Mohou z takového stavu pro adresáta vyplynout nějaké komplikace? A (pokud je sám adresát nečinný) může s těmi zbytečně doručovanými písemnostmi něco dělat například majitel domu?

Úprava doručování soudních a jiných úředních písemností prošla v posledních měsících řadou významných změn. Zatímco o dopadech těchto změn na právnické osoby se vede poměrně široká diskuse, méně se mluví o tom, jakým způsobem se mění postupy pro doručování fyzickým osobám. Z jejich pohledu totiž fakticky nadále zůstává stěžejní doručování písemností v jejich listinné podobě. Nově zavedený princip priority elektronického doručování do takzvaných datových schránek nebude u občanů – fyzických osob pravidlem ještě po dobu přinejmenším několika let. Z tohoto pohledu má pak klíčový význam adresa, na kterou mají být listinné písemnosti doručovány (tedy doručovací adresa).

Do konce června loňského roku byla obecnou doručovací adresou fyzické osoby adresa místa jejího trvalého pobytu. Zákon téměř nepočítal se situacemi, kdy se adresát na této adrese nezdržoval, a vznikal tak poměrně velký prostor pro možnost vyhnout se doručení či dodatečně vyloučit jeho účinky. Od 1. července 2009 má každý poměrně širokou možnost zvolit si doručovací adresu tak, aby pro něj v takto vybraném místě bylo přebírání písemností pokud možno nejjednodušší. Soud či úřad tak bude účastníku řízení doručovat například na pracoviště či místo, kde pobývá dočasně kvůli studiu. Pokud si žádnou adresu pro doručování nezvolí, použije se takzvaná doručovací adresa zákonná. U fyzických osob je touto adresou adresa místa trvalého pobytu anebo, jedná-li se zároveň o podnikatele, adresa místa podnikání.

Údaj o zvolené adrese pro doručování se eviduje v informačním systému evidence obyvatel obdobným způsobem jako adresa místa trvalého pobytu. O zápis zvolené doručovací adresy, její změnu či zrušení je třeba požádat příslušný obecní úřad či úřad městské části. Za doručovací adresu si lze zvolit v zásadě jakoukoliv adresu v České republice. Adresát dokonce nebude povinen žádným způsobem prokazovat, že k objektu na této adrese má právní vztah. (To znamená, že se nebude postupovat tak, jako je tomu u zápisu trvalého pobytu.)

Pro konkrétní řízení si lze zvolit navíc jinou adresu pro doručování, než je zapsána jako doručovací adresa nebo adresa místa trvalého pobytu v evidenci obyvatel, a požádat soud o doručování písemností souvisejících s daným řízením na tuto jinou adresu. Není-li to v rozporu se zákonem či povahou věci, je soud povinen žádosti vyhovět.

Ruku v ruce s touto téměř neomezenou svobodou volby doručovací adresy (jejíž součástí je i svoboda nezvolit si žádnou adresu pro doručování) však kráčí zodpovědnost adresáta za její správnost. To znamená odpovědnost adresáta za to, že na zvolené adrese, a v případě, že si adresu pro doručování nezvolil, na adrese evidované jako adresa místa trvalého pobytu, bude zasílané písemnosti přebírat. Z pohledu odesílatele písemnosti tedy obecně nezáleží na tom, zda se adresát na doručovací adrese skutečně zdržuje a zda si tam vyzvedává zasílané písemnosti či nikoliv.

Ve vztahu k doručovací adrese se totiž uplatní takzvaná fikce doručení. V souladu s touto fikcí platí, že nebude-li adresát zastižen, doručení obyčejné ­písemnosti se stane účinným vhozením do schránky. V pří­padě písemnosti určené do vlastních rukou adresáta se doručení stane (díky uplatnění ­fikce doručení) účinným uplynutím deseti dnů od ­uložení ­písemnosti k vyzvednutí na ­poště. Po uplynutí uvedené lhůty se písemnost určená do vlastních rukou nevrací ode­­sí­lateli, ale vhodí se do schránky adresáta. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se s ní ­adre­sát – třebaže později – seznámí.

Kam dál?
- Nájemník s trvalým pobytem: Jaká má práva?
- Změna trvalého bydliště: Kolik stojí a co je potřeba?

Více na Profit.cz