Problémy druhého pilíře jsou spíše jinde. Na druhou stranu státní příspěvek na mé investování není zas tak úplně nevýhodné.

Výhody II. pilíře

- každý má vlastní důchodový účet (prostředky jsou každému evdovány samostatně, nikoliv hromadně, je pravděpodobné, že penzijní společnosti zřídí každému vlastní online účet)

- prostředky se zhodnocují na kapitálovém trhu (historicky kapitálový trh i přes všechny krize roste)

- každý si může vybrat vlastní investiční strategii *

- na prostředky nelze sáhnout předčasně (odložená spotřeba je důležitá, mnoho lidí by na peníze sáhlo i dříve než je nutné)

- penzi lze čerpat dvěma způsoby: doživotně, po nebo dobu 20 let

- dědění naspořených prostředků *

Nevýhody II. pilíře

- využití II pilíře snižuje budoucí sátní důchod

- nikdy z něj nelze vystoupit

- povinný vklad 2% hrubého příjmu z platu

- zhodnocení prostředků není zákonem garantováno (Přes to garanci přebírají u některých strategií přebírají samotné finanční instituce)

- nelze měnit výši měsíční platby (v dlouhodobém horizintu se dá předpokládat

- na prostředky nelze sáhnout předčasně (V případě nutnosti prostředků v průběhu života je nutné brát si třeba úvěr i přes to, že má střadatel peníze na důchodovém účtu)

- prostředky nelze vybrat jednorázově

- dědění naspořených prostředků **

Kdo může vstoupit do II. pilíře

- kdokoliv nad 18 let, osoby nad 35 let se musí rozhodnout do konce června 2013

Komu se vyplatí, nebo nevyplatí II. pilíř

- pro OSVČ nemá smysl (museli by přiznávat vysoký příjem)

- Osoby s nízkým příjmem

- Osoby se středním příjmem

- Osoby s nadprůměrným a velmi vysokým příjmem (pomineme-li politické riziko)

Dědění naspořených prostředků ve druhém pilíři **

Jednou z nesporných výhod účasti ve druhém spořícím pilíři je možnost dědit naspořené prostředky. Tím se zásadně odlišuje od státního důchodu, kde není tato možnost nijak ukotvena (pokud účastník prvního pilíře zemře, nestávají se prostředky, které v průběhu svého produktivního věku odvedl na odvodech sociálního pojištění, předmětem dědictví).

Není to však tak jednoduché.

Pokud je dědic účastníkem důchodového spoření, jsou prostředky (naspořená 3 % + 2 %) převedeny na jeho účet ve II. pilíři. Pokud dědic není účastníkem spoření, je mu podíl na dědictví vyplacen v hotovosti. V případě, že účastník zemře ve fázi spoření a má nezletilé děti, jsou prostředky z účtu účastníka dětem vyplaceny během pěti let v pravidelných měsíčních splátkách.

Také v případech, kdy již začne ze svých naspořených prostředků čerpat starobní penzi, mohou být naspořené prostředky součástí dědictví.

1. Renta na dvacet let

Renta na dvacet let je jedním ze způsobů výplaty, který si účastník druhého fondového pilíře může zvolit při odchodu do penze. Výplata bude probíhat tak, že penzijní společnost rozpočítá prostředky na účtu účastníka právě na dobu 20 let a pak vyplácí měsíčně odpovídající část prostředků z účtu. V případě, že si zvolil účastník důchodového spoření rentu na 20 let, začal z těchto prostředků čerpat a zemřel dříve, než ji stihl vyčerpat, jeho dědicům je zbývající část nevyčerpaných prostředků z účtu vyplacena jednorázově. Vypláceny jsou tedy ona 3 % + 2 %, která si účastník dobrovolného spoření spořil u penzijních fondů.

2. Anuita s pozůstalostní penzí na tři roky

Pokud si účastník důchodového spoření vybere jako formu výplaty doživotní anuitu s pozůstalostní penzí, po jeho smrti výplata penze nekončí. Po další tři roky vyplácí životní pojišťovna osobě, kterou účastník ve smlouvě uvedl, pozůstalostní penzi ve stejné výši jako byla starobní penze pro účastníka. V případě, že si účastník důchodového spoření zvolil jako výplatu doživotní penzi, tzv. anuitu, a k ní si doplnil možnost pozůstalostní penze na tři roky, vyplácí životní pojišťovna osobě, kterou účastník ve smlouvě uvedl, po dobu tří let pozůstalostní penzi ve stejné výši, jako byla starobní penze pro účastníka.

3. Doživotní penze - tzv. anuita

Anuita je doživotní penze vyplácená životní pojišťovnou. Pokud si klient druhého fondového pilíře při odchodu do důchodu zvolí výplatu anuity, získá za své úspory druhý doživotní měsíčně vyplácený důchod, který doplní jeho starobní důchod od státu. Pokud si účastník zvolil výplatu doživotní penze, tzv. anuity bez pozůstalostní penze, výplata této penze končí vždy úmrtím a nestává se tak součástí dědického řízení.

Investiční strategie II. pilíře *

Investiční strategie určuje, jakým způsobem budou prostředky klientů zhodnocovány. Přestože je problematika investování velmi složitá, rozhodování účastníků, jakou investiční strategii zvolit, složité být nemusí. Základní charakteristikou investiční strategie je rizikovost a tomu odpovídající očekávaný výnos. Penzijní společnosti budou nabízet klientům druhého pilíře čtyři investiční strategie:

• strategie státních dluhopisů
• konzervativní (opatrnější) strategie
• vyvážená strategie (střední riziko)
• dynamická strategie (vyšší riziko)

Základní pravidlo, které pomůže při výběru strategie, je délka trvání smlouvy ve druhém pilíři. Je tomu tak, že strategie s malým rizikem (konzervativní a státních dluhopisů) sice přináší každý rok spolehlivý výnos, ale tento výnos je poměrně malý, dá se očekávat přibližně v rozmezí inflace. Taková strategie je vhodná pro člověka, který spoří méně než 10 let.

Tomu, kdo bude spořit 10, 20 nebo i 30 let, doporučujeme vyváženou strategii se středním rizikem nebo dynamickou s vyšším rizikem. Investování s vyšším rizikem má sice jednu nepříjemnou vlastnost, a to je, že výnosy mohou z roku na rok hodně kolísat. V některém roce může majetek klientů vzrůst klidně i o 20 procent a v jiném zase může o 20 procent poklesnout. Nabízejí ale v průměru v delším období lepší výnos. A kolísání hodnoty úspor v jednotlivých letech při dlouhé době spoření nevadí, protože se v čase vyrovná.

 - Martin Slapnička | Autor je šéfredaktorem finančního portálu, odborníkem na finanční produkty a poradcem ve švýcarské poradenské společnosti Swiss Life Select