Ministerstvo financí představilo rozklikávací rozpočet pro veřejnost. Chce ukázat, jak stát utrácí. Za kolik na ministerstvu spravedlnosti nakupují tužky nebo kolik stojí na ministerstvu práce minuta volání ze služebního mobilu, se však dozvědět nepůjde.

Od ledna budou do systému dodávat účetní informace ministerstva, obce a kraje, státní fondy, vysoké školy a příspěvkové organizace, celkem 17,5 tisíce subjektů.

Na základě dat ze státní pokladny plánuje ministerstvo časem porovnávat výkon jednotlivých organizací – například počet metrů čtverečních kanceláří na úředníka, cenu za jejich pronájem nebo objem nakoupených kancelářských potřeb na zaměstnance. To by umožnilo nastavit určité standardy a vytvářet tlak na šetření.

„Dobrý pokrok, pro přehled to bude zajímavé. Problém je, že z toho nepůjde poznat předražený nákup,“ myslí si zastánce rozklikávacího rozpočtu a analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Výdaje za jednotlivé nákupy ministerstvo totiž sledovat nebude. „Na úroveň ceny za tužku to nikdo nedělá a státní pokladna k tomu ani nemá sloužit,“ míní náměstek ministra financí Zdeněk Zajíček.

Podle něj by mohlo jít tyto údaje dohledat po spuštění národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek, kterou chystá ministerstvo pro místní rozvoj. Například v rámci povinných hromadných nákupů na ministerstvech se má zveřejňovat nejlepší dosažená cena.

Ve Sněmovně je aktuálně návrh poslance Jana Farského (TOP 09), který v této souvislosti navrhuje zveřejňování veškerých smluv, faktur a objednávek veřejného sektoru na internetu. Tam by byly ceny jednotlivého zboží vidět. „Návrh zatím nebyl projednáván ve výborech Sněmovny, nemůžeme k němu v současné době vyjádřit stanovisko,“ sdělil náměstek MMR pro veřejné investování a legislativu Jan Sixta. Informační systém Státní pokladny dosud přišel na 3,4 miliardy korun. V lednu ho ministerstvo financí převezme od konsorcia v čele s IBM a vyhlásí výběrové řízení na jeho údržbu. Na ni počítá maximálně s půl miliardou ročně. „Do té doby prodloužíme smlouvu na podporu s IBM,“ říká Zajíček.

Při zavádění Státní pokladny politici slibovali úspory v řádu miliard korun ročně na dluhové službě. Stát totiž bude část peněz z rozpočtu uvolňovat postupně, na základě předchozích rezervací, ne jako dnes zpravidla na začátku roku. To by mělo omezit potřebu krátkodobých výpůjček a ušetřit tak na úrocích. „Kvantifikace úspor je obtížná, uvidíme po ročním vyhodnocení fungování,“ říká Jan Gregor, náměstek ministra pro státní rozpočet.

FAKTA: Státní pokladna

- stát bude mít v každé chvíli on-line přehled, které ministerstvo či organizace kolik utratily a jak se plní rozpočet
- souhrnné informace bude zveřejňovat na webu
- systém umožní srovnávat útraty mezi úřady či uspořit na dluhové službě
- systém státní pokladny začalo ministerstvo financí budovat v roce 2008, první část se zpožděním spustilo v roce 2010, od roku 2013 má pokladna fungovat kompletní.

-TOP09