Pro zotavení Evropy z hospodářské krize má otázka rozvíjení potenciálu digitálních ntechnologí a tohoto odvětví ekonomiky zásadní význam.

- Evropská komise chce rychlejší mobilní internet, uvolňuje další kmitočtová pásma
- Internet zdarma z veřejných peněz může fungovat

„Evropská \"digitální ekonomika\" má obrovský potenciál k vytváření značných příjmů ve všech odvětvích. K tomu, aby se tato výhoda proměnila v udržitelný růst a nové pracovní příležitosti, však musí vlády jednotlivých členských států převzít vedoucí úlohu a přijmout koordinované politiky, díky nimž se podaří odstranit stávající překážky bránící novým službám,“ řekla komisařka EU pro informační společnost a média Viviane Redingová. „Měli bychom se chopit příležitosti, kterou představuje nová generace Evropanů, jež bude brzy vládnout evropské tržní sféře. Tito mladí lidé intenzivně používají internet a jsou rovněž velice náročnými zákazníky. Abychom využili hospodářský potenciál těchto „digitálních dětí“, musíme digitální obsah zpřístupnit jednoduchým a spravedlivým způsobem.“

Zveřejněná zpráva popisuje výsledky, kterých dosáhla politika EU propagující nejnovější komunikační technologie, nové sítě a služby a kreativní mediální obsah během pěti let Do roku 2008 se 56 %  Evropanů stalo pravidelnými uživateli internetu, což je o třetinu více než v roce 2004. Polovina domácností a více než 80 % podniků má nyní širokopásmové připojení. Nastupuje nová generace Evropanů, kteří ovládají web a jsou připraveni využívat jeho inovace. Tyto „digitální děti“ představují obrovský potenciál růstu Evropy.

Nejaktivnějšími uživateli internetu jsou mladí lidé od 16 do 24 let: 73 % z nich pravidelně používá pokročilé služby k vytváření a sdílení on-line obsahu, což představuje dvojnásobek průměru populace EU (35 %) (viz příloha). Oproti průměrnému podílu 43 % všech obyvatel EU využívá 66 % všech Evropanů do 24 let internet každý den. Jak vyplývá ze studie Komise o digitální gramotnosti, která byla rovněž zveřejněna dnes, disponují tito uživatelé také rozvinutějšími schopnostmi pro práci na internetu než zbytek populace.  

Ačkoliv se zdá, že „digitální generace“ není ochotna platit za stahování nebo sledování on-line obsahu, jako jsou videonahrávky nebo hudba (33 % tvrdí, že není ochotna zaplatit vůbec nic, což je dvojnásobek průměru všech občanů EU), ve skutečnosti dvakrát více z nich v porovnání se zbytkem populace za tyto služby zaplatilo (10 % mladých uživatelů oproti evropskému průměru 5 %). Tito lidé jsou rovněž ochotnější platit za nabídky lepších a kvalitnějších služeb.

Používání internetu prudce naroste, až „digitální děti“ zahájí svůj pracovní život a začnou čím dál větší měrou ovlivňovat a ovládat vývoj trhu. Vzhledem k tomu, že tradiční obchodní modely přestávají fungovat, společnosti budou muset nabídnout služby, které budou pro další generaci uživatelů atraktivní, zatímco zákonodárci by měli vytvořit vhodné podmínky pro usnadnění přístupu k novému on-line obsahu a zajistit odměnu pro jeho tvůrce.

Evropa rovněž musí učinit více pro to, aby byla konkurenceschopná na celosvětové úrovni. Navzdory zaznamenanému pokroku třetina občanů EU ještě nikdy nepoužila internet. Pouze 7 % spotřebitelů někdy nakupovala on-line v jiném členském státě. Evropa stále zaostává za Spojenými státy a Japonskem, pokud jde o investice do výzkumu a vývoje v oblasti informačních a komunikačních technologií, vysokorychlostních širokopásmových komunikací a rozvoj inovačních trhů, jako je reklama on-line.

Aktivní tvorba politik v EU musí zaručit, že každý bude mít vysokorychlostní internetové připojení a že bude existovat jednotný trh on-line, kde lidé budou moci snadno používat on-line služby bez ohledu na hranice států.