, jinak nemusí ventily fungovat správně, mohou hlučet, klapat atd. Obvykle se na patě stoupaček osazují speciální armatury, případně se každá stoupačka nebo celý systém opatří oběhovým čerpadlem s elektronicky řízenými otáčkami.
Legislativa
Všichni majitelé pak musí při rekonstrukci budovy v rozsahu, který vyžaduje vydání stavebního povolení, splnit požadavky ČSN 730540. V praxi to znamená téměř vždy zateplit většinu konstrukcí. Na projekt, který to nerespektuje, by nemělo být vydáno stavební povolení. Norma definuje i tzv. energetický štítek budovy, podle kterého lze budovu hodnotit podle energetické náročnosti, podobně jako pračky nebo ledničky.
součinitel prostupu tepla U [W/m2.K]
požadovaná hodnota
doporučená hodnota
venkovní stěny – zdi, panely
0,38
0,25
venkovní stěny – MIV
0,30
0,20
stěny a stropy k nevytápěným prostorám
0,60
0,40
ploché střechy
0,24
0,16
okna nová
1,70
1,20
okna upravená
2,00
Vybrané požadavky ČSN 730540–2.
Energetický audit
Energetický audit najde různé možnosti, jak snížit náklady na energie v domě; nemusí jít jen o zateplení, ale třeba i přechod na jiné palivo. Audit také pomůže najít optimální tloušťku izolace, která závisí nejen na konstrukci domu, ale i na ceně tepla. Například u venkovního zateplení tvoří cena vlastního izolantu jen asi 1/4 celkových nákladů. Největší část v celkovém rozpočtu tvoří kotvící prvky, lišty, lepící a omítkové hmoty a ovšem i cena montáže a lešení. Proto není tloušťka izolace tím nejlepším místem, kde ušetřit na nákladech.
Díky auditu se může zadavatel rozhodnout mezi různými možnostmi úspor a má záruku, že investice byla optimální a že přinese očekávaný efekt. Audit může také napomoci při získávání státních dotací.
Převzato z publikace, kterou vydal EkoWatt – středisko pro obnovitelné zdroje a úspory energie. Publikace byla zpracována díky podpoře České energetické agentury a Evropské unie. Autoři textů: Jiří Beranovský, František Macholda, Karel Srdečný, Jan Truxa