Pro ekonomické zotavení bude nejdůležitější přechod od růstu, který je do velké míry způsoben a udržován masivními stimuly vlád v době krize, k růstu, který je vytvářen soukromým sektorem. Shodli se na tom účastníci konference ACCA & CFA Business Mixer, kterou 8. října v Praze organizovaly Asociace profesních účetních ACCA a Czech CFA Society.

Vojtěch Benda, ekonom ING Commercial Banking uvedl: „Pro celkové zotavení ekonomiky je nejdůležitější zlepšení dostupnosti financí ze strany bank za účelem financování projektů. Při pohledu na historická data lze říci, že objemy půjček ze strany bank vždy kopírovali ekonomický vývoj České republiky. Na rozdíl od let 1999-2002, kdy naši ekonomiku nastartoval příliv přímých zahraničních investic, se nyní s jejich masivním přílivem počítat nedá. Hlavní váhu ve financování zotavení bude mít úvěrová emise domácích bank.“

Americký ekonom ze společnosti MSI Global, Dr. Michael Ivanovitch, připomenul, že i v zemích jako Německo je část nynějšího růstu nutno připsat vládním výdajům během volebního roku. V Německu se tradičně přidává silná role tamního exportu.

V České republice navíc vzniká napětí kvůli plnění Maastrichtských kritérií pro přijetí eura. Michael Ivanovitch řekl: „Česká republika nakonec do eurozóny vstoupí, protože je to dlouhodobý trend. V současné době je pro Česko ale samozřejmě nejlepší dobře nastartovat svoji ekonomiku a to nehledě na to jestli euro ano, nebo ne.“ Vojtěch Benda dodal: „Cesta snížení veřejných dluhů, kterou si vybírají evropské země, je z dlouhodobého hlediska pravděpodobně ta správnější, byť za cenu dočasného snížení ekonomického růstu.“

V panelové diskusi historicky prvního ACCA & CFA Business Mixeru dále vystoupili Michal Mareš, partner ve společnosti NB Financial Advisors a Marek Hlinecký, finanční ředitel firmy Woodcote Group. Mediálními partnery akce byli Hospodářské noviny, časopis Ekonom a televize Z1. Z diskuse vyplynulo, že názor na fiskální konsolidaci na úkor růstu není zcela jednotný. Ve všeobecnosti však platí, že finanční trhy pozorně sledují tři indikátory: růst, inflaci a rozpočtovou politiku hlavních světových ekonomik.