V Česku jsou rozlišovány 3 stupně invalidity. Nejméně závažným je 1. stupeň, který znamená pokles pracovní schopnosti o 35 - 49 %, následuje 2. stupeň s poklesem pracovní schopnosti o 50 - 69 %. Především u 1. stupně lze předpokládat, že zůstane zachována alespoň částečně schopnost pracovat. Nejzávažnějším stupněm je stupeň 3., který již znamená pokles pracovní schopnosti o 70 a více procent a je nepravděpodobné, že by člověk, jemuž byl takový stupeň přiznán, byl schopen nadále vykonávat zaměstnání. Nejčastěji vyplácené dávky jsou právě pro tento třetí, nejzávažnější stupeň invalidity.

Invalidita je v našich představách nejčastěji spojena s úrazem. Autonehoda, pád z výšky, náraz do stromu při lyžování. Je tomu tak doopravdy? Ve skutečnosti ne. Úrazy jsou příčinou invalidity pouze přibližně v 5 % případů. Zbylých 95 % případů invalidity je zapříčiněno nemocí. Nejčastějšími příčinami invalidity v Česku jsou nemoci svalové a kosterní soustavy (27 %) a duševní poruchy a poruchy chování (23 %). Ty jsou dnes stále častějším důvodem k přiznání invalidního důchodu. Pokrytí těchto dvou nejčastějších příčin invalidity je přitom v rámci pojištění invalidity problematickou oblastí, jelikož je pojišťovny mnohdy omezují výlukami nebo delšími čekacími dobami. V posledních letech však dochází k výraznému zmírnění těchto omezení a několik pojišťoven již tyto problematické diagnózy plní takřka bez výluk.

Příčiny invalidity se však liší spolu s věkem. Víte, co je nejčastější příčinou vzniku invalidity u mladých lidí do 24 let? Jsou to právě duševní poruchy – v mladém věku jsou důvodem přiznání více než poloviny invalidních důchodů. Ve věku mezi 25 a 44 lety výrazně narůstá počet onemocnění svalové a kosterní soustavy a také rakoviny, což stlačuje podíl duševních poruch na celkovém počtu diagnóz. Ve věku mezi 45 a 64 lety je téměř 40 % přiznaných invalidit zapříčiněno nemocemi svalové a kosterní soustavy; výrazný podíl dále kromě duševních poruch tvoří také rakovina a nemoci oběhové soustavy.

Řešením vzniklé situace je správně nastavené rizikové životní pojištění. Správným nastavením máme na mysli zejména volbu vhodných pojistných rizik a nastavení správných pojistných částek. Právě výše pojistných částek je docela složitá záležitost. Musíme brát do úvahy kompletní finanční situaci rodiny, její příjmy a výdaje nyní i v budoucnu, zohlednit případné vyplácené invalidní důchody, vzít do úvahy nesplacené závazky a další parametry. Ve Swiss Life se vždy snažíme ke každému klientovi přistupovat individuálně a pojistné krytí nastavit tak, aby skutečně odpovídalo hrozícímu finančnímu deficitu, tedy výpadku příjmů.

Je nutné si uvědomit, že výše potřebného pojistného krytí se v průběhu života klienta mění, jelikož dochází ke změnám jak v jeho příjmech, tak také výdajích. Proto je potřeba vhodnost nastavených pojistných částek ověřovat na pravidelných servisních schůzkách.