„I proti výpadkům dodávek veřejných služeb, například plynu , elektřiny či vody, je možné se pojistit. Takové pojištění se však zpravidla vztahuje jen na případy, kdy dojde k nahodilé havárii na potrubí či třeba k požáru v rozvodně,\" řekl místopředseda Asociace českých pojišťovacích makléřů (AČPM) Ivan Špirakus. Nastane-li omezení přerušní dodávek v důsledku úředního zásahu státu (vyhlášením regulačního omezení), je možnost úhrady vzniklé škody z pojištění přerušení provozu podle Špirakuse problematická, protože není splněna definice pojistné události, tedy vznik náhodné havárie. „V zásadě je možné se pojistit i pro tuto situaci, takové pojištění by však patřilo spíše do kategorie tzv. politických rizik,“ dodává Špirakus s tím, že na českém trhu se podobné pojištění nenabízí. Pojištění přerušení provozu bývá zpravidla navázáno na vznik prvotní škody na pojištěném majetku. Nejčastěji je to požár, ale často i další živelní rizika, popřípadě také strojní porucha, porucha elektronických zařízení apod. Pojištění následných škod může být spojeno i s jinými předem definovanými náhodnými událostmi – například náhlým přerušením dodávky elektrické energie či plynu , hmotnou škodou u klíčového subdodavatele aj. Z pojištění se pak hradí především fixní náklady vynakládané i při přerušení provozu (mzdy, odvody, splátky úvěrů atd.), ušlý zisk z výrobní či obchodní činnosti a vícenáklady spojené s přerušením provozu (pronájem náhradních prostor atd.). Pojištění přerušení provozu je obecně v Česku velmi podceňováno. Podle průzkumu, který pro AČPM provedla agentura IPSOS TAMBOR, má tento druh pojištění uzavřeno jen 11 % českých firem a většinou jen pro výpadky v důsledku požáru. Přitom právě při současné finanční krizi, kdy je hospodaření firem napjaté, může výpadek provozu spolu s nedostupností úvěrů znamenat i bankrot podniku.