V příštím roce budou mzdy podle analytiků stagnovat, reálné mzdy by mohly dokonce poklesnout.

Tip: Chcete lepší práci? Hledejte mezi tisíci nabídek na serveru práce.našepeníze.cz

"Podle očekávání se průměrná mzda v české ekonomice ve třetím čtvrtletí zvýšila jen mírně a nijak se neodchýlila od vývoje v první polovině roku. Stejně jako v úvodu roku se reálně zvýšila mzda v podnikatelském sektoru, zatímco ve veřejném stále klesá s tím, jak se v této oblasti šetří. Na druhé straně je však vidět zrychlení mezd ve školství a zdravotnictví, kde se v průměru mzdy zvýšily – podobně jako například v průmyslu – meziročně o více než 700 korun. I díky tomu se ve třetím čtvrtletí se snížila mezera ve mzdách mezi soukromým a veřejným sektorem na pouhých 126 korun," okomentoval čísla ČSÚ analytik ČSOB Petr Dufek.

Podle něj české mzdy stále drží primát ve středoevropském regionu. "průměrná mzda totiž dosáhla téměř 990 eur, což je asi o pětinu vyšší než v Polsku, o čtvrtinu vyšší než na Slovensku a o více než třetinu vyšší než v Maďarsku. Na druhé straně průměrná mzda v ČR nedosahuje ani 30 procent německého průměru. V porovnání kupní síly si toho ´průměrný´ Čech za svou mzdu nekoupí ani polovinu toho, co ´průměrný´ Němec," poznamenal Dufek.

Mzdový růst v ČR zůstává podle Dufka velmi umírněný a bude tomu tak i nadále. "Zhoršování vyhlídek ekonomiky povede k mzdové zdrženlivosti v podnikatelské sféře, takže nějaké větší navyšování mezd není pro další rok reálné. Veřejný sektor by měl rovněž zůstat mzdově obezřetný, a tak celkově se mzdy v ČR reálně v příštím roce propadnou," předpovídá Dufek s tím, že reálná mzda je virtuální číslo, na které nedosáhnou více než dvě třetiny zaměstnanců.

„I když jen minimální, stále růst, průměrné mzdy je dokladem toho, že se v ekonomice najdou firmy, kterým se daří, či které si uvědomují, že určité pozice se vyplatí řádně ohodnotit. V následujícím roce však čekáme spíše stagnaci mezd. Přispěje k ní už nastupující ekonomické ochlazení. Z nominálních mezd nám také ukousne inflace, která bude podle očekávání v příštím roce vyšší než letos," odhaduje Andrew Krenek, ředitel v oddělení Poradenství při řízení lidských zdrojů PwC v ČR.

Krenek neočekává ani výraznější tlaky na růst mezd ze strany zaměstnanců. "Pro většinu z nich bude prioritou udržet si zaměstnání. Tvrdá vyjednávání o růst mezd tak v následujících letech nejspíš nebudou plnit první stránky novin. Přesto by zaměstnavatelé neměli zapomínat, že klíčové pracovníky je potřeba motivovat, a to i finančně. Navzdory složité ekonomické situaci je tak stále třeba sledovat trendy odměňování na trhu práce, aby firmám klíčoví zaměstnanci neodcházeli," upozorňuje Krenek.

Podle makroekonomického analytika GE Money Bank Petra Gapka je dobrou zprávou že růst mezd nebyl způsobený jako v roce 2009 propouštěním zaměstnanců s nižšími mzdami. "Nasvědčuje tomu celkový objem mezd, který se meziročně zvýšil o dvě procenta. V rozporu s mírou nezaměstnanosti, která meziročně poklesla zhruba o 0,4 procentního bodu, působí údaj o poklesu počtu zaměstnanců o 0,3 procenta. Vysvětlit je to možné pouze dvěma způsoby: buďto část lidí odešla ze zaměstnání podnikat, nebo (což je pravděpodobnější) část populace odešla z trhu práce, například do předčasného důchodu," tvrdí Gapko.

Vývoj mezd podle něj v budoucnu bude pravděpodobně sledovat podobný trend. "Nominální mzdy by měly růst, ve světle dnešního ekonomického vývoje a předpokládaného zvýšení DPH však může reálná mzda v příštím roce dokonce mírně poklesnout," myslí si analytik GE Money Bank.

Pavel Mertlík z ekonomického výzkumu Raiffeisenbank upozorňuje na fakt, že se nůžky mezi podnikatelským a nepodnikatelským sektorem ekonomiky ve třetím čtvrtletí dále rozevíraly. "Tento vývoj zhruba odpovídá našim odhadům – my jsme byli ještě o trochu větší pesimisté, očekávali jsme růst průměrné mzdy nominálně o 2,2 procenta a reálně o 0,5 procenta. Velmi pomalý růst mezd provází celý letošní rok a v příštím roce situace v mzdách rozhodně pro zaměstnance nebude příznivější. Pomalý růst mezd je jednou z tří hlavních příčin klesající spotřeby domácností. Tou druhou je poměrně výrazný meziroční pokles zaměstnanců v národním hospodářství. Zatímco v podnikatelské sféře meziročně vzrostl počet zaměstnanců o 0,1 procenta - v absolutním vyjádření o 3900 zaměstnanců, v nepodnikatelské sféře meziročně počet zaměstnanců poklesl o 16700, tedy o 2,4 procenta. Z této situace při vnímání nadcházející evropské recese logicky vyplývá třetí hlavní příčina útlumu spotřeby: domácností se připravují na horší časy, spoří a omezují spotřebu," vysvětluje Mertlík.

V příštím roce analytici Raiffeisenbank očekávají nominální růst průměrné mzdy o 2,6 procenta, v reálném vyjádření však její pokles o 0,1 %. Pokles reálné mzdy přinese zejména zvýšení daně z přidané hodnoty v snížené sazbě z 10 na 14 %, jež se promítne do míry inflace podle našeho odhadu příspěvkem 0,9 procentního bodu.

Tempo růstu mezd podle hlavního analytika společnosti Next Finance Vladimíra Pikory kvůli dlouhodobým dohodám odráží skutečný stav ekonomiky s velkým zpožděním. "To jsme viděli v roce 2008 a 2009. Ekonomika se řítila do recese a mzdy akcelerovaly svůj růst. Ve chvíli, kdy už ekonomika byla v recesi, mzdy stále rostly. Reakce mezd na krizi tak v realitě přišla až v roce 2010, kdy ekonomika už rostla. Dnešní zpráva proto není nikterak překvapivá. Pouze odráží, jak se ekonomika na přelomu roku 2010-2011 ještě zotavovala. Výsledek statistiky tedy není překvapením," pustil se do krátkého exkurzu do nedávné historie Pikora.

Mzdy v nepodnikatelském sektoru se zvýšily jen o 1,1 %, zatímco v podnikatelské sféře rostly o 2,7 %. Stát podle Pikory tlačí na pilu. Brzdí růst mezd a propouští. Zatímco v nepodnikatelské sféře ubylo skoro 17 tisíc míst, v podnikatelské čtyři tisíce přibyly. Reálně klesají v nepodnikatelské sféře platy už od druhého čtvrtletí 2010. To vypadá na první pohled dramaticky. Na druhou stranu průměrná mzda je zde jen o 126 korun nižší než v podnikatelské sféře.

"Abychom však mohli objektivně posoudit, kolik si mohli zaměstnanci za své mzdy skutečně koupit, musíme vzít v úvahu růst mezd očištěný o inflaci – tedy reálné mzdy. Reálné mzdy rostly o 0,6 %, a to je mizerný výsledek. Inflace z titulu růstu mezd se rozhodně bát nemusíme. Objem vyplacených mezd sice roste, ale roste nominálně jen o dvě procenta a reálně o 0,3 procenta. To je ještě horší než předešlý kvartál. To se odráží také ve velmi slabé spotřebitelské poptávce. Maloobchodní tržby už klesají. Lidé nemají z čeho utrácet a ekonomika neporoste. Recese klepe na dveře. ČNB by měla začít uvažovat o snížení úrokových sazeb," myslí si Pikora.

Hlavní analytik Next Finance také upozornil, že nejčastější mzda je v ekonomice o několik tisíc nižší, zhruba dvě třetiny lidí totiž na průměrnou mzdu nedosáhnou. "Navíc mzda se uvádí před odvodem příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, politiku zaměstnanosti a zálohy na daně z příjmu. Nejde tedy o čistý příjem. Dokonce nejde ani o ´hrubý příjem´ v pravém slova smyslu, protože takto vykazovaná mzda neobsahuje částky, které platí na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance zaměstnavatel. Takže vykazovaná průměrná mzda je nižší, než jsou náklady zaměstnavatele na zaměstnance. Současně je však vyšší, než kolik dostane zaměstnanec do kapsy. Přímo tuto částku tedy nikdo reálně neuvidí, leda zaměstnanec vypsanou na výplatní pásce coby určité fiktivní číslo. Vedle toho průměr zkresluje i proto, že nezapočítá celou řadu klíčových benefitů, bez nichž by některé profese asi nikdo nedělal - ať už se jedná o pohostinství, zemědělství či stavebnictví. Jednoduše spropitné statistika neobsahuje. Tu můžeme jen odhadovat," upozorňuje Pikora, podle kterého by se v rámci úspor tato statistika neměla zcela zrušit.

"Kdybychom chtěli být hodně příkří, řekli bychom, že je tato statistika dobrá tak akorát k tomu, aby rozzlobila zaměstnance, kteří pobírají podprůměrnou mzdu, což je většina. Většinu lidí tedy dnešní statistika rozzlobí. A co je horší, rozzlobí je i příště. I příště bude se stávající konstrukcí dat říkat většině lidí, že jsou podprůměrní, což si přeberou tak, že jsou horší než většina – a to není pravda. Statistici by proto vždy s touto statistikou měli uvádět i nejčastější mzdu, která se pohybuje na trošku nižších hodnotách a je většině lidí bližší. Současná statistika vede k tomu, že si lidé po škole poprvé vstupující na trh práce myslí, že dostanou o několik tisíc vyšší nástupní plat, než jim budou zaměstnavatelé v realitě nabízet. Na startu své kariéry budou hned hodně frustrovaní, což společnosti jako celku moc nepomůže," varuje Pikora.

V nejbližších kvartálech Pikora očekává jen pozvolné zpomalování tempa růstu mezd. "A to i přesto, že nám recese klepe na dveře. V roce 2012 proto počítáme s růstem mezd kolem 2,4 procenta. To ovšem vzhledem k tomu, že bude zvýšena DPH, která vytlačí nahoru inflaci, znamená, že reálně si většina lidí v roce 2012 pohorší. Rok 2013 bude ale ještě slabší. Až tou dobou se ve mzdách bude zrcadlit propad ekonomiky, ačkoli tou dobou už ekonomika klesat nemusí," odhaduje Pikora.

-Filip Sušanka | MED